Alan hudebník !!!

Rozhovor s Alanam Wilderem publikovaným v časopisu Ray Gun (U.S.), 1993.

?: Udělal jsi hodně na albu s Floodem. Napsal si se na desku jako producent?
!: Zapsali jsme se jako Depeche Mode, a Depeche Mode může znamenat cokoliv, co si lidé myslí. Nakonec nemyslím, že by to lidi zajímalo. Připouštím, že ve studiu jsem to hlavně já a Flood s Martinem, kdo realizujeme různé myšlenky a Dave působí jako povzbuzovací a pozitivně působící síla. Tak to opravdu funguje, ale to tam nemůžeš napsat.

?: Kolik z toho času trávíš s Floodem?
!: Celou dobu.

?: Takže Dave jen přijde a nazpívá své vokálové části?
!: Jo. Martin je tam většinu času. Dave přichází zřídka do studia a stejné je to s Fletchem. Fletchova role je trochu neobvyklá, nemá přímý vztah k hudbě. Nicméně je to důležitá role. Spočívá v různých oblastech, ale již vám to určitě řekl.

?: Říká, že nerad hraje hudbu.
!: Je strašně šťastný a my také. Funguje to. Není to normální. Svým způsobem je to dost zajímavé, protože je to řešení moderních skupin. Je to dobré, když máte ve skupině někoho, kdo se soustřeďuje na různá hlediska toho, co děláte.

?: Když jste na turné, hraje vůbec?
!: Jo. Hraje na klávesy. Ale je první, kdo přizná, že není nejlepším hráčem na klávesy nebo skvělým bubeníkem.

?: Máte nějaké pomocné hudebníky s sebou na turné?
!: Nikdy předtím jsme neměli, ale na následujícím turné možná představíme nějaké zvláštní hudebníky. Ne protože je to nezbytně nutné. Pro nás je to něco nového. Snažíme se přistupovat do různých oblastí tak jako na této desce. Chceme v této filozofii pokračovat i na turné.

?: Kolik má společného Daniel Miller s vaším úspěchem?
!: V prvních dnech jeho víra ve skupinu byla extrémně důležitá. Skupina by sama určitě skončila, kdybychom podepsali s větší značkou. Od prvního dne jsme byli tak naivní. Počítám se tam také, přestože jsem přišel o něco později. Když skupina začínala s Vincem, bylo jim 17 nebo 18 let a byli opravdu naivní. Velké značky by je úplně odraly. Byla doba, kdy k nám přicházely všechny velké značky. Byli dost chytří, že zůstali s Mute. Mute jim nenabízel nic víc než “Uděláme jen singl a pokud se chytne, budeme pokračovat.” Byla to jen ústní dohoda, která se teprve před několika lety změnila v něco napsaného na papíru. To je jen odraz důvěry mezi námi a Danielem. Za ty roky jsme udělali pokrok a i své vlastní chyby. Bylo nám umožněno dostat se na naši vlastní úroveň, což by nám větší značky neumožnily. Takže si myslím, že Mute nebo Daniel byli velkou pomocí v pokračujícím úspěchu skupiny. Nyní, kdy jsme dosáhli stavu, kdy jsme mnohem starší, mnohem zkušenější a kdy více rozumíme obchodu, již není tento vztah tak rozhodující, ale je stále velice dobrý. Jsem si jist, že v tomto stádiu bychom mohli odejít k velké značce a pracovat u ní, ale my po tom vůbec netoužíme, protože vztah je stále skvělý a my k tomu nemáme ani žádný důvod.

?: Stále mluvíš o velkých značkách. Většina lidí v Americe vás vnímá jako u Sire/WarnerBros, což je největší k jaké se můžete dostat.
!: V Americe jsme u velké značky, ale z našeho pohledu je Mute, kde jsme začali a Anglie je stále naší vlastí. Všechny rozhodnutí jsou konzultována s Danielem. Všechno začíná v Anglii. Takže dokonce přestože se Anglie nezdá jako důležitý trh, je stále důležitý, protože je to náš domov, náš pohled je z anglického hlediska. Takže v Americe pokud slyšíte někoho hovořit o Mute Records, nemusí to tolik znamenat. Ale v Americe nemůžete být na nezávislé značce.

?: Zajímáš se o něco jiného kromě hudby?
!: Zajímám se o různé druhy hudby mimo Depeche Mode. Mám rád avantgardní druh hudby. Mám také hodně rád hudbu založenou na kytaře a blues. Rozhodně nejsem velký fanoušek country music.

?: Co si myslíš o scéně ze Seattlu, Pearl Jam, Alice In Chains, atd.?
!: Pearl Jam mám opravdu rád. Alice In Chains moc neznám.

Přeloženo z časopisu Ray Gun (U.S.), 1993