Depeche Mode Cz
Fanklub Depeche Mode pro Českou a Slovenskou republiku

Soukromá zóna


Hlavní navigace




Duch Depeche Mode

Ilustrativní: Duch Depeche Mode

Andy Fletcher a Martin Gore o novém albu Spirit a historii Depeche Mode.

Tento měsíc by před čtyřiatřiceti lety Margaret Thatcherová právě podruhé vyhrála volby. V době, kdy Británie čelila masové nezaměstnanosti a zvýšeného rasového napětí, Depeche Mode dokončovali své třetí studiové album.

Construction Time Again vyšlo v srpnu, tři měsíce po drtivém vítězství Toryů, a až donedávna bylo s písněmi jako Everything Counts, The Landscape Is Changing a Two Minute Warning jediným skutečným příklonem k politice, přinášejícím polemický útok na korporační chamtivost, ničení životního prostředí a bezprostředně hrozící nukleární apokalypsu.

„Když jsme začínali, byli jsme čistě popovou skupinou,“ připomíná skladatel Martin Gore v rozhovoru pro Big Issue North těsně před letošními volbami. „S naším druhým albem jsme se snažili pokračovat dál a zjistit, co budeme dělat po odchodu Vince Clarkea. V roce 1983 už jsme trochu vyzráli a hodně jsme cestovali, takže jsme víc poznali svět. To vše se promítlo do Construction Time Again.“

Za tři a půl dekády, o sto milionů prodaných alb a bezpočet cest kolem světa později, mají Depeche Mode opět ve svém hledáčku politiku.

Související obrázek

„Mám pocit, že současné poměry jsou nejhorší jaké si pamatuji,“ běduje Gore, který svou frustraci a obavy vložil do Spirit, pozitivně přijaté čtrnácté nahrávky synth rockové skupiny, vydané na začátku tohoto roku. „Rozhodli jsme se vydat spíš cestou sociálního komentáře/politiky a to je vždy trochu riskantní. Nikdy si nemůžeš být jistý, že se za to nedočkáš ostré kritiky, ale z nějakého bláznivého důvodu se to všem moc líbí.“

„Je naštvané, ale určitě ne pochmurné,“ tvrdí spoluzakládající člen a klávesista Andy Fletcher, známý jako 'Fletch', v samostatném telefonním rozhovoru. „Když se podíváš na současný stav světa, všechno, co se děje, se odráží v Trumpovi, Brexitu, Le Penové, Sýrii. Obvykle se nijak zvlášť nevymezujeme ve smyslu jak píšeme o politice a životě obecně, ale Martin cítil, že nastal ten správný čas psát písně o tom, co se děje.“

Nahrávka je silným komentářem k celosvětovým událostem, od zlovolného odsouzení společenské regrese (Going Backwards), po brutálně chmurnou Fail, ve které Gore zasmušile zpívá: „Naše svědomí je v úpadku, jsme v háji.“ Mezi tím trojice, do které se počítá ještě Dave Gahan, proklíná politickou apatii (Where's The Revolution), nerovnost (Poorman), nukleární holokaust (Eternal) a licoměrné politiky. „Sváděj to na dezinformace/špatné vedení/apatické váhání/nevzdělané čtenáře,“ konstatuje text The Worst Crome, zdánlivě odkazující na vzestup Trumpa nebo – vzhledem k proevropskému cítění skupiny – loňské hlasování pro Brexit.

Gore, čiperný pětapadesátník, žijící 15 let v Santa Barbaře, napsal většinu Spirit před referendem o EU a americkými volbami. Na co přesně odkazují jeho texty se bavit nechtěl, ale potvrdil, že politická situace a Trump měli přímý vliv na album.

„Proces amerických voleb probíhal tak dlouho, že bylo možné si všimnout varovných znamení. Když jsem sledoval jak celý ten debakl vede k takovému množství dalších strašných věcí, které se odehrávají ve světě, cítil jsem, že je prostě nemohu ignorovat. Kamkoliv ses podíval, bylo něco, o čem se dalo psát. Připadalo mi, jako by se lidstvo odklonilo od své cesty a vydalo se špatným směrem.“

Brexit je depresivní třešničkou na pěkně hořkém dortu, dodává. „Nevnímal jsem se vždycky nezbytně jako Brit. Cítil jsem se být Evropanem a to mi má být upřeno.“

Fletch, který žije v Londýně, je ve svém hodnocení přímočařejší: „Brexit je absolutní katastrofa,“ prohlásil naštvaně. Oba členové se shodují v tom, že jejich zoufalství nad nedávnými světovými událostmi vyvolalo po několika dekádách spolupráce v kapele nový pocit naléhavosti a smyslu.

„Skutečnost, že od našeho založení uplynulo 37 let a my stále děláme hudbu, která je relevantní a dobře přijímána, je úžasná,“ neskrývá Gore nadšení. „V tuto chvíli bych řekl, že život ve skupině je lepší než kdy byl,“ souhlasí Fletcher, načež váhavě namítne. „Za pět let může být všechno jinak. Ale teď tomu tak prostě je.“

Jeho opatrnost je opodstatněná. Vznikli v roce 1980 jako součást tehdy rozkvétající novoromatické scény ve složení Gore, Fletch, Gahan a původní skladatel Clarke. Skupina neexistovala ani dva roky, když ji těsně před komerčním průlomem Clarke opustil a předal štafetu Goreovi.

Náhrada za Clarka, Alan Wilder, vydržel do roku 1995. Ze skupiny se mezitím stalo jedno z nejúspěšnějších alternativních uskupení na světě s řadou klasických singlů – Just Can't Get Enough, Personal Jesus, Enjoy The Silence – a uznávaných alb jako Violator (1990) a Songs of Faith and Devotion (1993). Jejich úspěch maskoval temnou skutečnost v zákulisí, skupinu v rozkladu. V roce 1995 se Gahan, který několik let bojoval se závislostí na heroinu, pokusil o sebevraždu. O rok později se předávkoval v hotelu v L.A. a jeho srdce se na dvě minuty zastavilo.

„Také jsme se potýkali s problémy, i když ne s heroinem. Já jsem se nervově zhroutil. Martin byl alkoholik. Ale když takové věci překonáš, staneš se silnějším člověkem,“ přemítá Fletch, podle něhož byla skupina v polovině devadesátých let nejblíže rozpadu.

„Dave se ocitl ve strašné situaci. Přijeli jsme na šest týdnů do New Yorku nahrát zpěv a na konci jsme neměli nic. S Martinem jsme si říkali, že tím to možná hasne. Naštěstí se Dave dal dohromady a od té doby je střízlivý.“

Vztahy ve skupině se zlepšily a přestože členové tria vedou mimo Depeche Mode zcela odlišné životy, existuje mezi nimi silné pouto. „Jsme si velmi blízcí. Naše rodiny jsou si velmi blízké.“ vysvětluje Fletcher. „Martin je ten zženštilý, Dave je ten macho frontman a já jsem ten průměrný chlap z ulice, který se všem snaží zalíbit.“

„Naštěstí nemusíme dělat nostalgickou šňůru. Když jsme začínali, naháněly nás všechny ty velké nahrávací společnosti – nabízely nám hromadu peněz. A my si vybrali chlápka [Daniela Millera z Mute], který nám žádné peníze nenabízel, protože se nám líbili hudebníci z jeho vydavatelství. Kdybychom byli u velkého labelu, pravděpodobně bychom teď jeli nostalgické turné.“

Místo toho je skupina v roce 2017 hvězdou stadionů po celém světě a propaguje moderní protestní album, které přináší stejně tolik otázek jako odpovědí. „Pro každého člena kapely znamená název alba něco jiného,“ říká Gore. „Osobně jej vnímám spíše jako volání do zbraně – abychom znovu našli našeho ducha. V tom je pro mě na albu ta naděje – že lidstvo dokáže znovu najít svou duchovní cestu a přestane dělat špatná rozhodnutí.“

„Snad nebudu muset po zbytek života pokračovat v psaní takových písní. Doufám, že svět se v příštích čtyřech letech stane lepším místem.“

 

3.7.2017
Richard Smirke
Zdroj: Big Issue North

22. červenec 2017 o 21:23 • eternal • Články

Diskuze

Uživatel: tomas1.

tomas1.      1   23. červenec 2017 o 11:01

z takových chlapců sluníčkářů musí mít Soros radost-)


Uživatel: felis sapiens

felis sapiens      2   23. červenec 2017 o 15:47

Ach áno Soros,  samozrejme. A vieš že on stojí aj za samotným vznikom DM? On im totiž dal tie židovské peniaze aby si mohli kúpit´gitary a synťáky a mohli takto rozvracat´našu mierumilovnú spoločnost´.


Uživatel: kosíno

kosíno      3   23. červenec 2017 o 18:25

Nikdo netvrdí, že DM rozvracejí naši společnost, ale politicky s nimi polemizovat se nabízí... Ostatně mám je rád kvůli jejich tvorbě a to, že s nimi politicky nesouhlasím s tím nemá nic společného…


Uživatel: renegade

renegade      4   23. červenec 2017 o 18:39

Pro ultrapravičáky musí bejt Spirit tvrdej oříšek grin


Uživatel: kosíno

kosíno      5   23. červenec 2017 o 20:37

renegade: Když tady je problém, co to má být pravice. Pokud má být krajní pravice náboženský fanatismus a vyhrocený konzervatismus, pak na tuto stranu spektra nepatřím. Pokud má být pravice osobní svoboda spojená se zodpovědností, minimální, ale efektivní stát, respekt k tradicím, svrchovanost státu, chápání toho, že lidé si nemohou být rovni, různorodost kultur bez toho, aby jedna ničila druhou a respekt k životu každého jednotlivce, ať už ho žije jakkoliv, pokud tedy zároveň nenarušuje svobodu druhého, pak pravičák jsem. Ostatně považuji se libertariána. Někdo tady kdysi označil DM za socialisty, což podle mě sedí i vzhledem k tomu, že Fletch sám prohlásil, že komunisté nejsou, ale vlevo se nacházejí.


Uživatel: renegade

renegade      6   23. červenec 2017 o 21:06

Vtipný je, že tu spousta lidí považuje členy DM za socialisty, sluníčkáře atd. Nesouhlasim s Trumpem, brexitem, situací na blízkým východě, nechci vyhladit všechny muslimy na světě = sluníčko a vítač, a za všechno může Soros. Černobílý vidění světa, aneb každej má tu svojí pravdu.. to už je k smíchu


Uživatel: kosíno

kosíno      7   23. červenec 2017 o 21:14

renegade: Já myslím, že to je dáno tím, že extrémy jsou zdánlivě nejvíc slyšet a vidět. Pak se může zdát, že svět je černobílý, ačkoliv je to vždycky složitější...


Uživatel: renegade

renegade      8   23. červenec 2017 o 21:22

Přesně z toho důvodu vyhrál volby Trump atd. těsnou nadpoloviční většinou. Jeden vidí zlo támhle, druhej támhle, ale nikdo si nedává věci do souvislostí. A populisti na obou stranách sbíraj body..


Uživatel: Standag

Standag      9   24. červenec 2017 o 4:59

Neboj, na Trampoty jednou praskne, proč a jak vyhrál grin a určitě bude i film grin


Uživatel: daniel.clark

daniel.clark      10   24. červenec 2017 o 7:04

Jestli ovšem v těch volbách opravdu Tramp vyhrál (hlasováním lidu) a nebo byl vyhrán (vybrán)?! “Kdyby volby mohly něco změnit, už dávno by je zakázaly.”


Uživatel: kosíno

kosíno      11   24. červenec 2017 o 17:14

Jestli byl někdo v prezidentských volbách v USA kandidátem politického mainstreamu, byla to Trumpova protikandidátka… A myslím, že s uvažováním “volby jsou k ničemu” daleko nedojdeme…


Uživatel: Martin5

Martin5      12   25. červenec 2017 o 8:02

zeman teďkom vykřikuje, jací jsou rusáci borci, že ten kgb grázlík je u moci dostatečně dlouho, aby stihl realizovat velké projekty a u nás takovejm projektům brání volby. Komouši v číně vyvražďují opozici a já tady asi budu brečet, že milouš se spojil s tou chátrou, kterou odřízli lidi volbama od politiky odsky a teď si s ní hraje na byznys před dvaceti lety.


Uživatel: Logic1

Logic1      13   4. srpen 2017 o 6:50

Mňa absolútne nezaujima politika, tak ako album Spirit!!!!


Komentáře mohou přidávat jenom registrovaní a přihlášeni uživatelé.