Depeche Mode Cz
Fanklub Depeche Mode pro Českou a Slovenskou republiku

Soukromá zóna


Hlavní navigace




15 let od vydání Playing The Angel 1. část

Ilustrativní: 15 let od vydání Playing The Angel 1. část

Před 15 lety bylo vydáno album Playing The Angel. Pro některé fanoušky bombastický návrat po nepřesvědčivém Exciteru, pro další první zásek v podání Bena Hilliera. Pojďme si tuto éru, kdy Dave, Mart a Andy byli v podstatě ještě mladíčci po čtyřicítce, připomenout...

„Nechci být Martinova loutka, ale chci uskutečňovat vlastní nápady. Momentálně nevím, jak to bude s Depeche Mode dál. Co nevidět se sejdu s Martinem, abychom probrali případné nové album Depeche Mode, tak doufám, že bude otevřenější. Musí být, jinak nemá Depeche Mode žádnou budoucnost. Když Alan opustil Depeche Mode, bylo mi jasné, že nám chybí důležitý hudební element. Do skupiny musíme integrovat jiné hudebníky, jinak to bude album Martina Gorea, na kterém zpívám já. Christian Eigner je takový kandidát. Co zbývá z Depeche Mode je Martin Gore a Dave Gahan – jinak nikdo. V každém případě budu psát nové písně, ať už pro Depeche Mode nebo mé další sólové album,“ řekl Gahan pro magazín Pagandance a v dalších rozhovorech svůj postoj jasně zopakoval. Budoucnost Depeche Mode, tak byla na počátku roku 2004 značně nejistá.

Začátek roku 2004 se stále nesl ve znamení Gahanových výroků z předchozích měsíců.. Je kariéra Depeche Mode definitivně u konce? Budou se v budoucnu členové kapely věnovat již jen sólovým projektům? Nikdo nemohl říct nic s jistotou. Jak už bylo u kapely téměř tradicí, jakmile nastala krize, nebyli schopni spolu hovořit: „V těchto dnech vůbec nedovedu odhadnout budoucnost Depeche Mode. Možnost, že bude další album Depeche Mode se stále zmenšuje. Byl jsem vždy optimista. Když jsme s Davem začali nahrávat svá sólová alba, bylo setkání ohledně nové desky naplánované na konec roku 2003. Jenže teď, potom všem co jsem slyšel, nevím. Dave naznačil, že už více nechce být součástí Depeche Mode. Že již více nechce moje písně. Asi tedy touží po něčem jiném,“ stěžoval si Gore žurnalistovi z francouzského magazínu Elegy, zaměřeného na alternativní hudbu. Novinář byl v tu chvíli evidentně v mírném šoku. S pocitem, že sleduje v přímém přenosu rozpad jedné z největších skupin alternativní scény se snaží Goremu vysvětlit, že žurnalisté mohli Gahanovy výroky překroutit: „Ne, když Dave poskytuje rozhovory, vždy mluví přesně o tomto. Já jsem ty rozhovory četl. Se mnou mluvit nechce. Říká to médiím, mně ne,“ zní reakce Martina Gorea. Ten se po vydání své druhé sólové desky Counterfeit 2 věnoval skládání. Měl k němu inspiraci, i když ne příliš příjemnou. Goreho manželství bylo v troskách. Vztah se Suzanne, matkou jeho tří děti, byl definitivně u konce. Ač jejich nejmladšímu potomkovi byl v této době teprve rok a půl, podala Suzanne žádost o rozvod. Jednu z příčin rozpadu jejich vztahu lze hledat v Goreho neúnavném alkoholismu.

To klávesistu Fletchera žádné osobní problémy netrápily. Pokračoval ve svém dýdžejování a zároveň v propagaci skupiny Client. A především se snažil působit, jako zmírňující a zklidňující element mezi Gahanem a Gorem. Velmi trpělivě vysvětloval novinářům, že současná situace neznamená v žádném případě konec kapely. “Tiskové“ potyčky Gorea a Gahana neviděl jako něco, co by mohlo mít ničivý vliv na budoucnost skupiny. Před svým únorovým vystoupením v jednom z varšavských klubů novinářům z deníku Rzeczpospolita řekl: „Tisk se snaží dát do titulků jen to, co nejvíc zaujme. Chystáme se nahrát nové album. Půjdeme do studia za několik měsíců. Martina jsem nedávno navštívil v jeho domě v Kalifornii. A tam mi představil nové skladby psané pro Depeche Mode. Takže si nemyslím, že nám hrozí rozpad.“ Pro polskou rozhlasovou stanici Radio 3 upřesnil: „Martin má napsaných pět nových skladeb, slyšel jsem tři. Do studia se vrátíme asi v dubnu.“


Dave Gahan vydává 9. února prostřednictvím svých internetových stránek nový singl. Tentokrát se jedná pouze o placený download živé skladby A Little Piece z připravovaného koncertního DVD Live Monsters. To bylo zaznamenáno 5. července 2003 v pařížské hale Olympia, během Gahanova turné Paper Monsters a je oficiálně vydáno 1. března 2004. Obsahuje 15 skladeb. Všechny písně z nahrávky Paper Monsters a pět písní Depeche Mode. Vedle krátkého filmu k turné jsou na DVD přidány také tři skladby v akustickém provedení. Live Monsters si první březnový den odbylo také svou premiéru na širokém plátně ve vybraných kinech skupiny Regal ve Spojených státech. Vydavatelství Mute mezitím přichystalo do vydání další díly zkompletizovaných singlů - Singles Box 4 až 6. Protože se členům skupiny stále nedařilo domluvit návrat do studia, bylo naplánováno vydání sbírky remixů.

Label Toast Hawaii oznámil 22. února podepsání smlouvy s druhou hudební skupinou. Vedle Client se tak ve Fletcherově stáji objevilo další jméno – Legate X. Tato skupina, ale nikdy nevydá pod Toast Hawaii jedinou nahrávku. Zato Client se pod dohledem zkušeného člena Depeche Mode daří a na jaře 2004 připravují své druhé album. Jako hosty si na chystanou desku zvou Karla Barata z kapel Dirty Pretty Things a The Libertines, ze stejné formace se na desce vokálem také podílí kontroverzní Pete Doherty. Skladbu Overdrive zpívá s Client dokonce Martin L. Gore. Jedna z členek kapely, Kate Holmes říká: „Všechny jsme se shodly, že bychom do nových skladeb chtěly přidat mužský hlas. Nechal by vyniknou hlasu Sarah a zároveň by posunul skladby do jiné dimenze. Ve skladbě Overdrive se to opravdu povedlo. Martinův hlas je úžasný a proměnil dobrou skladbu na skladbu velkolepou.“ Sarah Blackwood v rozhovoru pro nahrávací label PopTones přidává: „Stále se mi nechce věřit, že to pro nás udělal. Andy mu poslal naše demosnímky a on mu řekl, že jeho nejoblíbenější skladba je právě Overdrive. Poslali jsme mu dopis s žádostí, zda nechce něčím na naše album přispět, protože se nám jeho nápady velmi líbí. A tak poslal do Mute cd s jeho
vokály k této skladbě. Byly jsme šokované. Úžasný zážitek.“
Nahrávka pojmenovaná City vychází koncem září. (Deska je zároveň posledním albem, které je pod labelem Toast Hawaii vydáno). Andrew Fletcher je pod nahrávkou podepsán jako výkonný producent. Kate Holmes alias Client A o spolupráci s Fletcherem říká: „Byl zapleten do celé přípravy alba. Od okamžiku, kdy jsem napsala většinu skladeb k albu, tedy od Vánoc 2003. Poslechl si demosnímky a řekl, že jsou báječné.


V březnu se Martin Gore podílí kytarovými party na skladbě Cloud 9 projektu OneTwo. Ten zformoval Paul Humpreys ze skupiny OMD, spolu s Claudií Brückenovou z legendární syntezátorové skupiny Propaganda. Právě společně s Brückenovou je Gore autorem skladby Cloud 9. Ta o jejich spolupráci říká: „Skladba Cloud 9 byla původně zkomponována pro mé sólové album. A to již v polovině 90. let. Mezi mnou a Martinem panuje oboustranná náklonnost, která se projevovala v pozvání na mnoha koncertů Depeche Mode a také následné after party. Takto je to mezi námi. Jednou jsem na kytaru složila skladbu a pomyslela si, potřebuju pomoct, nejsem přece nejlepším kytaristou na světě. Tehdy Martin bydlel kousek ode mne. Doslova za rohem. Takže jsem vyběhla z domu a požádala ho, jestli by mi nepomohl. To, jak jsem na skladbě začala pracovat, se mu moc líbilo. Takže ji dopsal spolu se mnou.“

 


O měsíc později se scházejí členové Depeche Mode ve studiu. Konečně mají možnost si vše od plic vyříkat. Dave Gahan trvá na tom, že chce mít svůj autorský podíl na desce. Namlsán svých poměrně dobře přijatým sólovým albem, požaduje, aby polovina nových skladeb byla napsaná jím. Možná jen díky přítomnosti Daniela Millera nakonec Gahan přistupuje na to, že se na albu pro začátek objeví jeho 2 - 3 skladby. Martin Gore má hotovo šest demosnímků. Miller si bere za úkol výběr producenta. Kapela se shoduje na podzimním termínu dalšího setkání. Fletcher se tak celé léto věnuje turné Client a vystupuje jako DJ.
Na akci Being Boiled v klubu Arts Club, v londýnském Nothing Hill, jej zastupuje 17. srpna jako speciální host Martin Gore. Jeho minimal electro set se ale nesetkává s příliš příznivou odezvou publika. O tři týdny později vychází nový singl Client nazvaný Radio. Poslední remix na singlu má na svědomí sám Andrew Fletcher (Radio - Andy Fletcher Extended Mix).

20. září se digitálního disku dočkává na Grammy nominovaný film Devotional. Na DVD se vedle původního koncertního záznamu objevuje také množství bonusů (projekce, videa), včetně dvou předtím vyřazených skladeb Halo a Policy Of Truth. Zatímco Martin Gore připravuje další kytarové party do cizího projektu, tentokrát pro zpěvačku Gwen Stefani a její skladbu It's A Wonderful Life, a Gahan se objevuje v roli manekýna na promo fotografii v nové kampani společnosti prodávající módní oblečení H&M a následně obrovské foto Gahana zdobí například obchodní dům v New Yorku, na Broadwayi, je odvysílán nový videoklip Depeche Mode.

Na německé televizní stanici Viva TV je 27. září odvysíláno video Uwe Fladea k písni Depeche Mode Enjoy The Silence. Verzi slavného hitu z éry alba Violator pro rok 2004 připravil Michael Kenji Shinoda ze skupiny Linkin Park. Jeho remix je nazván Reinterpreted. Je vydán jako pilotní singl připravované kolekce remixů. Výběr Mikea Shinody nebyl samozřejmě náhodný. Shinodova domácí kapela Linkin Park se v té době nacházela na vrcholu popularity a hudebními kritiky řazeni do kategorie nu metal, rap rock. Přesto Shinoda i v roce 2017 zesnulý frontman Linkin Park Chester Bennington označovali vždy Depeche Mode jako svou velkou inspiraci.


Shinoda pro svůj remix Enjoy The Silence přidal nové melodie a také řinčivější kytary ve stylu své kapely. Pro mnoho fanoušků taková reinterpretace sice ztratila kouzlo křehkosti, ale rozhodně přitáhla nové publikum. K remixu byl natočen videoklip, který má na svědomí německý režisér Uwe Flade. Ten rok předtím natočil video pro Gahanův singl Bottle Living. Videoklip zobrazuje kancelářskou budovu, která postupně zarůstá nezničitelnou rostlinou. Animovaný klip je vyplněn záběry z koncertních
vystoupení kapely, které se zobrazují na monitorech umístěných na kancelářských stolech. Na střeše budovy se zatím formuje, a na konci videa v plné kráse zobrazuje, růže z desky Violator.

Singl Enjoy The Silence v názvu s přidaným rokem vydání 04 vychází 18. října v několika formátech a také s mnoha remixy dalších skladeb. Na standardním CD se nachází skladba Halo z roku 1990, ve velmi zdařilém remixu skupiny Goldfrapp. Zpěvačky této kapely Alison, dozpívala do remixu některé části původně zpívané Gahanem a remix tak téměř zní jako jejich společný duet. Na limitovaném CD singlu se objevují další dva remixy Enjoy The Silence, od německého producenta Timo Maase (Timo Maas Extended Remix) a také jeho anglického kolegy Ewana Pearsona (Ewan Pearson Remix Radio Edit), doplněné o remix skladby Something To Do, francouzské formace Black Strobe. Ta je ovlivněná tvorbou Cabaret Voltaire, Nitzer Ebb, Front 242 či právě Depeche Mode. Na dalším CD jsou ještě další dva remixy Enjoy The Silence (Ewan Pearson Extended Remix) a od Richarda Philipse (Richard X Extended Mix), vedle nich velmi rychlá verze World In My Eyes (Cicada Remix) a také Mercy In You (The BRAT Mix), v podání DJ a také administrátora oficiálního webu kapely Daniela Baressiho. Na vinylech se dále objevují remixy skladeb Photographic (Rex The Dog Dubb Mix), Clean (Colder Version) a Little 15 (Ulrich Schnauss emix). Singl Enjoy The Silence se v roce 2004 znovu dostal ve Velké Británii do první desítky, jen o jednu příčku hůře než původní vydání v roce 1990. 30. října Enjoy The Silence '04 vstupuje do britské hitparády na 7. pozici. V Německu je singl dokonce na 5. místě. To britská hitparáda 4. prosince překvapivě uvádí na 75. místě i skladbu Something To Do. Ta se totiž objevila na první pozici tracklistu jednoho z limitovaných 12“ singlů a ačkoliv na obalu bylo uvedeno Remixes - 04, britský žebříček ve svém přehledu uvedl právě jméno skladby z roku 1984. Album remixů nese jméno Remixes 81–04 a vychází 25. října. Opět v několika různých formátech. Na prvních dvou CD lze nalézt remixy od Just Can't Get Enough (Schizo Mix), z roku 1981 až po Extended Remix Timo Maase skladby Enjoy The Silence z roku 2004. Třetí disk obsahuje několik úplně nových remixů a také pár starších, např. A Question Of Lust od Flooda (předtím se tento remix
objevil pouze na stejnojmenném singlu v německém vydání na vinylu a britském vydání na audiokazetě). Poprvé také v plné délce zazněl remix skladby Walking In My Shoes (Random Carpet Mix Full Length) od Williama Orbita. Vedle nich mj. remix skladby World In My Eyes od Daniela Millera. Většina nových byla použita už na pilotním singlu k Remixes 81–04. Výjimku tvoří dvojice Nothing (Headcleanr Rock Mix) a Lie To Me (The Pleasure Of Her Private Shame Remix) od producenta alba Exciter Marka Bella, zde pod hlavičkou projektu LFO. Poprvé byl rovněž vydán legendární remix Little 15 od Bogus Brothers, Freelove (Josh Wink Dub) od filadelfského pionýra rave scény Joshe Winka, But Not Tonight (Margouleff Dance Mix) od bývalého spolupracovníka Stevie Wondera, vítěze Grammy Award, Roberta Margouleffa. Dále také remix instrumentální skladby z roku 1997 Slowblow (Mad Professor Mix) od Neila J. S. Frasera. Industriální kapela Coil nahrála již v roce 1994 remix Rush. I ten se pod jménem Black Sun Mix dočkává oficiálního vydání až na této kompilaci. Výběr remixů se v britské albové hitparádě dostává na 18. místo, v Německu na 2. příčku.

 

To na 13. pozici se v britském singlovém žebříčku znovu objevuje Personal Jesus, tentokrát v podání Briana Hugha Warnera, který vystupuje pod uměleckým jménem Marylin Manson. „Cítím se vždy poctěn, pokud někdo předělává mé písně. A Mansonova verze se mi líbí. Ale od originálu se příliš neliší. Samozřejmě jeho hlas zní jinak a kytary jsou trochu tvrdší, ale v základě se melodie velmi
podobá původní verzi," komentuje celou záležitost Martin Gore. Dalším kdo si vybírá starší skladbu Depeche Mode je
Jimmy Sommervile. V osmdesátých letech zpěvák kapel Bronski Beat a The Communards. Sommerville si vybírá pro svou desku Home Again skladbu But Not Tonight. Tu napsal Gore během
nahrávání alba Black Celebration v roce 1986. Sám Gore je na podzim roku 2004 zahrnován dotazy novinářů. Objevila se totiž fáma, že hlavní skladatel Depeche Mode spolupracuje s Madonnou a že společně píší písně pro její album. „Netuším, kdo s tímto nesmyslem přišel. Je to tak rozšířené, že se mne na to ptá každý. Ten, kdo to vymyslel, se teď musí svíjet smíchy. Nikdy Depeche Mode jsem nepsal významné písně s někým, tak abychom u toho byli oba společně. Nahrál jsem kytaru pro jednu skladbu Gwen Stefani. Ona vlastně chtěla, abych pro ni napsal písničku. Ale to je velmi intimní věc. Neumím si představit, že bych
byl s někým cizím v místnosti a přemýšleli jsme nad skládáním.“


Fanoušci Depeche Mode začínají být již velmi nervózní. O plánovaném nástupu kapely do studia se pomalu přestávalo mluvit a jméno Depeche Mode padalo jen v souvislosti s jinými umělci. Olej do ohně přilévá sám Dave Gahan, který koncem října pro německé Radio Eins prohlašuje, že si příliš nedovede
představit rychlý nástup do studia. Ve skutečnosti už pracuje společně s Christianem Eignerem a Andrew Phillpotem na demosnímcích. Phillpot pracoval pro Depeche Mode již v roce 1998 (stejně jako Eigner) na The Singles Tour a také na Exciter Tour, vždy jako programátor. V roce 2003 spoluprodukoval druhou sólovou desku Martina Gorea Counterfeit 2. Gahan, který na Paper Monsters psal písně s Knoxem Chandlerem, se tentokrát rozhodl pro spolupráci s těmito dvěma. Prvotním impulsem bylo, když Eigner s Phillpotem připravovali společně hudebními podklady a napadlo je, že by je Gahan mohl doplnit vokálem. Zpěvák Depeche Mode navrhl užší spolupráci. A tak společně začali komponovat skladby, ke kterým má Gahan napsané texty.


Definitivní zlom nastává 17. listopadu. Oficiální webové stránky informují, že začátkem prosince se skupina sejde u Martina Gorea v Santa Barbaře. Za účasti Daniela Millera, Jonathana Kesslera a také nového producenta. Tím je Ben Hillier. Vyběr producenta byl dlouhý proces. Daniel Miller nakonec našel Hilliera, který předtím pracoval na deskách britpopových skupin Blur Think Tank a Elbow Cast Of Thousands a právě dokončil produkování desky australské zpěvačky Natalie Imbruglia nazvané Counting Down The Days. To se v následujících měsících dostane na první příčku britského albového žebříčku. Hillier pracoval jako producent pro stejnou agenturu jako Flood - 140db Management a přátelili se.
I to mohl být důvod, vedle Hillierových schopností, proč padla volba právě na něho. Skupina po odchodu Wildera používala jako producenty jen původní hudebníky – Simenona z Bomb The Bass a Marka Bella z LFO. Hillier je proti nim producent floodovského střihu. Fletcher: „Tak jako obvykle, i tentokrát přišel s tímto návrhem Daniel Miller. On nám vždy dohazuje producenta. Má obvykle přehled o práci jednotlivých producentů a ví, kdo by se k nám hodil. Dal nám několik typů. Mezi nimi i Bena. Setkali jsme se se všemi kandidáty. Usoudili jsme, že on je pro nás ta správná osoba. Připadal nám mladý, dychtivý, nadšený. Hudbou se v plném rozsahu dříve nezabýval. Dokonce si nemyslím, že by se nám příliš líbila alba, která předtím produkoval. Spíše si nás získal svým přístupem k hudbě. A jak se ukázalo, je obrovským fanouškem elektronické muziky.“


První prosincový týden se v santabarbarském studiu Martina Gorea schází celá kapela a s Hillierem poslouchají demosnímky. Poprvé v historii přináší své skladby i Dave Gahan. Martin jich představuje ostatním sedm, to namlsaný skladatel Dave Gahan patnáct. Ale trochu z něj to sebevědomí padá: „Nevím, zda bývá Martin tak nervózní, jako jsem byl já. Přehrávat své skladby ostatním je pořádně bolestivá zkušenost.“
Začátek nahrávání nové desky je domluven na leden následujícího roku.

konec 1. části

 

pokračování brzy...

3. říjen 2020 o 12:14 • Dangerous • Články

Diskuze

Diskuze neobsahuje žádny příspěvek.

Komentáře mohou přidávat jenom registrovaní a přihlášeni uživatelé.