Tour of the Universe očima fanouška - 3.díl

Máme tu poslední díl reportáží od Petra, který se s námi rozdělil o své zážitky z koncertů, které doposud navštívil. Podíváme se do Bratislavy, Budapešti a do Prahy.

Bratislava 22.6.2009

Lístek do Bartislavy jsem kupoval v DM Shopu hned jak se začali prodávat. Chtěl jsem mít jistotu, že budu mít na stání pod podium a v tomto obchodě mám jistotu, že budu mít takový lístek, jaký jsem chtěl. Nechtěl jsem dopadnout jak s lístkem v Berlíně a Mnichově, kdy měl prodejce nepřesně označeny sektory a místo pod podium jsem omylem koupil obyčejné stání.

Počasí v Německu mi vyšlo na všech koncertech pěkný. V Bratislavě to bylo přesně opačně. Už když jsme ráno vyjížděli z Brna, byla zatažená obloha a čím blíž jsme se přibližovali k Bratislavě, nebe se černalo čím dál víc. Po příjezdu do Bratislavy jsme se ubytovali v hotelu kousek od stadionu. Skoro celý hotel byl obsazen polskýmy fanoušky. Po ubytování jsme si zašli na oběd a pak jsme šli zjistit jaká je situace na stadionu. Protože se docela hodně rozpršelo před stadionem moc lidí nestálo, vrátili jsme se tedy na hotel. Zpátky na stadion jsme přišli asi v 15 hodin. Pršelo čím dál víc, tak jsem si chtěl v obchodním centru koupit pláštěnku. Stejný nápad mělo asi víc lidí, protože všechny byli vyprodaný. Našel jsem jen jednu v dětském oddělení ve velikosti na 5.leté dítě s barevným obrázkem klauna na zádech. Kapuce se mě na hlavu vešla a i když jsem ji nezapnul a přes ramena se mě nevešla, byla lepší než žádná, tak jsem si ji vzal. U pokladny jsem ještě musel přesvědčit pokladní, že jsem si ji opravdu zkoušel a že mě vybraná velikost stačí. Zařadil jsem se zpět do fronty před bránu a čekal jsme až začnou pouštět. Intenzita deště byla pořád větší a k tomu foukal dost nepříjemný vítr. Po dokonalé organizaci v Německu na mě působila organizace v Bratislavě jako čirá improvizace. Původně ohlášený čas pouštění na stadion v 18 hodin se změnil na 17 hodinu a nakonec se pouštělo chvíli před 18. K tomu nejvyšší šéf ochranky průběžně měl instrukce svým podřízeným a působil tím ještě větší zmatek než před bránou vládl. Uznávám, že lidi na východ od německé hranice se chovají o poznání hůř než v západní Evropě, ale pořadatelé koncertů by si mohli někdy zajet na exkurzi třeba do Německa pro inspiraci. (Aby se Slováci neurazili, tak musím zdůraznit, že šéf ochranky byl Čech) Po čekání v dešti jsem měl promočenou vstupenku, skoro se mě roztrhla a čárkový kod jsem měl taky špatně čitelný. Čtečka na bráně mě ho skoro nevzala. Nakonec ale přístroj zapípal a já se dostal na stadion. Na cestě od brány ke stadionu jsme přehlídl úzký tunel, který vedl přímo do sektoru pod podium. Naštěstí jsem si všiml jak k němu někdo zamířil a vrátil jsem se. Tam mě znovu zkontrolovali vstupenku a mohl jsem zamířit na plochu. Pod podiem už stálo několik řad, tak jsem zamířil za most kde ještě nikdo nestál. Mohli jsme si vybrat místo kam se postavíme, tak jsme zvolili stejnou pozici jako v Lucembursku. Rožek u Andy Fletchra.

V Bratislavě byli 2 předkapely. Motor, který jezdí s DM skoro celou evropskou část turné a slovenští Lavagance. Motor tentokrát začal docela brzy. Stadion byl ještě skoro prázdný. Mnohem větší úspěch měli slovenští Lavagance. V publiku měli i několik svých příznivců. Jedna “ hodně hlasitá “ fanynka stála dokonce za náma. Jednu chvíli to vypadalo, že se počasí umoudří, ale pořád pršelo. Naštěstí na ploše stadionu byla poležená dřevěná podlážka, tak jsme aspoň nemuseli stát v blátě. Na všech předešlích koncertech začínali DM ve 21 hodin. V Bratislavě přišli na podiu už krátce po 20. Později jsem se dočetl, že hráli dřív, aby nemuseli lidi stát dlouho dešti.Za to moc děkujem a velká poklona na důkaz vděku. Tentokrát na podiu chyběla koule na videoprojekci. Aby projekce vypadala stejně jak měla, museli grafici motivy zobrazované na kouli trochu upravit v počítači. V první řadě to sice bylo poznat, ale lidi stojící někde dál si absence koule ani nemuseli všimnout. Později se mě to potvrdilo i při pročítání diskuzí. Hodně lidí ani nevědělo, že tam ta koule nebyla. Obloha byla pořád tak zatažená, že i když začal koncert tak brzy, nerušilo ho světlo. Všechny projekce byli od začátku pěkně zřetelně vidět. Ze začátku to vypadalo, že by přece jen mohlo přestat pršet, ale po krátkých pauzách se déšt vracel ještě s větší intenzitou. Dejvovi se do deště moc nechtělo a tak většinu koncertu zůstával na hlavním podiu a na most moc nechodil. Vyjímku udělal jen při Peace, kterou odzpíval na předsunutým podiu.

Na koncertu v Římě zařadil Martin do programu novinku v podobě Little Soul. Na albu ji sice zpívá Dave, ale živou verzi si vzal na starosti Martin. Na nové desce ji mám mnohem radši než Jezebel, kterou jsem slyšel doposud, proto jsem čekal, jestli se ji dočkám i na koncertu. Martin nezklamal a místo Jezebel zahrál Little Soul. Přiznám se že mě trochu zklamala. Živá verze se mě zdála málo výrazná a trochu nedotažená. Takže příště si dám radši Little Soul z cd a na koncertu může Martin zazpívat Jezebel. Ta se mě v živé verzi líbí. Druhá Martinova skladba byla Home, která se na turné střídá s A Question Of Lust. In Sympathy byla definitivně vyřazena z playlistu a na všech koncertech místo ni hrají Policy Of Truth. Stejně tak už je na všech koncertech cenzurována videoprojekce Strangelove. Nejinak tomu bylo i v Bratislavě. Závěrečnou Waiting For The Night, kterou zpívá Dave společně s Martinem na předsunutém podiu, odzpívali kvůli dešti na hlavní scéně. Přece jen, proč by mokli když nemusí.

I přes déšt, byl pro mě bratislavský koncert jeden z největších live zážitků. Skupina se předvedla ve skvělé formě a bylo na nich vidět, jak si koncert upřímně užívají. A kdo jste byli v roce 2001 s DMF na DM ve Varšavě, víte že počasí může být ještě horší. V Bratislavě jsme se aspon nemuseli brodit bahnem. Po koncertu jsme si koupili na benzince jednu lahvinku rumu a coly a šli jsme na hotel zhodnotit právě skončený koncert. Zítra nás čeká koncert v Budapešti.

23.6.2009 Budapešť

Ráno po bratislavském koncertu jsme se odhlásili z hotelu a zašli jsme na snídani a hned poté na oběd do obchodního centra vedle stadionu. Ještě než jsme odjeli směr Maďarsko, šel jsem se podívat na stadion v jaké fázi je rozebírání podia. Prošel jsem až na tribuny a protože si mě tam nikdo nevšímal, tak se mě povedlo udělat několik fotek.

Celou cestou do Budapešti nás provázel déšt. Oproti dnešku to byl včera příjemný letní deštík. Hrozili jsme se co nás čeká večer. Ale jak jsme se blížili k hlavnímu městu, pršení polevovalo a Budapešt nás přivítala modrou oblohou. Zaparkovali jsme vedle stadionu a šli jsme hledat náš vchod. Na dnešní koncert jsme neměli obyčejné vstupenky, ale e-tickety, které měli vlastní vchod. Výhoda těchto lístků je ta, že po zaplacení vám pošle ticketpro vstupenky ve formátu PDF na email a vy si je vytisknete samy a na stadionu vám přejedou čárkový kod čtečkou. Ušetříte tak za poštovné. Vstupenky jsem kupoval první den prodeje na maďarské internetové stránce Ticketpro. Prodej začal v 8 ráno, ale skoro celý den byla stránka přetížená a nedalo se na ni přihlásit. Povedlo se mě to až v 16 hodin odpoledne. Naštěstí se mě povedlo koupit ještě jedny z posledních vstupenek na stání pod podiem. Pěkné počasí nás neopouštělo. Po včerejšku to byla příjemná změna. Asi v 17 hodin otevřeli brány na stadion. Naše brána se otvírala až poslední. Přeběhli jsme asi 200 metrů ke vchodu na plochu, ale před ním byl zátaras a vrata byla zavřená. Tam jsme čekali asi ještě hodinu a až pak jsme se dostali na plochu. Před vchodem na stání pod podium byla hrozná tlačenice. Pořadatelé trochu nezvládli situaci a dav zátaras provalil. Chvíli se dav valil do sektoru bez jakékoliv kontroly vstupenek. Automaticky jsme zamířili na naše oblíbené místo za mostem, ale cestou jsme si všimli, že pod podiem ještě skoro nikdo nestojí. Tak se nám povedla zaujmout první řada u Martina Goreho. Na rozdíl od Bratislavy, měli dnes podium kompletní i s koulí na videoprojekci. A samotné podium bylo taky větší než v Bratislavě. Stadion ještě nebyl zaplněný a začala hrát první předkapela. Nám už známí Motor a po nich maďarská skupina Zagar. Maďarka, co stála vedle nás říkala, že jsou u nich hodně populární. Před koncem jejich vystoupení nás u jedné písničky upozornila, že to je ted největší hit v Madarsku. Během vystoupení Zagaru se pod podiem objevil Anton Corbijn. Jen prošel uličkou a zkoušel si foták. Ve 21 hodin se rozsvítila plocha projekce a začal koncert. S tradičním playlistem. In Chains, Wrong, Hole to Feed atd. Vypozoroval jsem, že Anton Corbijn dnes nefotil celý koncert, ale jen u písniček při kterých byla videoprojekce. Martin Gore dnes na program zařadil svoje písničky Jezabel a A Question Of Lust a po nich se vrátil Dave se svou Come Back. Počasí nám dosud přálo, ale začínalo trochu kapat. Při Peace začalo pršet a už nepřestalo. A pršelo čím dál víc. Obzvláštnění koncertu nás čekalo při Master And Servant. Dave se nechytal se zpěvem a skoro celou písničku odehráli instrumentálně. Dave zazpíval jen část poslední sloky. Jestli to bylo způsobeno technickou závadou nebo výpadkem paměti Gahana nevím. Osobně si myslím, že mu vypadlo první slovo a už se nechytl. Ale aspoň sběratelé bootlegů a LHN nahrávek budou mít nějakou perličku do své sbírky. Projekce na Strangelove byla opět s cenzurou. A protože pořád pršelo, zazpíval Dave a Martin závěrečnou Waiting For The Night pod střechou hlavního podia. S posledním úderem do kláves se počasí umoudřilo a přestalo pršet. Obhlídli jsme stánky ze suvenýrama, ale protože forinty jsme neměli a na velké eurobankovky neměli prodavači na vrácení, nic jsme dnes nekupovali. V autě jsme se převlíkli do suchého oblečení a vydali jsme se na cestu do ČR.

24.6.2009 Praha

Z Maďarska jsem přijel ve středu ráno. Rovnou jsem šel spát. Po krátkém spánku jsem odjel do Prahy. Koncert bude sice až zítra a DM mají volno, ale v Praze večer hrají Nine Inch Nails.

Nemohl jsem si je nechat ujít. Navíc na dm.cz psali, že by se tam měl dokonce ukázat někdo od DM tak třeba je tam potkám. NIN hráli dobře, ale přece jen jsem byl unaven po Bratislavě a Budapešti tak jsem si je moc neužil. A DM jsem tam taky neviděl. Pražský koncert jsem trochu vypustil. Ke stadionu jsem přišel až v 18 hodin. Z DM SHOPU jsem měl koupenou vstupenku na stání pod podiem, tak jsem věděl že moc daleko stát nebudu. Po kontrole vstupenky jsem zamířil na plochu, ale musel jsem se vrátit ke vchodu, kde jsem dostal pásek na ruku opravnující mě ke vstupu pod podium. Věděl jsem, že dnes v první řadě nebudu, tak mě to nevadilo, ale kdybych stál od rána před stadionem, útočil na první řadu a musel se vrátit pro pásek, tak by mě to asi vadilo. Opravdu to nešlo v Edenu vymyslet jinak ??? Na podiu zrovna Motor dohrával poslední písničku. Docel jsem byl rád, že jsem byl dnes jejich vystoupení ušetřen. Povedlo se mě zaujmout docela dobré místo asi v 10.řadě před místem kde stává Martin Gore. Nikdo vysoký přede mnou nestál, tak jsem měl pěkný výhled. Stadion je postavený kolem obytných domů, proto musel koncert začínat už ve 20 hodin, aby skončil před 22 hodinou. Skoro celý byl za světla, které hodně ubralo na atmosféře. Světla vůbec nebyli vidět a projekce taky moc nevynikly. Letošní koncert byl největší, co kdy v Praze odehráli a jiný prostor, kam by se vešlo tolik lidí asi pořadatelé v Praze nenašli.

Koncert byl sice po vizuální stránce ochuzen, ale výkon kapely byl opět 100%ní. Vůbec nebylo poznat, že ještě před pár dny prodělal Dave těžkou nemoc. Protože dnes neprší, Dave hodně chodí na předsunuté podium. Po 2 koncertech, kdy se tam skoro vůbec neukázal, je to příjemná změna. První třetina playlistu je na všech koncertech stejná a změna přichází až po Fly On The Windscreen. Martin dnes zazpíval Little Soul a Home. Zbytek koncertu odehráli opět bez jakékoliv změny. Teprve u přídavků se začalo stmívat a až předposlední Personal Jesus byla odehrána v úplné tmě. Po ní se Christian Einger přesunul od bicích ke klávesám a nás čekala poslední Waiting For The Night. Dnes ji Martin a Dave odzpívali na malém podiu. Pak nás už jen čekalo rozloučení a to byl definitivní konec šestého pražského koncertu. Po koncertu jsme ještě hledali stánek s oficiálním shopem.Uviděli jsme ho na druhé straně stadionu, ale protože jsme už opustili plochu, ochranka nás nechtěla pustit zpátky. Na naší straně stadionu nikde stánek nebyl, tak jsme si nic nekoupili. Stejně jsme dopadli s pitím. Kvůli nočnímu klidu zavřeli všechny stánky hned po koncertu. Naštěstí u stadionu byl otevřený supermarket, tak jsme si mohli nakoupit tam. Vlak nám jel zpátky až o půl jedné, tak jsme šli ještě do blízké restaurace zhodnotit u piva právě zkončený koncert. Asi nejnáročnější úkol nás čekal na nádraží - namačkat se do naprosto přecpaného vlaku. Dostali jsme se jen na chodbu k záchodům. Nebyla to moc příjemná představa cestovat po koncertu 3 hodiny ve stoje na chodbě. Naštěstí české dráhy napadlo připojit ještě 2 vagony a nám se povedlo najít jedno prázdné kupé. A s hodinovým zpožděním jsme se vraceli do Brna. Praha měla být původně můj poslední koncert na letní části, ale protože se koncert v Hamburgu přesunul na nový termín, měl jsem před sebou ještě jednu cestu za Depeche Mode do Německa.

Autor článku, fotografií: Petr

23.10.2009 o 9:00 • DeeBeeDM • Články • Diskuze (5) •

Reklamní odkazy

Diskuze

#1 • Godmy • 24.10.2009 o 3:32

Diky moc again :p
Jinak docela se divim, ze jsi nechal vstupenku vystavenou desti.. to ja jsem s ni zachazel jak s milionovym sekem :D tahl jsem s sebou do prahy mensi (lehkou) ucebnici, kde byla zalozena (aby se nepomackala ofc :p).
Jinak na tomhle koncerte byl i bratranec s kamaradem i.idnes.cz (bratranec 3. z prava, jeho kamarad nalevo na kraji). Byli v Novackem Xfactoru a kdyby postoupili az mezi 2 nejlepsi finalisty, tak meli zpivat upravenou verzi Personal Jesus…. skoda, uteklo o jedno.
Ted jsem si pustil boootleg toho M&S z Budapeste a zda se mi celkove ten podmaz pisne nejakej divnej nvm no :p .....

Skvele zazitky

#2 • aniq • 24.10.2009 o 11:03

Godmy: Stačilo vstupenku vytáhnout až když se mělo pouštět a už byla dost mokrá. Celý den jsem ji měla v suchu a pak se mi stalo to samé.
Moch by mi, prosím, někdo říct, kde přesně se v Praze dávala ta páska? Já jsem proběhla bez ní. Asi i kvůli tomu, že do mě nějaký gentleman nahoře na schodech stadionu strčil při běhu a jeden ze securitáků mě zachraňoval a pak už po mně nikdo nic vidět nechtěl. Ale přesto by mě to zajímalo, protož několik lidí prý kvůli tomu vrátili.

#3 • little 33 • 24.10.2009 o 19:19

Díky za super vzpomínky! Fakt jsem se pobavila při popisu nákupu dětské pláštěnky

#4 • petak2 • 26.10.2009 o 20:41

Pláštěnku jsem nakonec věnoval kamarádce pro jejího synka.
Já jsem měl vstupenku celou dobu schovanou,ale opravdu se mě promočila jen za tu krátkou chvíli co jsem ji vytáhl ke kontrole.

#5 • petak2 • 27.10.2009 o 18:26

aniq: tu pásku dávali na pravo za vchodem,v té chodbě naproti záchodům.

Soukromá zóna

Hlavní navigace

Nejdiskutovanější

DM Shop

Z fotogalerie

Aktuální srazy

Neprohlédněte

Tour of the Universe očima fanouška - 3.díl

Reklamní odkazy

Diskuze