Live in Colston Hall, Bristol 1983, recenze

Máte správnou rovnováhu? Určitě to tak vypadá, protože album "Construction Time Again" se stalo číslem jedna a turné je po celou dobu solidně vyprodané. Mohou se tisíce ječících dívek mýlit?

Živá elektronická hudba po celé zemi. Richard Barker zjistil, že je opět čas na Depeche Mode...

Depeche Mode se tedy nemohou dostat na první místo s takovou lehkostí jako Duran Duran, ale je v nich něco víc než hezoučké popové hvězdičky zpívající otřepané milostné písničky. Zdá se totiž, že se u nich rozvíjí sociální cítění; na rozdíl od staršího materiálu jako "Just Can't Get Enough" dávají písně jako "2 Minute Warning" a "Everything Counts" dětem něco, o čem mohou přemýšlet a na co mohou tančit.

Nejraději poslouchám Depeche Mode v klubu při dobrém ozvučení nebo doma ve sluchátkách, kde vás jemnost a jiskra elektroniky může opravdu pohltit, takže se musím přiznat, že pro člověka odkojeného staršími konvencemi živého rocku byli Depeche Mode v podání méně než povzbuzující. Přiznejme si, že sledovat Gorea, Wildera a Fletchera, jak stojí s pokerovou tváří za svými syntezátory, není zrovna zajímavý vizuální zážitek. Jediné, co se na pódiu hýbe, je po většinu času Dave Gahan, který se za své peníze snaží vybičovat publikum - i když plný sál převážně náctiletých dívek napínal mnohem dříve, než zhasla světla.

Kapela zahájila skladbou "Everything Counts", která je jejich výstižnou kritikou kapitalistického systému a úspěšným singlem, který si nenechala na přídavky, ale dala jej hned na začátku. Osvětlovací technika byla mistrovským dílem ekonomické nádhery, nic příliš okázalého nebo přehnaného, jen jemné variace, které odpovídaly měnícím se náladám hudby. Atmosféra se stala vyloženě strašidelnou při skladbě "And Then...", která pro mě byla nejsugestivnější písní celého večera, ale bohužel se nejednalo o žádnou diváckou atrakci.

Ne, to jasný pop v 'See You', 'Get the Balance Right' a 'New Life' skutečně rozbuší dívčí srdce a Dave Gahan se nezdráhá používat osvědčené rockové postupy jako "Come on, let's see everybody dancing to this one" nebo "Clap your hands in the balcony, let's go!" a samozřejmě se otrocky drží každého jeho slova.

Byl jsem rád, že než se přehoupla hodina a čtvrt a dva přídavky, "The Meaning of Love" a "Just Can't Get Enough", a rozhodli se to zabalit. Ne že by se mi hudba nelíbila, protože zvuky, které Depeche Mode ze svých mašinek vyloudili, jsou ve skutečnosti mnohem lepší než cokoli, čeho jsou ostatní na poli elektropopu schopni, jenže vidět je naživo nepřidá k ocenění jejich hudby vůbec nic. Zůstanu u klubů, plechovek a videoklipů, přesto díky.

Richard Barker, Electronic Soundmaker & Computer Music - Nov 1983