32 let od vydání Construction Time Again

Doba, kdy si DM obulo sedmimilove boty.

Fedie, u mě to bylo už s ABF… Koneckonců poslouchám ji víc

Jakyto svatek s Tebou konecne jednou nesouhlasit. )

Mozna ty sedmimilove boty obuli az pozdeji a tady jsem se asi unahlil. Kazdopadne je CTA album kde se DM dali do behu. Mozna to bylo zatím opet jenom v sandalech, ale urcite uz ne s bilymi ponozkami, jak tomu bylo u ABF.

Bílý ponožky možná ne, ale mokasiny furt měli

Z tohoto alba, mám asi nejraději skladbu More Than a Party…ten začátek skladby je jedinečný, nenapodobitelný, jako celek je skladba naprosto famózní

Tenhle industriálek nemá konkurenci, vyjít dnes, tak je to nejprogresivnější album, jaké si může člověk poslechnout:-) DM si mohou konkurovat v tomto jen sami sobě:-) Takže pak SGR, BC, MFTM, Violator…vždycky o něco lepší album než to předchozí, ale každé oplývá svou dokonalou jedinečností.

Ringo, stylově jsi skončil u Violatoru

Ringo: lépe bych to nenapsala. A někde to muselo začít ... jen bych tam ještě přidala ten SOFAD

Lidusko, Ringo je zákeřňák a nedal ho tam schválně

Two Minute Warning, to je moje CTA jednička

Heri a ještě bych k tomu přidala Pipeline a Shame

Pipeline je neoficiální hymna stolních tenistů

Herrer 24.8.2015 o 13:56: ale našel jsi tu lehkou provokaci, že? :-D

pro mě je taková modla Everything Counts, nisméně vyloženě válčí s B stranou Work Hard a absolutní osobní miláček z tohoto alba je pro mě More Than a Party.

Jinak SOFAD jsem tam nedal jednak abych některé malinko poštenkroval. ale má to i racionální důvod. Od CTA po Violator považuji každé to album za naprosto jedinečné, progresivní, čistě Depeš a zároveň každé kapku odlišně. SOFAD patří ke zlaté éře, to uznávám, ale už v něm cítím hodně velký odkaz na Violator a i přes rockovou fazónu mi nepřišel až tak objevný jako když člověk srovná každé to dokonalé předchozí album, které vypadají naprosto dokonalé, ale přes to člověk tak nějak cítí, že na tom zašli zase ještě o kus dále. SOFAD je vlastně první, u kterého nemůžu říct, že překonal album předchozí. Proto jsem skončil Violatorem:-)

Ringo, to je zajímavý pohled, že SOFAD navazuje na Violator… Možná i jo, možná už byla dokonalost objevena a možná už ta změna byla třeba vyloženě se vším všudy, aby vůbec měla smysl… Mě na SOFADu fascinuje ten posun k neprobadanym oblastem, viz gospel… DM pak několikrát otevřeně přiznávají různé inspirace, ale už nikdy je podle mě nedotahli tak jako u SOFADu

Herrer: třeba kytara u I Feel You je vyložená snaha o podobně silný riff jako byl u Personal Jesus.

Ringo: jj to je mi naprosto jasné Work Hard taky super a pro mne víc než Everything Counts

No, asi na tom něco je, že SOFAD až tak nepřekonal Violator, když se nad tím zamyslím… ale stejně je supeeeer

Ringo • 24.8.2015 o 16:15: To bych si netroufal tvrdit, tak laciní DM nikdy nebyli

Podle mě pokusy něco opakovat, přišly později v podobě Precious, Broken, ale ruku do ohně bych za to nedal, že to byla ta hlavní motivace…

To určitě nebyla motivace se opakovat, když všichni víme, že dělají vše pro to aby se neopakovali možná jen chtějí aby určité písně zněly určitým způsobem a pak tam určitá podobnost být musí. Určitě

nešlo o motivaci se opakovat, šlo o to udeřit stejně silným způsobem a musela to být kytara s bassovou linkou. Ale jsem moc rád za písně Walking in My Shoes, In Your Room, Rush, Higher a Love a Mercy in You. Ty z toho dělají monumentální dílo, které se předchozím albumům alespoň tak nějak vyrovná, kyž už je nepřekoná;-)

Ringo děkuji za Mercy

Dobrá, motivace opakovat se tam asi nebyla, to jsem napsal blbě. Spíš jsem to myslel tak, že nějakou hitovou šablonu použili právě až u těch, co jsem zmínil… Koneckonců kdo by nechtěl dělat hity… Jen mi prostě přijde, že u IFY, tam byla víc motivace šokovat, než jet podle osvědčeného mustru.

Herrer: to sice jo, ale já jsem tam nějak cítil takovou tu snahu poukázat na “to jsme my, co udělali Personal Jesus”

To je docela trefné vyjádření. A mě IFY opravdu šokovala a to natolik, že do teď ji mám ráda pouze live.

znějí odlišně, přes to v nich slyším určitou spojitost, jakoby podpis. Nevyčítám, jen to pro mně nepůsobilo tak progresivně jako rozdíly mezi alby CTA, SGR, BC, MFTM, Violator. U všech jako bych cítil, že vzali vždycky to nej ze sebe a dodali tomu pořádnou další přidanou hodnotu. U SOFAD mi to připadá, že prostě pokračovali. Ovšem totéž bych napsal i o Ultra a to je pro mě Ultra album a považuji jej za jedno z nej. To jen aby někdo zase nehledal v mých sděleních nějakou averzi vůči SOFAD;-)

Nehledá

Herrer: já mám SOFAD s odstupem času opravdu rád. Spíše v těch diskusích, jak se o něm přeme, hledám tu genezi mého vztahu k němu. Objevuji, proč jsem jej nesnášel a zároveň momenty, proč jsem jej začal mít rád:-)

Ringo, já se k němu taky prokousaval dyl… Hlavně kvůli IFY, která se mi nikdy nezalibila tak, jak by si možná zasloužila. Naštěstí je tam spousta jiných perel

Ultru perfektně popsal refresh.

Ultra je pro mně posledním DM albem, které řadím do období kultu. Od Exciteru přišla taková civilnější podoba DM.

[Objevuji, proč jsem jej nesnášel a zároveň momenty, proč jsem jej začal mít rád:-) /quote]
Ringo děláš mi radost

přes rockovou fazónu mi nepřišel až tak objevný

Myslim si, ze uz jenom proto, ze SOFAD asi nejvice vybocuje z rady, bude superobjevny. Zalezi na tom z jakeho uhlu pohledu se na to budeme divat. Jsem si jist, ze kdyz prehraji vsechna alba od CTA az po DELTU nedepaskovi vybere nespise SOFAD jako album, ktere to vzalo nejvetsi oklikou a moc sem nezapada. Souhlasis s tim Ringo ? Pokud ano, bude to pro jeho neobjevnost ?

Federman: no já bych řekl, že to bude právě pro jeho neobjevnost a přijatelnost i pro rockové posluchače:-) On vybočuje z řady DM, naopak dost zapadá do řady rock/grunge, kterému byly nakloněny tehdá celé júesej;-)

Ano mas pravdu, zalezi na tom jak se na to divame.
Jeste prosim jaky racionalni duvod ?

Kucí, podle mě SOFAD nezapadá ani do jedný řady. Nedávno jsme se s Liduškou bavili o tom, do jaký škatulky bysme ho zařadili a vyšlo nám akorát tak něco jako NNM (Neshpor Needed Music)... V tom je jeho prokletí i genialita Je tam dost elektroniky na to, aby DM nezrazovali sami sebe a zároveň dost špinavosti, kterou v téhle podobě začly elektonický indie kapely používat až o pěknejch pár let později. Jen s tím, že narozdíl od DM z toho měli hovno a ne hity… IMHO

Teď jedu CTA a zase mě na DM fascinuje jiná věc, než dřív a to pro tentokrát práce s “bicíma”. Nevím nakolik je to mojí zaslepeností ke kapele, ale přijde mi, jako by všechny ty bubínky různě poskakovaly a byly neskutečně rozmanitý :-D

Souhlasim s uzivatelem Herrerem, ktery tvrdi, ze SOFAD je proste uzasny. ))))

Fedie, až na GRWM tedy

Hybridni pohony, gospelovo hip-hopovy hybrid .... Hybridni technologie vubec potrebuje cas, aby ji svet prijal.  DM nemuze za to, ze s ni prisli na trh jiz v minulem stoleti. )

Nevím nakolik je to mojí zaslepeností ke kapele, ale přijde mi, jako by všechny ty bubínky různě poskakovaly a byly neskutečně rozmanitý

Nevim jestli to bude moji dostatecnou informovanosti, ale to je podle me dano tehdejsim zpusobem prace. Nektere stopy se delaly nejprve analogove a potom se digitalizovaly a dale zpracovavaly. To mnoho lidi nedelalo a tak se narodilo dite DM.

Herrer • 24.8.2015 o 15:12 možná bys to mohl navrhnout na České asociaci stolního tenisu

Federman • 25.8.2015 o 12:54 co v minulém století, dokonce v minulém TISÍCILETÍ Tak dobří oni jsou!!!!

Ringo • 24.8.2015 o 18:19 zkrátka a dobře, nasadili si laťku hooooodně vysoko a nejde donekonečna překonávat sám sebe takovými skoky… ani přicházet po tolika letech a albech stále s něčím naprosto novým… Ani tak to nic nemění na skutečnosti, že pro nás jsou stále nejlepší a těšíme se na další album

V tom je jeho prokletí i genialita

SOFAD můžeš nenávidět nebo milovat, nic mezi tím nejde

Jinak je taky známo, že DM pracovali na hitech cíleně

Je mozne pracovat na hitech jinak nez cilene ?

Lidu, já bych to z dovolením ještě drze poopravila: SOFAD můžeš nenávidět, ale dříve nebo později ho stejně začneš milovat

Fedie: Ano, lze, někdy pomůže náhoda Viz níže:

Dave Bascombe 20 let po nahrávání s Depeche Mode o Never Let Me Down Again říká: „Byl jsem opravdu potěšen písní Never Let Me Down Again, velmi mě zaujal ten zvuk bicích. To kytarové intro bylo vlastně dílem náhody. Udělali jsme to přes sekvéncery, které jsme tenkrát používali. Samplovali jsme kytaru a běželo to přes začátek tohoto tracku, kde jsme nepředpokládali, že to použijeme. Později jsme se shodli, že to znělo skvěle, to byla šťastná náhoda. Vždy jsem si tuhle píseň užíval.“

margot • 25.8.2015 o 18:55: klidně opravuj, je to tak

Tady je to samej odborník

ale jo, mate pravdu vy dve mury jedny mily ...

Nevim jestli to bude moji dostatecnou informovanosti, ale to je podle me dano tehdejsim zpusobem prace. Nektere stopy se delaly nejprve analogove a potom se digitalizovaly a dale zpracovavaly. To mnoho lidi nedelalo a tak se narodilo dite DM.

Asi máš recht, Fedie, tohle je pro mě španělská vesnice

Tak treba Condemnation bylo nahrano ve sklepe, aby byl zvuk nanejvis specificky a temny. Tak vznikl master zvuku, ktery je zkratka original, MADE IN DM

Ano urcite a trozumim Ti. Rozumim i tem nezavislym umelcum, kteri to tvrdi a dokonce jim to i verim. Neberu to ale tem umelcum, kteri hity vysypavali drive z rukavu a ted tvrdi, ze je psani hitu druhorade a nahrazuje ho predevsim radost z prace. Ta tam urcite je a to NAPROSTO nepopiram, jenom tam bude i snaha o urcity alibismus. Tady si myslim, ze se DM trochu pustilo do techto vod.
Pri vydani posledniho alba jsem cetl dlouhy clanek v novinach, kde prave clenove vysvetluji a nebo i trochu ospravedlnuji nepritomnost tzv. radio hitu. Tehdy mi to prislo logicke a duveryhodne. Asi ano, ale jak rikam, dnes mi takove tvrzeni prijde trochu alibisticke.

Souhlasi tady nekdo s timto clankem ?

Nevim jestli to s tou prodejnosti bude u ostatnich interpretu jinak, ale mozna mas skutecne pravdu. Jinak s dokonalosti It´s No good souhlasim, ta jede asi opravdu ve zlutem triku. Mozna ji bude mit na dohled slusna vrcharka Precious, ale potom uz bude jenom hlavni peleton.

zdravím všechny na sklonku léta
jedna z mých oblíbených desek, čím jsem starší, tím více se vracím ke starším deskám
pro mě skvělé album, vyzdvihnu skladby Love, in Itself, The Landscape is Changing, And Then… a samozřejmě průlomovku Everything Counts skvělé album, vždy ho rád slyším.