Depeche Mode Cz
Fanklub Depeche Mode pro Českou a Slovenskou republiku

Soukromá zóna


Hlavní navigace


DM Rádio Archiv DMF DMcz


Tour of the Universe očima fanouška - 2.díl

Ilustrativní: Tour of the Universe očima fanouška - 2.díl

Německo, Leipzig, 8.6.2009 Oficiálně první koncert turné byl v Tel-Avivu. Průběh koncertu jsem sledoval jen na internetu.

Trochu mě znepokojila zpráva, že Andymu ten den zemřel otec. Měl jsem obavu, aby to nemělo vliv na probíhající turné, ale Andy se s tím zřejmě dobře srovnal a příští koncert v Athénách odvolaný nebyl.

Ale chvíli před začátkem řeckého koncertu jsem se dozvěděl zprávu, že koncert je zrušený a Dave Gahan je v nemocnici. První zprávy vypadali dobře.

Davemu je prý už líp a koncert by mohl být odehraný druhý den. Následovala zpráva, že Athény nebudou a turné bude pokračovat v Istanbulu. Nakonec byl zrušený i tento koncert. Měl jsem jet za týden na koncert do Zagrebu, tak jsem každý den sledoval aktuální informace o Gahanově zdravotním stavu. Mezitím byly zrušeny koncerty v Bulharsku, Rumunsku a Srbsku a já jsem se začal trochu bát o moji vstupenku.

Moje obavy se naplnily a koncert v Chorvatsku byl zrušený. Pořadatel slíbil, že vyjedná náhradní termín a vstupenka zůstává v platnosti. Zdraví je přednější, koncert bude jindy nedá se nic dělat. Zrušených koncertů přibývalo a mě se blížil termín mého dálšího koncertu v německém Hamburgu. Na stránkách pořadatele německých koncertů jsem se dočet, že Gahanův zdravotní stav je horší než bylo původně oznámeno, ale koncerty v Německu prý ohroženy nejsou. Aspoň jedna dobrá zpráva po oznámení, že byli zrušeny dálší koncerty v Polsku a Pobaltí. Na depechemode.cz jsem se dočetl, že se začla připravovat stavba podia na Hamburském stadionu. Výborně. Letenku jsem měl koupenou už od podzimu. Zbývalo zabookovat hotel a potvrdit volno v práci. Už jsem se pomalu chystal na cestu, když se na oficiální DM stránce objevila zpráva o dálších zrušených koncertech a bylo oznámeno, že turné bude obnoveno 8.6 v Německém Lipsku. Koncert v Hamburgu byl přesunut o měsíc později a první koncert v Lipsku (na který jsem měl taky koupený lístek) byl zrušen bez náhrady. Bohužel letenku se mě přebookovat na náhradní termín nepovedlo a záloha na hotel mě taky propadla. Stejně jsem dopadl v práci s volnem. Zrušit už nešlo.

Užíval jsem si tedy volna a těšil se na koncert v Lipsku. První po Gahanově nemoci. Na cestu jsme se vydali už den předem a přespali v Teplicích. Brzo ráno jsme se vydali na cestu. Stadion jsme našli bezproblému a protože jsme tam byli docela brzo, tak jsme neměli ani problém s parkováním. První co jsme potřebovali zařídit, bylo vrátit vstupenky na zrušený lipský koncert, který měl být o den dřív. Na pokladně nám jen nabídli výměnu vstupenky na večerní koncert nebo vstupenku na středeční koncert v Berlíně. Peníze nevraceli. Odcházeli jsme tedy s nepořízenou. Kolem stadionu byli stánky s oficiálníma suvenýrama. Nechtěli jsme dopadnout jak v Lucembursku, kde věci o které jsme měli zájem byli po koncertu vyprodány. Nakoupili jsme si ještě před koncertem a náš nákup jsme si schovali do auta. Před bránou jsme čekali asi od 10:30. Kolem 13.hodiny jsme mohli poslouchat zvukovou zkoušku. Napřed hráli instrumentální verze Enjoy The Silence a Policy Of Truth a pak jsme se dočkali překvapení v podobě Gahanem zpívaných In Chains, Wrong a Walking In My Shoes. A pak jsme si ještě poslechli Jezabel v podání Martina Goreho. Po 17 hodině se začlo pouštět na stadion. Měli jsme vstupenky na stání pod podium a povedlo se nám zaujmout stejná místa jako v Lucembursku. Na pravé straně podia před Andym.

V Německu nedělali předkapelu Motor, ale M83 (ty si můžete pamatovat ze singlu Suffer Well, kde dělali jeden remix) a Polarkreis18. M83 se nám docela líbili. Byla to příjemná pohodová elektronická hudba se zajímavým hlasem zpěvačky.Polarkreis18 je zřejmě v Německu oblíbená skupina. Dočkali se vřelého přijetí a lidi dokonce znali jejich texty. Na stadionu vládla hodně příjemná atmosféra. Po tribunách obíhaly mexické vlny a lidi se dobře bavili ještě před začátkem koncertu. Tak aspoň publikum bude v pohodě. Ale jak na tom bude Dave po nemoci jsme pořád nevěděli. Čekání na koncert nám zkracoval paraglaidista létající nad stadionem. Jestli ho tam zavál vítr náhodou nebo se chtěl dostat na koncert bez lístku do dneška nevíme. Ve 21 hodin naběhli na kouli nám už známá oranžová písmena po chvíli se rozsvítila videoprojekce a koncert mohl začít.

Hned na začátku nás překvapilo úvodní intro. Oproti 1. koncertu ho hodně předělali. Nejvíc se to dalo poznat podle výrazných bubnů Christiana Eingera. Zřejmě měli z intra stejný pocit jako já a využili neplánované volno k menší úpravě. Jen co se na podiu Dave objevil sklidil neuvěřitelný aplaus. Nevěděl, co má od koncertu čekat. Myslel jsem, že se po nemoci bude Dave šetřit, ale těžká nemoc na něm nebyla skoro poznat. Naopak se mě zdálo, že se snažil ještě o hodně víc, jen aby ukázal, že už je v pořádku. Koncert probíhal stejně jako v Lucembursku, začátek koncertu hráli skladby z nové desky, pak Walking s havraní projekcí. V půlce koncertu se Dave za mikrofonem vystřídal s Martinem. Překvapení nás čekalo až po I Feel You, kdy místo In Sympathy zahráli Policy Of Truth. Trochu zvláštní vyměnit novou písničku za starou. Radši bych slyšel novinku než starou písničku, ale politiku mám rád, tak mě to moc nevadilo. Při této písničce se v publiku objevilo hodně barevných nafukovacích balonků. Asi to bylo nachystané překvapení pro skupinu, inspirované videoprojekcí. Koncert dál pokračoval bez změn. Enjoy the Silence, mávání při Never Let Me Down Again. Jen na okraj, NLMDA byla jediná skladba při které Dave odhalil své tetování. Tentokrát celý koncert odzpíval oblečený a po písničce se opět oblékl. Trochu změna od předešlých turné, kdy běhá od třetí písničky po podiu od pasu nahoru vyslečený. Stripped, Master And Servant a Strangelove. Krátká přestávka a poslední přídavek v podobě Personal Jesus a závěrečná Waiting For The Night. Po koncertu jsme si ještě na stánku koupili kelímky na pivo s logem nové desky a druhý s fotkou skupiny. V tento moment se naše výprava rozdělila. Kluci odjeli zpět do Brna a já jsem zůstal sám v Lipsku. Čekal mě za 2 dny ještě koncert v Berlíně, proto jsem zůstal v Německu. Vlak do Berlína mi jel až za 4 hodiny, tak jsem si našel afterparty nejblíže nádraží a na vlak jsem počkal tam.

 

Německo, Berlín, 10.6.2009

Z Lipska do Berlína jsem jel vlakem ve 4.10 ráno. Vybral jsem si ten nejpomalejší spoj, kterému cesta měla trvat 2,5 hodiny. Plánoval jsem, že ušetřím za hotel a vyspím se v hotelu. 2,5 hodiny spaní by mě mohlo stačit. Bohužel mnou vybraný spoj byl s přestupem, což jsem se dozvěděl až od průvodčího ve vlaku, takže spát jsem nemohl abych nepřejel přestupní stanici. Do Berlína jsem přijel v 6.40 ráno. Věci jsem nechal v úschovně na nádraží a šel jsem se projít po městě. Stihl jsem oběd, pár berlínských bazarů s vinylama a jednu výstavu. Odpoledne mě překvapila docela velká bouřka s prudkým deštěm, takže jsem byl uplně promočený. Zašel jsem si na nádraží pro věci a šel jsem se ubytovat na hotel. Na nádraží jsem se seznámil s Luckou z Prahy, která taky přijela do Berlína na koncert. Koncert bude sice až ve středu 10.6, ale už dnes je v Berlíně velká DM party s koncertama Nitzer Ebb, De/Vision a Frozen Plasma.Tak jsme se tam společně vypravili. Party byla v jakési bývalé tovární hale nebo skladu. Hned u vchodu byl shop s cd, lp, tričkama a plakátama, v předním sále byl bar a dj, vlevo koncertní sál a napravo zahrádka. Mezitím co jsme prováděli prohlídku klubu, dorazila na party Renata-Siouxsie z Prahy. Místo avizovaných Frozen Plasma vystoupil Janosch Moldau. Ten nás moc nebavil, tak jsme si na baru koupili pití a šli jsme na zahrádku. Přece jen tam byl lepší vzduch než v přehřátém klubu.

Jánoš dohrál a na podium se chystali De/Vision, tak jsme se přesunuli zpět do sálu. De/Vision jsem viděl jen jednou asi před rokem ve Vídni. Tuto skupinu mám docela rád a na jejich vystoupení jsem se hodně těšil. Domácí prostřední a velký prostor jim svědčil a vystoupení se mě líbilo víc než vídeňský koncert. A po De/Vision začali připravovat podium pro hlavní hvězdu večera britští Nitzer Ebb. Kdo tuto skupinu nezná, tak jen pro připomenutí: desky vydává pod stejou vydavatelskou firmou jako DM, na evropské části Tour For The Masses dělali předkapelu DM, spolupracovali s bývalým členem DM Alanem Wilderem na svých deskách a jejich zpěvák Dougles McCarthy nazpíval jednu písničku na Alanův projekt Recoil. Stejně jako De/Vision jsem i Nitzer Ebb viděl jen jednou před třemi lety v Praze.

Němci při koncertu vytvořili výbornou atmosféru a v hale bylo ještě nedýchatelněji než před koncertem. Během koncertu jsem se v sále potkal s dalším Čechem Frantou. Na vystoupení Nitzer Ebb se přišli podívat dokonce Martin Gore, Christian Einger, Peter Gordeno a Daniel Miller. Bohužel jsme se tam s nimi nepotkali a zprávu že tam byli jsme si přečetl až po návratu domů. Po koncertu jsme si ještě zašli na bar pro pití a protože jsme měli na druhý den náročný program na party jsme nezůstali a taxíkem jsme odjeli na hotel.

Na středu jsme měli domluvenou prohlídku legendárního nahrávacího studia HansaTon Studio. V tomto studiu natáčeli desky třeba U2, Nick Cave, David Bowie a samozřejmně Depeche Mode.

Prohlídka začala ve 12 hodin před budovou studia. Začala přednáškou o historii budovy, pak jsme se přesunuli do vstupní haly, kde jsme opět poslouchali přednášku o hostorii studia. Další zastávka byl velký nahrávací sál. Tam nám průvodce ukazoval fotky DM ve studiu a vyprávěl veselé historky z natáčení. A nakonec jsme se přes studiový bar dostali až do posledního patra budovy, kde byla hlavní nahrávací místnost. Chodby studia byli vyzdobeny zlatými deskami za alba natočená v hansa studiu. Na prvním místě na začátku chodby byla i zlatá deska za album Depeche Mode-The Singles 81-85. Celá prohlídka trvala asi 2,5 hodiny a studiový technik mě dokonce dovolil udělat fotku, jak sedím na židli za mixpultem!!

Po prohlídce studia jsme si ještě zašli na oběd v přízemí budovy. V knížce Stripped se o této restauraci zmiňují i DM, že tam chodili na obědy.

Prohlídkou studia jsme ztratili hodně času a k Olympijskému stadionu jsme přijeli až v 16:30.Takže šance na nějaké pěkné místo byla mizivá. Navíc jsme měli jen vstupenky na stání dozadu, takže pod podium jako v Lipsku bych se stejně nedostal.

Povedlo se nám dostat asi do 10. řady od zátarasu. Poslechli jsme si tam první předkapelu M83, ale protože jsme od tam vůbec nic neviděli rozhodli jsme se, že budem stát radši někde vzadu. Na druhou předkapelu Polarkreis18 jsme se ani nedívali a jejich hudbu jsme jen poslouchali na zemi při konzumaci výborných místních preclíků. Stejně jako v Lipsku měli velký úspěch a lidi zpívali refrén jejich zřejmě největšího hitu ještě před jejich příchodem na podium.

Po obou předkapelách jsem se od holek vzdálil, protože jsem si chtěl najít lepší místo na stání. Ve výhledu na boční videoprojekci mě vadila střecha od mixpultu a protože jsem stál tak daleko a neviděl pořádně na podium, chtěl jsme vidět aspon všechny 3 videoprojekce. Holkám výhled stačil a nikam se stěhovat nechtěli. Koncert probíhal standartně bez jakýchkoliv změn. Protože jsem byl daleko od podia sledoval jsem hlavně videoprojekce. Přestože bylo na stadionu asi 75 000 lidí, zdála se mě atmosféra slabší než v Lipsku. Přece jen Olympijský stadion je hodně velký a reakce lidí se v něm trochu ztráceli. V sektoru pod podiem by se mě asi atmosféra zdála lepší. Na těchto obřích koncertech je určitě lepší být co nejvíc vepředu, aby jste si je dobře užili.

Martin Gore zazpíval opět Jezebel a A Question Of Lust a místo In Sympathy zahráli Policy Of Truth. Malá změna byla při Enjoy The Silence, kdy Dave Gahan propašoval do textu pár slov ze skladby Nitzer Ebb. Zřejmě ho k tomu inspirovalo setkání se skupinou před koncertem. Přiznám se, že jsem sice zpozoroval že Dave zpívá něco jiného, ale co to bylo jsem si přečetl až doma na internetu. Po cestě z Lipska a včerejší party jsem byl docela unavenej, tak jsme ani nešli na afterparty,jak jsme plánovali, ale zamířili jsme zpět na hotel. Ráno jsme si jen zabalili všechny naše věci a zamířili na nádraží odkud nám jel v 10:40 vlak zpět domů. Doma si jen zabalím čisté oblečení, vyspím se a vracím zpět do Německa. Mám před sebou koncert v Bavorském Mnichově.

Autor článku, fotek: Petr

 

 

 

 

15.10.2009 o 20:34 • DeeBeeDM • ČlánkyDiskuze (2) •

Reklamní odkazy

Diskuze

#1Godmy • 16.10.2009 o 2:24

Díky !

#2voxík • 16.10.2009 o 8:30

joj! supr reportáž

Komentáře mohou přidávat jenom registrovaní a přihlášeni uživatelé.