Praha 25/06/09 - Dojem fanouška

Přinášíme vám pohled jednoho z návštěvníků stránek depechemode.cz na šesté vystoupení Depeche Mode v Praze. Další názory fanoušků vyjdou v souhrnném článku příští týden, a teď už Ringo a Depeche Mode v Praze 2009.

Prague Eden - dojem fanouska

Hned na úvod musím podotknout, že něco takového pojmout do 10 vět bude pro mě nadlidský úkol a pravděpodobně těch vět bude více. První věc, v které jsem byl v šoku bylo to, že jsem po příchodu na stadión zaujmul místo pod pódiem přesně na hrotu catwalku, mírně po levé ruce Dava a chytl jsem hned druhou řadu. Od tohoto momentu (cca 16:30) jsem netrpělivě postával, chvíli posedával a nemohl se dočkat až to začne.

Kapela Motor mi málem rozervala ušní bubínky a kromě jedné písně, kterou znám z Martinova pre show DJ setu z TTA už prostě nikdy více. Pak nastala asi necelá hodinka chystání pódia, která utekla jako voda a už se na kopuli rozsvítilo symbolické #M. Ještě bylo světlo a mě to vůbec nevadilo, už jsem chtěl, aby to konečně začlo.

Když jsem myslel, že koncerty v Praze a Bratislavě v roce 2006 jsou to nejlepší co jsem po této stránce v životě mohl zažít, ještě jsem netušil, že Tour of the Universe schová oba ty koncerty do kapsy. Ale to říkám s vědomím, že TTA jsem oba prostál z úctivé vzdálenosti tribuny. Detaily jsem si vychutnával až z DVD TTA z Milána.

In Chains

https://www.youtube.com/watch?v=J2N_evEbyiQ

Ale zpět k aktuálnímu koncertu. Na pódium přicházejí postupně Christian Eigner, Peter Gordeno, Andy Fletcher a Martin Gore. Chvíle napětí a ovace neznají mezí a já cítím takovou zvláštní lehkost v kolenou, jako by se mi mely podlomit. Na pódium přichází Dave, který nadšeně mávne na publikum, nahodí srdečný úsměv a několikrát se ukloní.

Home

https://www.youtube.com/watch?v=qhi4XCDmhBA

Přes všechna Wrong týkající se Davovy nevolnosti v Athénách, zrušení koncertu v Athénách, následné odhalení děsivé nemoci a zrušení další desítky koncertů, pozitiva znovu odstartování turné narušuje vytrvalý déšť, povodně na Severní Moravě, které nám zkomplikovaly cestu a držely nás v neustálém stresu, zda na koncert vůbec dorazíme, se sen stal skutečností. Přestalo pršet a já stojím pod pódiem v bezprostřední blízkosti kapely DM. Bez uzardění i jako třicátník říkám, že přede mnou stojí sami bohové, ano, vnitřně šílím pomalu jako náctiletá fanynka a no a co. Koncert jsem celý lehce prohopsal a těžce protleskal, že mě dlaně ještě dlouho bolely.

Peace

https://www.youtube.com/watch?v=piRqmhOHm1c

K samotné show - Nepamatuji se, že bych viděl kdy Dava akčnějšího a to ani v žádném videozáznamu. Jasně - Live in Hamburg, Pasadena, Devotional, One Night In Paris, TTA, všechno akční videa, ale to co jsem viděl v reálu nemohou umocnit žádné zrychlené střihy jakéhokoliv videozáznamu. Dave ze sebe dal všechno. Tančil o 106, vybíhal na catwalk kde jsem svého boha viděl snad z necelých tří metrů, viděl každé jeho gesto, každý mimický výraz, prostě vše co jsem si v životě přál. Kdo nezažil, nikdy neuvěří, co je to za pocit, když Dave zamířil k catwalku a pak na něj vběhl a zastavil se těsně před námi. Aura kolem něj byla hmatatelná a jak se postupně přibližoval, v člověku rostl pocit, že k němu sestupuje sám bůh. Kouzelné na tom je, že Dave je drobounká malá křehká postava, přes to ma sílu, kteoru mu můžeme všichni závidět. Jinak Dave standardně točil piruety jak na 101. Stále byl v pohybu, potleskával, našlapoval své typické svůdné tance, pódium mu bylo vyloženě malé. Hlasový výkon perfektní. Set list byl sestaven mistrně a parádním tahem bylo přehození písní Wrong a Hole to Feed, kdy po parádním otvíráku In Chains odpálili explozi v podobě Wrong a stadión už v tuto chvíli bouřil.

Never let me down again

https://www.youtube.com/watch?v=i_SiCoBjHMw

Atmosféra koncertu super, publikum zpívalo, tleskalo, reagovalo na každý Davův pohyb a spokojenost Dava se odrazila ve vícerém odzpívání refrénu Peace než bývá obvyklé, Dave se zavřenýma očima na špici catwalku spokojeně poslouchal. Nádherné okamžiky. Celý koncert byl takového dojemného rázu, Dave se usmíval kde mohl a každou chvíli bouření publika odměnil gestem, které naznačovalo, že nás všechny nosí ve svém srdci. Závěrečná Waiting For the night nepotřebuje ani komentář, mrkněte se na super kvalitní video na stránkách. Myslím že přes veškerá Wrong, které provázejí toto turné má nakonec tato šňůra k SOTU ambice se stát legendární a nejvíce zapamatovatelnou a navždy vrytou do srdcí fanoušků. Abych neopomenul Martina, Měl super stříbrný obleček, akustické klavírní verze písní Little Soul a Home si náležitě užil, stejně jako závěrečný duet s Davem při Waiting for the Night. V zapomění neupadl ani Fletcher, kterého diváci vyskandovali tak, že na něj zasvítilo světlo a Dave jej náležitě uvedl. Co více dodávat. Kdo nezažil, neuvěří.

Waiting for the night

https://www.youtube.com/watch?v=sbjjc2uJfQQ

Autor článku: Ringo