Depeche Mode Czechia
Fanklub Depeche Mode pro Českou a Slovenskou republiku

Soukromá zóna


Hlavní navigace



Depeche Mode Czechia

Black Celebration slaví 30 let od vydání...

Ilustrativní: Black Celebration slaví 30 let od vydání...

Black Celebration. Není snad jediného příznivce Depeche Mode, na kterého by tato dvě slova nepůsobila přímo magicky. Kultotvorné album, jenž bylo vyústěním předchozích dvou desek a Depeche Mode jím definovali sami sebe i svou budoucnost.

17. března to bude již 30 let od vydání Black Celebration. V době vydání byl svět velmi nebezpečné místo, hrozily války, terorismus, atentáty, vybuchovaly diskotéky, raketoplány i jaderné elektrárny...jak nádherný kus cesty k zářným zítřkům jsme od té doby ušli...

Black Celebration patří mezi fanoušky skupiny mezi nejoblíbenější alba vůbec. A také je to velmi důležité album, v tom jak upevnilo kultovní status Depeche Mode. Ale také práce na albu Black Celebratin byla jedna z nejtěžších.
´Shake The Disease´a ´It´s Called A Heart´byly nahrávány odděleně, ještě před albem a ačkoliv ten druhý byl velmi jednoduchý song, pořád jsme jej nemohli dokončit jak jsme si představovali a to nás dost vyčerpávalo. To se odehrávalo uprostřed turné, takže skupina musela studio opustit než to bylo kompletně hotovo a já jsem to dokončil společně s Garethem Jonesem. Bylo velmi náročné udělat to, aby to bylo to prvé a přestože se to nakonec povedlo dobře, zanechalo to nepříjemnou pachuť před natáčením ´Black Celebration´.

Na konec roku 1985 jsme si zamluvili dlouhou nahrávací session v Londýně a Berlíně, které zvýšily napětí a pocit klaustrofobie. Bylo to třetí album, které jsme dělali společně jako tým - Gareth, já a skupina - a začalo se to podobat každodennímu chození do práce. Nebylo téměř žádné nadšení, jít a udělat tu desku.  
Už od jejich počátků bylo jasné, že jsme se vždy snažili dostat na album popové singly, ale Martin teď prostě chtěl psát náročnější, temnější až ponurejší skladby, ale nebyl to úmysl, vycházelo to tak rovněž i z přirozeného tlaku uvnitř skupiny. Přesto na jednu stranu říkali: “K čertu s tím, udělejme desku, takovou jakou my chceme” ale na druhou stranu chtěli stejně tak hitové singly. Byli taženi dvěma směry najednou - ne jednotliví členové proti jiným, ale uvnitř sebe.

Začali jsme točit ve Westside Studios v Londýně mimo Ladbroke Grove. Pokoušel sem se přistupovat k tomuto natáčení odlišně, jako aby všechny nástroje byli přímo ve studio a ne v řídící místnosti, ale když sem se setkal s prázdnouodezvou, tak jsme je zase přenesli a uělalali to tak jako vždy. Přesto jsme zkoušeli i některé velmi zajímavé věci ve Westside. Pro Stripped jsme nasamplovali mnoho skutečných zvuků z okolního světa, třeba jako hřmot Daveova Porsche, které můžete slyšet na začátku. Celý song je poskládán na základě zpomalených samplů motocyklového motoru, které použil Martin již na svém demu a mělo to tak skvělou atmosféru, že jsme to použili při nahrávání. Když jsme chtěli hukot, nastartovali jsme Daveovu káru a nechali běžet na volnoběh. Nastavili jsme to různými způsoby na sampleru a dostali jsme z toho skvělý zvuk.

Také během Guy Fawkesovi noci (Guy Fawkes Night - noc, během níž ohňostroje připomínají, neúspěšný pokus, vysoce postavených katolických vzbouřenců, v čele s Guy Fawkesem, vyhodit do povětří budovy Parlamentu za pomoci výbušnin a třaskavin), jsme dělali na Stripped, a když si poslechneš 12 palcový remix, tak dobře uslyšíš ohňostroje, které jsme nahrávali v okolí Westside na parkovišti obřích aut. Bylo několi remixů Stripped, v kterých bylo několik nových nápadů pro tu dobu. Zrychlili jsme jeden a přepracovali a udělali z něj b-stranu Breathing In Fumes.Byl sem velmi potěšen, jak Depeche Mode stále bavilo experimentování.

Ale také se objevilo napětí během práce ve studiu, zvláště co jsme opustili Londýn a přesunuli se do Hansa. To bylo již páté album Depeche Mode a oni museli znovu na sebe po zvukové stránce pořádně zatlačit. Myslím, že jsme to občas cítil silněji než samotná skupina, to není samolibost, cítil sem, že oni už začínají být unaveni tím světem kolem nich. Natočili 3 alba ve velmi krátké době, jezdili dlouhá turné, takže teď potřebovali, trochu postrčit.

Alan Wilder byl velmi aktivní ve studiu, a měl odvahu prosazovat svoje nápady, ale samozřejmě tak jak bylo bližší jemu a ne tolik ostatním. Zase jsme měli s natáčením alba neuvěřitelně velké zpoždění, zabralo to dvakrát tolik času než mělo. A jako obvykle skupina měla zamluvené dovolené k datu, kdy sme čekali, že album už bude dokončeno, a tak jeden po druhém odjížděli, kromě Alana, který zůstal do konce.

Black Celebration zaznamenalo jen mírný posun k vyšším prodejům v UK oproti předchozím albům, ačkoliv šlo až na 3. příčku UK albums chart, jejich nejvyšší pozici do té doby. Je to velmi temné a experimentální album, není popové - není tam jediný opravdový popový singl. A Question of Time, Stripped (která je ale skutečnou hymnou) a A Question of Lust, jsou skvělé písně, ale ne obvyklé singly Depeche Mode. Ale pro lidi, kteří mají Depeche Mode rádi, album Black Celebration více než jiná alba upevnilo jejich kultovní status. Fanoušci cítili, že je to album udělané bez náznaku komerce, a že je pravdivé každou svou částí. Depeche Mode udělali něco co chtěli udělat, a lidé se s tím mohli ztotožnit. Byla to deska “outsiderů”

Ve školních třídách, nebo prostě v okolí, to byli vždy zvláštní lidé, kteří milovali Depeche Mode. Lidé v hlavním proudu poslouchají Duran Duran a podobné, ale deska Black Celebration od Depeche Mode byla pro ty “divné”, ty kteří postávají vždy vzadu, jsou oblečeni v černém, mají namalované linky pod očima a make-up a plánují zavraždit svého učitele.

Pro všechny problémy, které jsme překonali, lze album Black Celebration nazvat klíčovým.

Daniel Miller, šéf Mute a producent alba Black Celebration/2007

 

---------------------------------------------------------------------------------------------------------

Martin Gore
Když jsme se rozhodli nahrávat desku, vyhlídka na deset dvanáct písní to bylo jako obrovská hora. Pamatuji, jak jsme o nich debatovali s Danielem a Neilem a já vlastně na týden utekl, protože Daniel a Neil se mi pokoušeli říct, že ty písně nejsou dost dobré, že mezi nimi není žádný singl, a že se nikdy nebudou hrát v rádiu.

Daniel Miller
To bylo celkem výstižné. Celé to bylo temné a my tam neslyšeli jediný singl. Nepamatuji si co přesně bylo první demo, ale bylo to pomalé, temné, dokonce temnější než finální song. Držel jsem se, abych to skupině neřekl, jelikož měl bys udělat desku, tak jak ji chceš udělat. Nedělat ji jedním způsobem a očekávat odlišný výsledek. Velmi jsme o tom debatovali.

Martyn Atkins (Art director)
Myslím, že Danny byl v té době velmi úspěšný a měl jisté záměry, jak by mohl Depeche Mode posunout na další úroveň.

Gareth Jones (producent)
To bylo v době, kdy se nedalo ještě předpokládat, že tohle bude magnum opus v katalogu Depeche Mode, chtěli jsme prostě dobývat vyšší vrchol.

"Alanova kamera"

Daniel Miller
Jsme ve Westside 1.11.1985. Nastavujeme Midi zařízení, mnoho Midi, mnoho barevných Midi, pohovka je obsazena po demokratické volbě. Všude Synclaviery, bicí jsou ve vedlejší místnosti, hodláme samplovat bicí, támhle je Gareth Jones, který se vrátil k projektu po kratší pauze
Vítej zpátky, Garethe, je příjemné být zpět?
Gareth Jones
- Rozkošné

Současnost

Gareth Jones (producent)
Podle principů natáčení filmů Wernera Herzoga, jsme chtěli pracovat na „Black Celebration", respektive Daniel měl to vnuknutí, že bychom měli takzvaně "žít s albem", což znamenalo, že jsme se každý den sešli ve studiu a pracovali na albu od prvního dne do posledního mixování. Měli jsme setkání, než jsme šli do studia kde jsme to probírali a každý...no nebylo to přímo přísaha, ale každý řekl, okay, uděláme to tak, což znělo přímo kouzelně a jako zajímavý nápad.

 

"Alanova kamera"

Daniel Miller
Jsme tu do konce prosince, máme nahrané všechny písně a máme nahraný a smíchaný singl i jeho grafickou podobu. A dobře jde i práce na designu celého alba. Je to mnoho na práci, 11 písní na album, b-strany a ještě tracky pro 12 palcové singly. Naštěstí už máme vše naprogramováno chlapci z Worldwide lnternational a proto bychom neměli mít problémy.

 

Současnost

Gareth Jones (producent)
Strávili jsme ve studiu 120 dní, nejméně 14 hodin denně, někdy i déle. Byl to velmi, velmi stísněné v klaustrofobické atmosféře. Každý byl každému neustále na očích, to bylo docela stresující. Jenže na tohle všechno jsme vědomě přistoupili už od začátku. Předtím než jsme začali na albu pracovat jsme si řekli udělejme to tak, takzvaně "žijme tím albem". Měli jsme vrcholy i pády, ale díky tomu jsme se do to mnohem více vcítili, více než na jiných albech.

Andrew Fletcher
Gareth, to období musel úplně nenávidět, pravděpodobně si to dobře pamatuje..

Alan Wilder
Tím albem prochází temnota, která se na předcházejících albech neobjevovala. Z části pocházela z Danielovy melancholie, z části z obecného stavu věcí a z části z toho jak ty písně byly napsány. To vše je na „Black Celebration". A myslím, že je to velmi silné, víš.

Daniel Miller
Nechtěl jsem, aby to bylo nedbalé, toho druhu kdy vše jde snadno, to jsem zkoušel změnit a myslím, že se to trochu zvrtlo v noční můru, ale také si myslím, že to pro album bylo dobré. Kdo ví? Kdo ví jestli kdyby si vyrazili každý den někam na čaj a měli třítýdenní dovolenou natočili to samé. Ve studiu bylo díky tomu velké napětí.

"Alanova kamera"

Alan (za kamerou):
- Těšíš se na ten projekt?
Daniel Miller
- Samozřejmě, vždyť víš.
Opravdu se na to těším, těším se na pár dalších šedých vlasů a taky na to, že jich budu mít o pár méně.

Současnost

Daniel Miller
Tou dobou už samplování nebylo žádnou novinkou, když jsme dělali „Construction Time Again", tak vše bylo skutečně nové a to bylo velmi vzrušující, cokoliv jsme nasamplovali a dali na desku, tak byl nový zvuk, jenže potom se to stalo běžnou záležitostí.

Gareth Jones (producent)
Jiný koncept byl pohrát si s ozvěnami. Jelikož jsme měli myšlenku, že ozvěna a atmosféra byly stejná věc. Pokud jsme řekli, že album uděláme více atmosférické, tak jsme mohli použít více ozvěn a to více druhů atmosférických zvuků a více druhů ozvěn.

 

Stripped

 

Alan Wilder
Jedna z prvních písní, které jsme nahráli, byla myslím Stripped a to skutečně šlapalo. Pravděpodobně jediný track na albu o kterém se to dá říct. Bylo to vcelku snadné, a já musím pochválit Martinovo demo, jelikož on nahrál to demo a na něm už použil úvodní zvuk s nasamplovaným zvukem motorkového výfuku. Řekli jsme si, pojďme to zopakovat do studia a potom vše ostatní plynule následovalo. Nahrávali jsme Daveovo Porsche, on řídil Porsche (smích), natočili jsme startování, kterým Stripped skutečně začíná.

Walter Farber (Intercord)
V té době jsem dělal hudbu a měl sem Porsche, a v té době totiž bylo ještě možné řídit auto rychlostí 200 km/h, to už je dnes zakázané. A chlapci tenkrát řekli, jednou ho budeme mít také, žádný problém a skutečně..

 

"Alanova kamera"

Natáčení videa „Stripped"

 

Dave Gahan
Takže my teď připravujeme video Stripped, během něhož demolujeme pár aut, zachytáváme ty údery, jako kdyby to byly bicí, myslím, že nám to jde. Dívejte, Danův starý Citroen (smích)

Současnost

Andrew Fletcher
To byl prostě způsob, jak podráždit kritiky, kteří byli proti elektronické hudbě, měli jsme opravdovou misi, dokázat lidem, že elektronická hudba je platný typ muziky a to nás skutečně posouvalo vpřed, do té doby jsme nepoužili kytaru na tracku, přesněji od písně And Then..
Vždycky jsme kytaru použili a to pak zahodili.

Alan Wilder
Jediné opravdové pravidlo bylo žádné kytary a myslím si, že i na Stripped není mnoho kytarových zvuků. V jednom úvodu, myslím, byla kdysi kytara.

Dave Gahan
Vždycky jsme hledali nový zvuk.

Gareth Jones (producent)
Ohňostroj na Stripped byl další úžasnou záležitostí, zřejmě to bylo 5.novembra (listopadu)

Daniel Miller
Instalovali jsme rakety pod správným úhlem a zachytávali na mikrofony

 

"Alanova kamera"

Alan(za kamerou) ve studiu.
- Chceš něco říct, Jürgene?

 

Jürgen Kramar (šéf Intercord Germany)
Miluji ten rytmus, víš. Úplně mne hypnotizuje. Je v tom něco magického, co se mi zalíbilo hned od začátku, úvod je tak tajemný a potom přechází v ten rytmus, to je to co se mi na tom tak líbí, to je změna, to je velká změna a je to zatraceně dobrá nahrávka, to je to co sem chtěl říct.

Alan Wilder
- Díky

 

Současnost

 

Jürgen Kramar (šéf Intercord Germany)
Ne velmi špatné, ale určitě trochu zklamání je pokud se nedostaneš do Top Ten či Top Five,
na druhou stranu to vždy záleží, co další ho je v tom čase právě na trhu, to nemůžeš ovlivnit.

Dave Gahan
Lhali bychom, pokud bychom řekli, že jsme nepociťovali zklamání..Když něčemu věříš... Ale takhle zpětně, když skutečně vidíš, co v té době bylo v Top 40 a ty si se dostal na místo patnacté, tak to byl docela úspěch sám o sobě.

Chris Carr (Tiskový zástupce skupiny)
To bylo docela zábavné, byl sem si naprosto jist, že to bude hit.

Gareth Jones
Myslím, že „Stripped" není zřejmý komerční song, není to „Just Can´t Get Enough". Je to téměř tak daleko od „Just Can´t Get Enough" jakoby...samozřejmě, je tam rozdílný autor,
Ale ukazuje to jak daleko se až skupina posunula.

Martin Gore
Nejhorší věc co se nám přihodila u „Stripped" bylo, že v Americe někdo rozhodl, že ten song nevydají jako singl vůbec a vydají b-stranu „But Not Tonight", protože ta píseň se objevila v jakémsi hloupoučkém filmu. U „Stripped" jsme jenom mixováním strávili 9 dní a Bůh ví jak dlouho jsme ji nahrávali, "But Not Tonight" jsme sfoukli za 3 hodiny (smích) a Američané s jejich rozumem se to rozhodli vydat obráceně..

Alan Wilder
Tohle byl klasický případ toho, kdy jsme se ujistili, že v Americe prostě pro nás není prostor. Víš, že prostě nepasujeme do Ameriky, nikdo nás tam nechápe, protože pokud lidé v tvé nahrávací společnosti tě přesvědčují, že B-strana Stripped, je lepší písní než samotné Stripped, tak co potom vědí? A v tom samém čase jsme jim na to kývli, což vypadá jako šílené pokud se koukneš zpátky, ale my jsme byli skutečně přesvědčení, že by to bylo mrhání časem, proto jsme souhlasili: "Nechme je, ať to udělají, jak chtějí, jestliže to chtějí udělat, tak je nechme, pokud si myslí, že to bude lepší". To byl Danielův argument: "Podívejte, Američané znají svůj trh, jestliže si myslí že to bude mít úspěch, jak s nimi můžeme diskutovat?"

Dave Gahan
Přistoupili jsme na ten nápad, ale nejsem si jistý, jestli to vůbec pomohlo, upřímně.

Martin Gore
„But Not Tonight" samozřejmě nebyl hit, „Stripped" by nedopadlo rozhodně hůře.

Bruce Kirkland (Předseda společnosti Second Vision)
Některé nahrávky, prostě americkému trhu vyhovují více než jiným trhům. A americké společnosti rády zkoušejí jiné cesty.

Craig Kostich (Vicepresident Reprise Records)
Občas uděláš něco dobře, občas se něco nepovede. Dělali jsme to, co jsme cítili, že je správné pro skupinu. To nebylo, že by A & R nebo někdo jiný řekl, Líbí se mi tahle píseň víc. My nezměnili jejich singly jen tak, my máme zpětnou vazbu od rádií, tisku, víš, ovlivňující rozhodnutí co udělat.

Daniel Miller
Tohle byl jeden z druhu kompromisů, co jsme udělali. Nemyslím si, že to vytvořilo opatrnost, ale upevnilo jí to.

Dave Gahan
Příležitostně, se rádi necháme unést, nápadem někoho jiného

Daniel Miller
B strany můžeš změnit, na úplných začátcích, u Speak & Spell nahrávek, měli prostě nálož písní a my jsme vybírali, co bude na A-straně, na B-straně, později dělali album a potom až napsali b-strany k singlům.

 

Black Day

 

 

"Alanova kamera"

Ve studiu, v pozadí zní „Black Day"
- Jsou tam 3 z nich
- Dva samply
- Jeden v samplu. Hrající jeden emulator
- Jeden sampl
-A ty si to přehrál?
- Ne, to je všechno živě, živě na pásku.
- Překvapivé, to udělali ve studiu?
Gore - To je tuner, kytarový tuner
- Vzpomínáš na ty staré kytarové tunery, to myslíš?
Jones - Přesně, to je ono,
Gore - Kdo by si to pomyslel, že? A řeknu Ti jednu zajímavou skutečnost, ten tuner nechal v mém domě pan Lampet, předchozí majitel. Kdo by si pomyslel, že to takhle zatočí s nahrávkou?
Pokud by ho neměl, nikdy bychom ten track nenatočili

 

- Mr Lampet
(Goreův záchvat smíchu)
Gore - Gore, Miller, Wilder, Lampet (Goreův opětovný záchvat smíchu)

Současnost

Gareth Jones (producent)
Všechny naše B-strany, tedy všechny depeche b-strany a naše b-strany co jsme udělali s Depeche byly pro nás velmi důležité...
Nikdy nikdo ani neuvažoval, že B-strany je možno odfláknout.

 

Martin Gore se prosazuje jako zpěvák

 

 

"Alanova kamera"

Gareth Jones (producent)
Je 19. listopad 1985 a my začínáme natáčet „A Question of Lust"

 

Současnost

Daniel Miller
Martin zpívá ty písně, které lépe znějí s jeho způsobem zpěvu. A tady se prostě stalo, že skupina odsouhlasila, že 4 písně zpívané Martinem budou na albu. „A Question of Lust" byl první ne-Davem zpívaný singl, který skupina vydala, to byl dosti velký úkol v té době, samozřejmě, že pokud si hlavní zpěvák a singl, který vychází, není tebou nazpívaný, tak si možná budeš připadat trochu směšně, ale to bylo před 20 lety.

 

"Alanova kamera"

Ve studiu

 

Dave:
- To je úžasné, to musíš vidět. Stalo se to..to bylo ve vlaku z Osaky do Tokia, v rychlovlaku, Martinovi se vysypaly kapsy na podlahu a měl tam .. šifónové šátky, punčochy, kalhotky, telefonní čísla, doslova hromady, kreditní karty, všechny možné světové měny, nejspíš, mezi tím telefonní čísla bývalých koček z celého světa koukni, Elaine...Susan,.koukej klíče, odkud to nikdo neví, trochu dopingu.
- fakt?
- Sirky, dva balíčky, něco hodně starého, mátové bonbony, krásné, čisté, krásné, extra silné bonbony, krásné, krásné. Růženec...
Mart:
- Pro novicky
Dave:
- Docela dobrý

 

Mixování alba

 

Alan (za kamerou):
Takže právě začínáme s mixováním alba, že?

Gareth Jones (producent)
Ano, první je Black Celebration, titulní song. Budeme mixovat album v přesném pořadí, během následujících 19 dní.

Současnost

Gareth Jones (producent)
Díky nahromaděnému stresu a všemu tomu bláznění, bylo mixování alba velmi obtížné. Z části protože jsme už byli přepracovaní, neměli jsme žádný odpočinek. Když takhle na to koukám zpětně, tak to je jedna z věcí, kterou uděláš možná jednou a potom si z toho vezmeš poučení a adaptuješ to na své pracovní metody do budoucna. Když jsme začínali mixovat tak jsme pociťovali tlak, víš? Dělat na takové velké věci to předpokládalo být genius. Domnívali jsme se, že děláme desku všech desek, tu nejlepší, kterou všichni z nás kdy udělali, tak proto byl tak silný tlak na mixování. Strávili jsme s Dannym "roky a roky" na prvním tracku. Dodělali jsme mix a poslouchali si jej, a řekli si: Ne, to není to pravý" A dělali znovu mix toho samého songu, jenže zase: "Ne, to není pořád ono" Skupina přišla a řekla: to je skvělý, možná pár změn: takže jsme to zase zahodili a začali znovu. Pochopitelně skupina už začala být skutečně vystrašená. Přicházeli a poslouchali docela rozumné mixy jejich písně, chtěli jen pár úprav a hnout se dopředu, dokončit tu desku a vyrazit na turné a dělat další milion jiných věcí. Pak skupina přišla, vzala si nás na slovíčko, bavili se o tom s námi, se mnou, s Danielem, a museli nám odstrčit prsty pryč z pultu, jinak bychom tam seděli ještě dodnes.

 

"Alanova kamera"

Daniel Miller
Leden

 

Alan Wilder
- třináctého
Daniel:
Leden třináctého. Ne, čtrnáctého. Jsme zpět, já a chlapci. Vrátili jsme se z Londýna, kde jsme vystoupili v Joan Rivers show.
Budeme tu asi ještě týden. Jinak máme hotovo mnoho práce. Mixovali jsme b strany i pro dvanáctipalcové singly, máme nahraný song, který se jmenuje "The World Without Nothing", Martin upravoval „Breathing in Fumes". Udělali jsme mnoho práce současně, to je velmi pozitivní. Pete a Karen se svým týmem přijedou během pár dní natáčet video.


My všichni jsme Flies On The Windscreen

Současnost

Gareth Jones (producent)
Jedna z věcí okolo "Flies On The Windscreen" která ne mne zapůsobila, byla jasná představa jak mouchy umírají po zásahu rychle jedoucím autem..

Andrew Fletcher
Do nynějška cítíme, že pozice b-strany singlu, nebylo dost dobrá, pro takhle skutečně dobrý track.

Gareth Jones (producent)
Rázná síla té představy a smutku v ní a skutečnost že my všichni vlastně jsme mouchy na předních sklech, to je docela bezútěšné... A ten intenzivní smutek v té písni jakoby poznamenal ostatní tracky toho alba, i když na začátku to byla pouze "b-strana" ..

Neil Ferris
Celá temná strana Depeche Mode, vystupovala už z názvu toho alba, ze způsobu jakým Martin to album začal psát, a také už se samotného vzhledu kapely. To vše bylo mnohem temnější, mnohem hlubší a mnohem významnější. To vše kolem Depeche v té době nebylo nic plánovaného, vyšlo to z nich naprosto přirozeně.


Výtvarné pojetí alba

Martyn Atkins (Art direktor)
Nechci aby to znělo neonacisticky, ale my jsme obdivovali způsob jakým zavěšovali obrovské prapory, Němci.. na nacistických ústředích, během 30. let a během války. Pověsili obrovské prapory se svastikou a spustili je dolů po celé jedné straně budovy. A Daniel a já, jsme mluvili o tom, že uděláme něco podobného se symboly skupiny. Řekl sem Danielovi, že bych to udělal se skutečnou budovou. A potom Brian připravil ten model. To byl model na výšku stolu a vypadalo to jako 30 podlažní Italská futuristická budova. A udělal tam zavěšené proužky látky. No ale celé to vypadalo směšně. Nevím co Brian kouřil ten den, ale tohle bylo strašné. A to bylo trochu neštěstí, protože si myslím, že to příliš předjímalo co je na nahrávce a času bylo hodně málo, no a já sem jim šel ukázat fotografie a Depeche byli docela pěkně zklamaní

 

"Alanova kamera"

Jaký je verdikt?

 

Dave Gahan
Dobrá, takže, můžeme to zkusit natáhnout, můžeme pohnout s písmem, udělat to trochu tenčí. Obrázek uprostřed bude lesklý a strany matnější. Myslím, že to vypadá docela přesvědčivě a podle mne to bude vypadat přesvědčivěji než na minulém albu, ale to je můj osobní názor.

Současnost

Martyn Atkins (Art director)
To byl ten případ, kdy si říkáte "Jak to jen zachránit?" Takže jsme si dali práci se symboly.
Udělali jsme nakonec docela vkusný obal. Bylo to asi dost drahé, ale nechali jsme embosovat všechny symboly.

Brian Griffin (Fotograf)
Myslím, že se Martyn chtěl stát skutečně proslulým umělcem, on tam dal všechny ty symboly a ty černé opony.

Martyn Atkins (Art director)
Na fotografii jsme tu látku skutečně ořízli, proto to bylo více jak pruh barvy, téměř jako futuristická součást budovy, nedá se říct, jestli to byl model nebo špatně vyfocená opravdová budova. No ale nakonec musím říct, že ten obal byl úspěšný.

Brian Griffin (Fotograf)
Nemyslím, si že by ten obal byl nějak zvláště úspěšný, když to porovnáte s "A Broken Frame"

Anton Corbijn přichází

Alan Wilder
Nahrávání videoklipu k „A Question Of Time" je velmi významný moment, protože to byla naše první spolupráce s Antonem a je naprosto zřetelné, že to mělo obrovský přínos.

Anton Corbijn (Režisér a fotograf)
Jediný důvod, proč sem to udělal a tu práci vzal, bylo, že oni byli na turné v Americe. Rozpočet na to video byl velmi nízký, musím říct, ale skutečnost, že se bude natáčet v Americe, způsobila, že sem na to kývnul.

 

"Alanova kamera"

Gore:
- Ahoj všichni, právě teď jsme v LA a dnes natáčíme naše další video, které bude k písni A Question Of Time. A je tady pár maminek s miminky a také máme jedno falešné miminko s jednou rukou, nevím, jestli to můžeš zaostřit. Docela děsivé. Je tu také Anton Corbijn, který ten klip natáčí.

 

Současnost

Alan Wilder
Anton pracoval velmi na lehko. Měl jednu kameru, producenta a možná někoho kdo mu svítil, a to bylo vše a nám se to moc líbilo. Byli jsem zvyklý pracovat s velkými filmovými štáby, s nezajímavými zbytečnostmi v pozadí, což jsme nesnášeli. Proto když přišel tenhle chlápek, bylo to svěží a snadné, navíc měl dobrý smysl pro humor.

Anton Corbijn (Režisér a fotograf)
To byl pro mne skutečně bod zlomu, měl sem mnoho nápadu na filmování, natáčet bylo pro mne víc než jen fotit, pořád sem se rozhlížel kolem a vše natáčel, to bylo v tomto smyslu, významné video, pro mne osobně. Musím říct, že byli trochu nespolupracující, protože řekli nahrávací splečnosti, že mohou přijít jen na půl dne, nicméně se mi povedlo přesvědčit Alana, aby přišel další den, proto je to video tak udělané.

Chris Carr
Mute hledala ke spolupráci fotografy, kteří dělají rozdílným způsobem, ale on byl v té době, také veřejný nepřítel číslo jedna jako fotograf, protože fotil, tak jak to viděl on, proto rád fotil čtyřčlenné skupiny způsobem, že jedna tvář byla rozeznatelná a tři rozmazané a přicházeli lidé a říkali "To nejde, takhle je to nepoužitelné, to je strašný. Co to je?" Ale to bylo Antonovo umělecké vyjádření. A myslím že Dave, tím byl velmi zaujat a myslel, že Anton, jim může pomoc. V té době se skupina posunula, mezinárodně. Jako PR sem viděl, co to přinášelo, proto sem viděl ten růst.

Antihvězdy?

Dave Anderson (Hudební novinář)
Zmínili jste Chris Carra, jejich tiskového zástupce, a právě on mi řekl:"Vím, že nemáš rád Depeche Mode, máš rád jiné, ale měl bys přijít a vidět je naživo, je to zážitek". Řekl sem, že sem je viděl. Ne ne, řekl on, přijď a koukni se a na ně, pokud si nejsi jistý a pokud si nejsi jistý tím, co dělají, přijď, setkej se s nimi a popovídej, protože oni Tě dostanou. Myslím, že Chris je skvělý chlap a já mu věřil, tak sem do toho šel, byl sem s nimi na turné, a to bylo docela zábavné, tři kamarádi ze školy a jeden nový kluk, a všichni se chovali k sobě velmi přátelsky. Bylo to docela dětinské a takové chlapecké, fakt dobré.

Daniel Miller
Humor kluků ze školy je mezi nimi dodnes.

Jonathan Kessler (manažer)
Ano, vypadá to jako pěkný kontrast, když vidíš tu ponurost, černé oblečení, melancholickou show a temnou hudbu a potom je vidíš v jejich skutečném životě, kdy jsou velmi přátelští, velmi vřelí a velmi vnímaví, to je zábavné, bych řekl. Byli vždy nohami na zemi.

Daniel Miller
Nerad bych je nazýval obyčejnými, ale oni vždy byli velmi skromní, ano to je ten výraz, byli skromní

Dave Anderson
První den byl v Bournemouth, a tam to bylo o fotbale a hudbě, protože dokud se stavělo podium ve velké hale, tak jsme se rozhodli zahrát si zápas, jelikož skupina se nudila, tak si zahráli proti několika Němcům. Docela dobří byli ve fotbale někteří z nich, musím říct, někteří nebyli, ale já neřeknu kdo.
No a náhle zjistíš jak velcí oni jsou, protože když je aftershow, setkávají se s mnoha lidmi, jako na meet and greet atd. A tam se objevovalo mnoho důležitých lidí, bylo tam mnoho celebrit, a říkáš si, to je událost.

Celosvětová černá oslava

Dan Silver (Koncertní agent)
V roce 1986 udělali koncertní šňůru větší než kdykoliv předtím. Album vyšlo 17.3.1986
Pak udělali produkční zkoušku a okamžitě potom TV vystoupení. Udělali velké turné po Spojeném království, po dvou vystoupení ve Wembley si vzali týdenní přestávku a potom se přenesli na velké evropské turné. A potom jsme měli minimum času na vyčištění kostýmů a jejich příslušenství, když opouštěli Německo a letěli do Ameriky, kde hráli přes 6 týdnů a nakonec vyprodali halu Forum v Los Angeles a přidali dva koncerty v Irvine Meadows v Orange County, kam se vešlo 15 000 lidí. Fenomenální úspěch v Americe a z Ameriky hodlali zaútočit na Japonsko. Všechno co jsme si naplánovali tak prostě sedlo.

 

"Alanova kamera"

V zákulisí během turné

 

Jurgen Kramar 86 (za kamerou Alan)
Mělo by to být docela brzy, pár měst chybí, ale myslím, že toho dosáhneme, jestliže ne během tour tak krátce po, ale povede se to, oběma albům (Black Celebration, Singles 81-85)
Alan:
- vážně??
Jürgen: ano, - takže "Double Gold Celebration"

Alan:

to bude velmi dobré pro párty,
Jürgen: to bude velmi dobré, ano, pochybuji, že si uděláme čas na párty, měli bychom po turné ..
- Možná, bychom mohli trochu podvádět (smích)

Letištní hala, Copenhagen
Alan za kamerou
- poslední slovo k turné?
Andrew Fletcher:
- Jsme na letišti v Kodani, je to poslední noc, ukončili jsme naše 5 měsíční světové turné.
Gore:
- Skončili jsme včera a udělali jsme v noci párty, takže každý je dnes ráno trochu mimo, jak je vidět, ale bylo to dobrý.

Současnost

Dan Silver
Nelze ignorovat úspěch téhle skupiny. Seděl sem docela tiše, šťastný, že jsem byl na turné s jednou s největších skupin současnosti.

Bruce Kirkland
Skutečně zde (v Americe) ukázali sílu s „Black Celebration Tour", najednou byli atraktivnější svými živými vystoupeními než prezentací v rádiích. Což byl opak k Velké Británii, kde měli úspěšné popové singly a byli vnímáni jako popíková skupina, tady (v USA) ale měli reputaci jako důvěryhodná alternativní koncertní kapela a to postavilo základ k budoucím ohromným live vystoupením. To by mohlo být lekcí pro dnešní hudební skupiny. Jejich úspěch jako koncertní kapely předstihl jejich úspěch v prodeji desek a úspěšnost v rádiích.

Chris Carr
A to se stávalo kdekoliv, to se stávalo i za "Železnou oponou" kde se to nikomu jinému nepovedlo.

Andrew Fletcher
Francie, byla na programu a Itálie, Španělsko, Skandinávii tam jsme vždy měli úspěch, ale také tam zůstával pocit, že skutečně neděláme něco dobře, protože v naší vlastní zemi je to zklamání, ale byli jsme šťastní, že všude jindy máme takový úspěch.

Daryl Bamonte
Po prvních pár albech a úspěších a předtím než se skutečně povedlo prorazit globálně, tohle bylo pravděpodobně moje nejoblíbenější album.

Daniel Miller
Já prostě... Takhle.. bylo možné vidět mnoho fanoušků, přicházejících na koncerty během „Tour For The Masses" a i později, a oni byli stále oblečeni v tričkách „Black Celebration" a také mluvili o „Black Celebration Tour" jako o nejlepším turné vůbec.

Chris Carr
Myslím, že to bylo fantastické, ještě pořád to je, pro mne...milník, v jejich vývoji.

Dan Silver
Pro mne to znamenalo vidět skupinu na opravdovém vrcholu, všechny věci do sebe zapadly a říkali, "Tohle je skutečně důležitá skupina" a oni museli ujít dlouhou cestu od jejich popíkových songů z Basildonu.

Andy Franks
Myslím, že titul je skutečně..

Daryl Bamonte
Výstižný.

Andy Franks
Oslavujme temnotu.

Dave Gahan
Na konci toho jsme byli skutečně vyčerpaní a to bylo také po minulé desce, kterou jsme dělali v Berlíně, dělali jsme tam 3 desky, víc nebo míň, myslím, že jsme také vyčerpali naše přátelství, nahrávací přátelství s Garethem a Danielem. Byli jsme prostě přepracovaní.

Martin Gore
Když pracujete ve stejném týmu společně po dlouhou dobu, tak se to stává klaustrofobickým a všechno je příliš všední.

Dave Gahan
Při pohledu zpět, to skutečně pomohlo desce.

Martin Gore
Daniel si musel uvědomit, že musí dělat něco jinak, protože Mute byla docela úspěšná a on zkoušel produkovat desky, každé 3 měsíce ve studiu a k tomu nahrávací společnost. To nemohlo být pro něho vůbec jednoduché.

Daniel Miller
Zkoušel sem poslouchat tu nahrávku, ponořit se do ní, kompletně, objektivně, bez zapamatování připomínek, typu:" Bicí by měli být takhle a kytara znít zase tak". Je to nesporně jejich nejtemnější album, a je dobré, já jsem pyšný na tuhle desku.

Gareth Jones
Nálada alba, odráží náladu skupiny v té době, oni byli více napjatí. Každý usiloval o hlubší a temnější výsledek a zralejší a to se odráželo ve způsobu jakým jsme to album dělali

Daniel Miller
To byl konec něčeho spíše než začátek, možná tak je to jen v mé hlavě, protože to bylo poslední album, na kterém sem pracoval s nimi, ale myslím si, že se něco potom změnilo...

17. březen 2016 o 8:17 • Dangerous • Články

Diskuze

Uživatel: Dangerous

Dangerous      1   1. březen 2016 o 16:50

Alan Wilder
Tím albem prochází temnota, která se na předcházejících albech neobjevovala. Z části pocházela z Danielovy melancholie, z části z obecného stavu věcí a z části z toho jak ty písně byly napsány. To vše je na „Black Celebration”. A myslím, že je to velmi silné.”


Uživatel: Herrer

Herrer      2   1. březen 2016 o 18:21

Boží deska, skvělej článek, díky!


Uživatel: Peťan

Peťan      3   1. březen 2016 o 18:24

Moje nejoblíbenější album.


Uživatel: Federman

Federman      4   1. březen 2016 o 20:05

Fantasticke album. Neustale shanim ten original sedy vinyl. Udajne na nem vyniknou obzvlast ty hutny trip hopovy spodky.


Uživatel: smidak101

smidak101      5   1. březen 2016 o 20:34

Výborný album, zábavný čtení, díky.


Uživatel: Herrer

Herrer      6   1. březen 2016 o 21:03

Podle mýho “nejaudiofilnější” album DM wink


Uživatel: Michaela 146

Michaela 146      7   1. březen 2016 o 21:20

Zajímavé čtení, díky smile
Připíjím na tebe ty naše temná černá celebrito, pro mě zásadní album s perlou Stripped.
Černá oslava
Připíjím na ni
Černá oslava
Dnes v noci, dnes v noci ještě není Tvůj slavný den, počkáme si na ten velký den 17.3. a…
Uspořádejme černou oslavu
Černou oslavu
Dnes v noci
Abychom oslavili fakt,
že je za námi
další z černých dnů.


Uživatel: Dangerous

Dangerous      8   1. březen 2016 o 21:51

30 let zaslouží aspoň 30 dní oslav, Michaelo wink už kvůli těm fešáckým spodkům wink


Uživatel: Michaela 146

Michaela 146      9   1. březen 2016 o 22:54

to Dangerous: 30 je jen jednou za život, je to už i pro mě nostalgie, ne vážně i když si dám skleničku jen sporadicky, tak zvedám číši a na dalších dlouhých 30 let černých oslav připíjím wink DM Forever


Uživatel: Pavel.Z

Pavel.Z      10   2. březen 2016 o 10:23

Nejlepší album DM. Navíc vyšlo v nejlepší den smile

Přál bych si, aby se na no.14 znovu alespoň pokusili o ty přechody mezi skladbami a aby bylo album jeden velký, monumentálně černý celek.

A může být nějaký lepší otvírák alba než BC? Nemůže.


Uživatel: Herrer

Herrer      11   2. březen 2016 o 10:31

A může být nějaký lepší otvírák alba než BC? Nemůže.

Možná může, ale zatím se nenarodil smile


Komentáře mohou přidávat jenom registrovaní a přihlášeni uživatelé.