Recenze Clashmusic alba Imposter: Vznešené, dokonalé, klíčový okamžik… 9/10

nic v zlom, v živote by som to nepočúval. hodnotenie 1/10

Pro vyváženost přidám recenzi z jiného tábora:

Tohle je naprosto mizerné cover album. Nikde poblíž cover Martina. Není zde nic originálního. Jen nevýrazná bluesová orchestrace. Žádná energie. Vůbec. Žádné nové nápady. Velmi málo “pocitu”. Dave, který prezentuje svůj nízký baryton, se necítí. Je to padělek. Přelud. Posílení ega. Odtržení. Blbost. K tomu by ve vesmíru DM nikdy nemělo dojít. Tento nízký bod nevkusu je útokem na fanoušky kapely, která vždy představovala alternativu ke konvenční pop music. Jsem naštvaný. Nikdy předtím jsem nebyl tak zklamaný nebo naštvaný vydáním souvisejícím s DM. (Mika, Home-forum)

...plný souhlas
jeden poslech, a radši MG

Zajímavé, mě zase ten podvodník vrátil do dob, kdy jsem DM brala jen jako bandu z Modré ústřice… a teď... Zvláštní ten vesmír…

Zde musím souhlasit s názorem na partnerském slovenském webu: i já souhlasím, že toto album vydává čistě Dave Gahan. Stejně jako si šimpanzíky vydal jen Martin.
Moc děkuji Pavlovi.Z. že sem dal i opačný názor, protože to je právě kultivovanost názorů a komunikace.

Jen za sebe tento názor nesdílím - myslím že Dave si může vydávat co chce, nevidím žádnou souvislost s DM, stejně jako si své projekty může vydávat Martin, Alan, Sting, Phil Collins, Roger Waters, George Michael, Robbie Williams, George Harrison, prostě všichni, jež věhlas získali dříve někde jinde. Za mne to není útok na fanoušky DM, stejně jako to nejsou útoky na fanoušky Beatles, Pink Floyd, Genesis, Take That atd.

Pokud nebude již DM, alba, koncerty, to je osud. Nebude to první, ani poslední kapela. Již jsem zde uvedl, že Martin i Dave se od sebe vzdalují hudebně dost výrazně. Buď pak třeba vznikne dokonalé nové atypické album, či už klidně žádné nebude.

Mi se nové album Davea velmi líbí. Je to blízké světu Twin Peaks, světu Briana Ena, a světu Anselmiho s Mirror projektem, Davea z posledních vlastních projektů, světa jeho podání Nothing Else Matters. Není to hudba do rádií, na stadiony, do auta, na rande.  Nacházím zde otevřené rány a chyby, i snahu o pokoru. A já se v tomto projektu nacházím.

tady si můžete předplatit live stream za 290 euro:

https://www.ticketmaster.fr/en/manifestation/dave-gahan-soulsav-concert-live-stream-ticket/idmanif/513743/idtier/18864121

Popravdě....já nevím. První, co mě po poslechu toho alba napadlo je, že tohle není jen stárnutí, tohle je rovnou umírání. Stárneme samozřejmě všichni a já nevím proč, čím jsem starší, tím více mě fascinuje třeba jazz (v mládí mi přišel nesmyslný, zněl mi, jakože si někdo něco zkouší, ale teď naopak, umím přesně vnímat ty rytmy a tóny a říkám si u nich, jo, tohle tam přesně mělo zaznít).

Co nechápu je však touha profláklých umělců po sobě zanechat naprosto unylý a tuctový dojem a přesně takhle na mě Imposter působí. Kde jsou řezavé Gahanovy vokály, kvůli kterým jej lidé začali poslouchat? Ono to nemusí být za každou cenu rychlé, ale když člověk zaslechl “Let’s have a Black Celebration….”, tak i v ne příliš rychlém rytmu se v člověku díky Davovu hlasu rozvibroval naprosto každičký pocit a mráz běhal intenzivně po zádech. Ale tady?

Naprosto ohoblovaný Davův hlas mnohdy v podobě, která mu evidentně nesedí, mnohé polohy jsou evidentně na sílu, až to působí, jako když se pokoušel nazpívat ve své době Somebody a pak to vzdal a nechal tu skladbu Martinovi. Zdá se mi navíc , že šišlá více než obvykle, přesto mu mnozí budou pochlebovat, jak tady hlasově dospěl a umění bylo učiněno za dost. Možná někde u baru jo. Ale u baru zpívá kde kdo. Tam se tohle vleze. Mně to prostě přijde, jakoby to nazpíval někdo od vedle. Jedinečnost vokálu, u kterého jsem si v písních DM říkal, ty vole…. to tady naprosto chybí.

No a hudebně a muzikálně....Soulsavers? Nechápu, proč si Dave vybral tyto naprosto tuctové hráče, kteří sice asi nástroje ovládat umějí, ale nezahrají na nich nic navíc. Prostě jen nějaké tóny na klavír, na kytaru…brnkálisti.

Kdybych měl najít nějaké pozitiva….jo, Shut Me Down, v rámci těch nejpomalejších skladeb na světě, tohle jde.

I held my baby last Night mi připomíná dost B-side z Exciteru a rovněž cover, Dirt. Nevím jestli je tohle pozitivní dojem nebo ne. Jen mi to tuhle skladbu připomnělo. Ve skutečnosti chci vidět Dava v jiných hlasových polohách. Mladý už není, ale jeho devizou jsou v rámci jeho pokročilejšího věku skladby typu Angel. Je jasné, že hlasově už řezat jako v dobách Everything Counts nebude.

Právo na tohle album mu neberu, pokud jej to bavilo dělat, ok. Škoda, že mě to alespoň prozatím, nebaví poslouchat. Ale třeba se po stech pokusech, až mi bude pak taky 60, do toho proposlouchám

Před časem jsem začala malovat, bez jakýchkoliv pravidel, tak jak to cítím a to co mám ráda ( většinou chci malovat něco jiného a vznikne z toho taky něco jiného…) a vypnu kompletně mozek a nechávám se vnitřně vést… Tak nějak to nedělám pro to aby se to líbilo, co nejvíce lidem, někomu to připadá skvělé, někomu příšerné, dělám to hlavně pro sebe a svoje selfcare… Každý má svůj vkus a názor a za ten by se neměl stydět a ani za to co vytvořil tak jak to třeba cítil v tu chvíli. Je strašně osvobozující dělat občas něco jiného, nějak jinak v tom v čem se cítím dobře, taky nejíte tu samou věc, byť na jiný způsob, pořád dokola… Třeba by taky někdo mohl říct, že mu to přijde jako umírání a vzdávání se, že umím věci líp a že bych se jich měla držet, ale za prvé umírání a smrt je vždycky začátek něčeho nového a za druhé je mi to jedno, je to můj vnitřní svět na tom plátně nebo papíru a ráda to ukazuju, když to někoho zaujme a ráda si vyslechnu názor ať je jakýkoli, ale stejně se nechci nechávat svazovat, když chci dělat něco jen a jen podle sebe a pak se vrátit, k tomu “normálnímu” co udělá radost většině a pak zase co udělá hlavně radost mě a třeba i někomu dalšímu… get the balance right…

Nevím jestli měl Mr. G. podobné pocity u tohoto alba a hlavně slovy může říct kdokoli cokoli, ale pravé pocity máte jen uvnitř sebe, ale z toho alba mám takový dojem, nepřijde mi dokonalé a božské, ale tak nějak lidské... A že to jsou covery, nu což, je fakt, že to dělal skoro celý svůj život, zpíval písničky někoho jiného a vlastně to děláme všichni…

Jo už končím…