Depeche Mode Lisabon - Petrohrad - Moskva (Reportáž díl 1)

Už dlouho jsem plánoval navštívit město Petrohrad v Rusku,ale zatím k tomu nebyla žádná vhodná příležitost.Když jsem studoval rozpis koncertů na Global Spirit Tour,kam tentokrát s DM vyrazím a Petrohrad na seznamu figuroval,bylo rozhodnuto.

A protože do Ruska je potřeba vízum jehož vyřízení není zrovna jednoduché a levné,bylo by škoda jet jen na jeden koncert,proto jsem se rozhodl i pro druhý koncert v Ruské federaci v Moskvě.

Oficiální prodejce vstupenek na oba koncerty byla společnost Kassir.Udělal jsem si regisrtraci a čekal na spuštění prodeje.Moskva je známá jako jedno z nejdražších měst na světě,tak i vstupenky do Ruska nebyly nejlevnějsí.Jen pro představu : sezení přímo proti podiu stálo v Petrohradu v přepočtu 10 000 Kč,stání pod podiem 4000 Kč a příplatek Early Entry ke stání pod podiem,který stál v Praze 500 Kč,vyšel v Petrohradu na 1700 Kč.
Já si koupil stání pod podiem bez příplatku.Na koncert v Moskvě jsem stání pod podiem koupi nestihl,proto jsem zvolil místo na sezení na pravé straně podia v horní polovině tribuny.

Za svůj život jsem viděl už několik desítek koncertů Depeche Mode,ale nikdy jsem je neviděl na žádném festivalu před " civilním " publikem.Docela mne zajímalo,jaká je atmosféra na koncertu,kde nejsou jen oddaní fanoušci,ale publikum je namícháno i s diváky,kteří DM třeba vůbec neposlouchají.Na Global Spirit Tour byly festivalové koncerty ve španělském Bilbau a portugalském Lisabonu.Díky snadné dostupnosti a sobotnímu termínu jsem se rozhodl pro portugalský NOS Alive Festival.V prodeji byla jak permanentka na celý festival,tak jednodenní vstupenky za 1700 Kč. Rád bych určitě navštívil celý festival,ale z časových důvodů jsem si koupil jen vstupenku na sobotu.

Vstupenky jsem měl koupené a na řadu přišlo plánování cesty.Lisabon je na západní straně Evropy a Petrohrad na jejím východě.Oba koncerty od sebe dělily 4 dny.Pro Depeche Mode,kteří disponují vlastním letadlem to nepředstavuje žádný problém.Já vlastní letadlo nemám,tak jsem musel vymyslet,jak se z jednoho konce Evropy dostanu na druhý.Z Lisabonu žádný přímý let do Petrohradu neexistuje a lety u renomovaných leteckých společností s přestupem v západní Evropě dosahovaly závratně vysokých částek.Nakonec se mě povedlo najít letenku za rozumnou cenu u MoldovaAir s přestupem v Kišiněvu v Moldávii.Takže jsem si naplánoval pěknou okružní cestu po Evropě se 3 koncerty Depeche Mode.

Do Lisabonu jsem přiletěl už v pátek podvečer po ubytování jsem zvažoval,jestli jít na festival a zkusit koupit vstupenku před areálem ( ten večer hráli Foo Fighters ) nebo jít na noční prohlídku města.Nakonec jsem zvolil noční procházku městem.

Festivalové brány otevíraly v 16 hodin a Depeche Mode byli na programu až ve 22:15,tak jsem měl dost času na prohlídku města i během dne.Na místním blešáku na parkovišti před kostelem,jsem v záplavě všelijakého haraburdí objevil i první Portugalské vydání alba Speak & Spel na vinylu,tak jsem si i rozšířil mou sbírku LP.
K areálu festivalu jsem se vydal až v 15 hodin.V rozpisu turné bylo napsáno,že koncert se koná v Lisabonu,ale festivalový areál byl postaven u města Algés,asi 10 kilometrů za Lisabonem.Místo bylo dobře dostupné příměstským vlakem,který jezdil i v noci,takže to nepředstavovalo žádný logistický problém.
Na nádraží jsem se postavil na to nejvíc zaplněné nástupiště,kde značná část lidí měla na sobě trička Depeche Mode.Ani v Algés nebylo třeba složitě hledat cestu na místo konání.Už od nádraží stála fronta lidí až k bráně festivalu.
Celý areál byl postaven na pláží u místa,kde se řeka Tejo vlévá do Atlantického oceánu.Takže můj první koncert Depeche Mode na festivalu a ještě k tomu na pláži.Ze sobotního programu mě kromě Depeche Mode nic jiného nezaujalo,tak jsem si šel stoupnout rovnou před hlavní scenu,kde měl být koncert.Před DM měli hrát na stejné scéně ještě kapely The Black Mamba,Kodaline a Imagine Dragons.
The Black Mamba byla místí coutry blusová kapela a podle reakcí publika asi i známá.Zpěvák uměl pracovat s publikem,tak během jejich setu vládla i celkem dobrá atmosféra.
Následující Kodaline mě připomínali hudebně Coldplay,nikdy před tím jsem o nich neslyšel,ale v publiku měli hodně příznivců a skoro všichni znali texty.
Hlavní hvězdou sobotního programu měli být Depeche Mode,ale podle atmosféry a reakcí publika se jimi stali současné velké hvězdy američtí Imagine Dragons.Já sám jsem je až do tohoto festivalu znal jen podle názvu a nikdy jsem od nich žádnou písničku neslyšel,ale od 3-4 písničky jsem si jejich vystoupení užíval i já.I když nevím,jestli by mě to bavilo poslouchat i doma ve studiové verzi,musím uznat,že na živo to opravdu umí.

Fanoušci Imagine Dragons byli o nějakou tu generaci mladší,než je zvykem vídat na koncertech Depeche Mode a celkem dost jich po jejich koncertu odešlo.Po tom co jsem zažil za atmosféru během předchozích dvou vystopení,jsem se hodně těšil na koncert DM.

Už při přípravě podia,bylo poznat,že scéna je trochu upravená festivalovým podmínkám.Například chyběla předsunutá část videoprojekce,která tvoří druhé patro podia,projekce byla jen běžná velkoplošná videoprojekce.Také světla,která vytvářejí světelnou show na koncertech,byla ze standartního koncertu jen část a většina byla univerzální,festivalová.

Velkou otázkou byl playlist.Zahrají plnohodnotný koncert nebo jen zkrácenou,festivalovou verzi ? Na minulém turné,kde DM v Lisabonu hráli také na tomto festivalu,odehráli plnohodnotný koncert.Stejně tak Foo Fighters předchozího dne zahráli plný počet skladeb jak na běžném koncertu.Sám jsem věřil tomu,že se dnes dočkám celého,více než dvouhodinového setlistu.

Intro začalo skoro přesně,tak jak bylo oznámeno v programu.Velká výhoda pozdního začátku koncertu,byla to,že celý koncert byl ve tmě.A ne jak třeba v Praze,kde se začalo stmívat až u přídavků.Po úvodním Intru a Going Backwards jsem očekával So Much Love z nového alba.K mému zklamání začali hrát Barrel Of A Gun.Takže bylo jasné,že dnes uslyším jen zkrácenou,festivalovou verzi.Moc nerozumím tomu,proč na festivalu nehrají novou So Much Love,ale přeskočí hned na Barrel Of A Gun.Proti této skladbě nic nemám,sám ji mám rád,ale na úvod koncertu,kdy je potřeba rozdovádět publikum ( které je navíc tvořeno z větší části nefanoušky ) se myslím hodí víc úderná a rychlá So Much Love.Utahaná Barrel Of A Gun spíš publikum zklidní.
Následující Jacques Lu Cont Remix skladby A Paint That Iˇm Used To už trochu povadlou atmosféru koncertu nezachránil.Na festivalu jsem viděl hodně lidí v tričkách Depeche Mode,ale pod podiem netvořili souvislou masu,takže nedokázali vytvořit atmosféru,tak jak ji známe na samostatných koncertech DM.V publiku bylo hodně mladych,kteří tam zůstali z předchozích koncertů,aby se podívali na starou legendu,od které znají asi jen pár známých hitů.Je dobře,že se mladí rádi podívají na kapelu generace jejich rodičů,sám se taky rád podívám na nějakou starou legendu,ale bylo poznat,že přišli na někoho jiného.

Hodně mě vadila i absence originálních světel.Kombinace festivalového osvětlení s tím,které si přivezli Depeche Mode moc nefungovala.Zejména v první půlce koncertu bylo podium hodně přesvíceno a místo kapely jsem viděl jen siluety.Absenci balkonu na videoprojekci,který Dave na koncertech využívá u některých skladeb a výborně tak doplňuje svou siluetou videoprojekce,nahradil videostěnami na bocích podia.Používal je tak prakticky stejným způsobem,jen místo ve středu podia nad kapelou,chodil po stranách podia.Takže trochu změna oproti koncertům,které jsem už na Global Spirit Tour navštívil.

Na tomto turné prakticky nemění playlist a na všech koncertech hrají to stejné.Takže mě velkou radost udělal Martin Gore,když zahrál nádhernou akustickou verzi Judas z alba Songs Of Faith And Devotion.Ted´nevím jestli se nepletu,ale myslím,že tuto píseň jsem ještě nikdy živě neslyšel.
Po Judas se vrátil na podium Dave,ale než spustil další skladbu,publikum zazpívalo Andymu Happy Birthday to You.Což Dave jakoby překvapeně okomentoval slovy " Ano,to je vlastně pravda,Andy měl narozeniny " .

Na letošních koncertech mě hodně baví Wrong.Napřed jsem si myslel,že tam moc nezapadá,ale čím víckrát jsem ji slyšel,tím víc jsem přesvědčen,že do programu patří.

Vrchol koncertů aktuálního turné pro mě představuje Everything Counts.Depeche Mode jsou mezi fanoušky vyhlášení tím,že od roku 1998 hrají na koncertech až na pár vyjímek vše pořád stejně.Tentokrát si s EC vyhráli a zejména úvod,který mě hodně připomíná Kraftwerk,posunul tuto starou skladbu úplně někam jinam.

I když jsem byl zklamaný celkovým vyzněním koncertu na festivalu,jsem rád,že jsem Depeche Mode viděl i z jiné strany než na " normálním " koncertu.Kdyby to byl můj jedniný koncert na turné,byl bych asi zklamaný,ale celkově mám na tomto turné v plánu 20 koncertů,tak bylo toto vystoupení pro mě zajímavou zkušeností.

Pokračování příště

petak2