Depeche Mode Czechia
Fanklub Depeche Mode pro Českou a Slovenskou republiku

Soukromá zóna


Hlavní navigace



Depeche Mode Czechia

FB Fan Takeover: Tim Simenon

Ilustrativní: FB Fan Takeover: Tim Simenon

V rámci celoroční akce "Facebook Takeover", kdy Depeche Mode každý den předají zprávu své fb stránky vybraným fanouškům a přátelům skupiny, si svoji vládu vychutnal i Tim Simenon, producent alba "Ultra".

Ahojte,

jmenuji se Tim Simenon a dnes převezmu správu facebookové stránky Depeche Mode. Velmi rád se s vámi podělím o mé první zkušenosti s Depeche Mode se kterými jsem jako fanoušek zvládl časy puberty, později jim udělal pár remixů a samozřejmě v 1990tych letech jsem jim produkoval nahrávky a koncertoval s nimi. V současnosti jsem už hudbu zavěsil na hřebík a veškeré aktivity zaměřil na mou restauraci v Praze, ale těším se jak si s vámi během dnešního dne zavzpomínat, takže neváhejte mi v komentářích nechávat otázky, budu se snažit odpovídat co nejvíce.



Během léta 1995 se mi ozval Daniel Miller s tím, že Depeche Mode hledají vhodného producenta protože začínají pracovat na nových skladbách. Myslím, že Martinovi a Davidu se velmi líbil album Gavina Fridaya,"Shag Tobacco"který jsem rok předtím produkoval, takže od tohoto momentu to začalo být zajímavé. S Danielem, Martinem a Fletch jsme si tedy dohodli setkání v londýské kanceláři kapely, kde jsme si spolu vyslechli demo nahrávku skladby Useless. Byla to skladba v té nejzákladnější podobě s vokály Martina, ale obsahovala i melodie, strukturu a základní kytarový riff.

Setkání bylo zdařilé, takže na podzim 1995 jsem dal dohromady malý produkční tým a spolu jsme se přestěhovali do studia Eastcore v západním Londýně, kde jsem často pracoval a začali jsme experimentovat a pracovat s prvními třemi Martinova autorskými skladbami.

Během prvních týdnů jsme zažili množství emocí - nadšení, tlak a nejistota,ta nás přepadala nejvíce. Nadšení bylo ovlivněno skutečností že jsem pracoval s kapelou, kterou jsem poslouchal dlouhá léta. Tlak souvisel hlavně s Alanova odchodu po kterém zůstaly "velké boty", které bylo třeba správně obout. Nejistota zase s námi lomcovala neustále, protože nebylo jasné, zda album nakonec bude vůbec dokončeno neboť nás děsili tehdejší Davidovy zdravotní problémy. Museli jsme věci jednoduše zpomalit a sledovat jak se dále budou vyvíjet.


První tři skladby na kterých jsme začali pracovat, byli "Useless", "Insight" a "Sister Of Night". Produkční tým tvořili Dave Clayton (klávesy), Kerry Hopwood (programátor) a Q (inženýr). V raném stádiu produkce jsme se primárně zaměřili na tempo skladeb, jakož i na klíčové prvky, které by seděli s Davidovým vokálem. Jakmile jsme vystavěli základy, tak jsme byli schopni pustit se do samotného kreativního procesu, což už byla zábava. Po několika měsících jsme měli všichni pocit, že spolupráce mezi námi funguje což byl neklamný znak že během vánoční pauzy mohl Martin zkomponovat další skladby se kterými bychom mohli pokračovat v následujícím roce.

Po Novém roce mi Martin přehrál demo verzi skladby "IT'S No Good". Opět šlo o tu nejzákladnější verzi s jeho vokály. Téměř jsem explodoval ... můj první dojem? Klasický depeš!

Takže, tak jak Martin pokračoval v roce 1996 v psaní skladeb, my jsme pokračovali v práci. Následovaly práce v newyorských Ladyland Studios a v losangeleských studiích Larrabee West, až jsme na podzim roku 1996 měli nahranou většinu skladeb a to díky absolutní vytrvalosti, odhodlání a tvrdé práce všech, kteří se nahrávání zúčastnili. V závěru roku se jsme vrátili do Londýna kde nám Daniel Miller pronajal Abbey Road studia, ve kterých jsme během listopadu a prosince album zmixovali. Počátkem roku 1997 bylo album "Ultra" dokončen!



Only When I Lose Myself EP + Singles Tour

S albem "Ultra" přišlo rozhodnutí kapely vynechat turné na které jsme se však vydali v následujícím roce. V souvislosti s podporou kompilace "Singles 86 - 98" jsme se však opět vrátili do studia a nahráli pár skladeb pro nový singl. Nakonec se nám podařilo dokončit tři skladby: "Only When I Lose Myself", instrumentální skladbu "Headstar" a píseň "Tempt" (která byla na poslední chvíli přejmenována na "Surrender").


The Singles Tour odstartovalo v září 1998 a já jsem se ke kapele připojil na sedm týdnů v rámci evropské části turné. A jaká to byla úžasná zkušenost! Mít možnost odehrát 45-minutový dj-ský set a zahřát tak publikum před příchodem samotné kapely, to byla pro mě čistá radost!

Tak díky, že jste mě dnes sledovali a doufám že jste si to užili. Připravil jsem Vám k tomu můj vlastní playlist, který obsahuje několik remixů, které jsem pro kapelu připravil v období alb "Music For The Masses" a "Violator", ale přidal jsem i nějaké moje oblíbené remixy z období "Ultra" alba. V setlistu najdete i jiné skladby, které se vám doufám budou líbit, včetně skladby "Milakia", jejíž spoluautorem je Martin a stejně si v ní i zahrál.

A abych nezapomněl, pokud budete v Praze, zastavte se v restauraci Brixton Balls a přijďte mě alespoň pozdravit.


Timov tracklist:

Depeche Mode - Strangelove (Highjack Mix)
Depeche Mode - Everything Counts (Simenon/Saunders Mix)
Depeche Mode - Enjoy The Silence (The Quad: Final Mix)
Björk - Play Dead (Tim Simenon Remix)
Depeche Mode - Home (Air Around The Golf Remix)
Bomb The Bass - Bug Powder Dust
Depeche Mode - Useless (K & D Remix)
Depeche Mode - Painkiller (DJ Shadow Mix)
Depeche Mode - It’s No Good (Andrea Parker Mix)
Bomb The Bass feat. Martin Gore - Milakia

2. únor 2018 o 7:52 • dmf • Články

Diskuze

Uživatel: *T*

*T*      1   5. únor 2018 o 22:00

Milakia! Jeden z mých oblíbených tracků. Tim udělal pro DM velký kus práce!


Uživatel: Constructor

Constructor      2   9. únor 2018 o 13:22

Time asi nikdy nepochhopím, jak sis mohl vybrat Prahu k tvému zakotvení. To jako pražákům chotnají masouvé koule víc, než jinde ve světě? Tvým životním údělem je produkovat hudbu a ne provozovat gastro. Škoda, že ty už to tak nevidíš. Je to mrhání talentem, ale respektuju tvá rozhodnutí. Škoda za každého, který, ať už dobrovolně nebo ne odejde z hudební scény a má hudebně co říct.


Uživatel: smidak101

smidak101      3   10. únor 2018 o 13:46

Opravdu velká škoda, že zůstalo jen u ULTRA.Výborný album, a to i bez Alana.


Uživatel: Herrer

Herrer      4   10. únor 2018 o 14:46

Otázka je, jestli Tim při poslechu dema neměl na mysli spíš něco ve smyslu, že bude z ING další depešácká klasika. Člověk by to musel slyšet v angličtině. Jinak mně někdo říct po přehrání nový skladby hodnocení “klasický depeš”, tak to beru spíš jako urážku, že dělají všechno stejný grin Což je u kapely, která se v kariéře skoro neopakovala (do období Ultra, kterýho se příspěvek týká, dokonce vůbec) a furt měnila sound, úplně mimo, ať už to Tim myslel jakkoli.


Uživatel: Herrer

Herrer      5   10. únor 2018 o 14:48

Jinak díky za článek a prosím opravit ten Headstart grin


Uživatel: kosíno

kosíno      6   10. únor 2018 o 23:08

Herrer: Mám pocit, že doposud žádná dvě alba DM nezní stejně, byť jejich rukopis je na druhé straně čitelný.
Do té restaurace někdy zajdu…


Uživatel: Constructor

Constructor      7   12. únor 2018 o 7:16

Jesgtli je It’s no good teda “klasicky depeche”, nebo jakkoliv je to míněno, tak jedině v tom smyslu, že je to ten klasický depeche v té nejpopovší rovině, který je současně akceptovatelný pro radiové stanice (i kdyžnemá klasický stopáč kolem 4 minut). Mluvím o té popovosti, kterou je pro ně Everything counts, Strangelove, never let me down, Personal Jeasus, Enjoy the silence,....ale vs kutečnosti jsou všechny zcela jiné. Nicméně dalo by se něco ve stylu klasický  “popový” depeche řict o Barrel of a gun? To asi ne, spíše experimentální depeche, jelikož popírá, takovou tu klasickou koncepci sloka refrém, výrazná goerovská melodie. O arranžíéch ani nemluvě, synťáky se zde dost nelesknou, zvuk je dravý a špinavý. Davův hlas, ...ani zpěv ani rap.
It’s no good je vlastně taneční skladba (pořád se bavíme v rovině DM), a spolu s I feel loved to nejklubovější, pokud neberem remixy. pulzující bass a především prvky trip hopového beatu jsou charakteristickými prvky pro tuto skladbu. To je vlstně do této doby něco, co DM ještě nepředvedli.
Klasický depeche by se v obecném výrazu dal nazvat song od Depehe mode, který žádným výrazným způsobem nenabourává klasickou strukturu “popové” skladby. Ačkoliv takou skladbou je i Heaven a klasickým Depechem jich ji rozhodně nenazval. Takže jsme se zas nikam nedostali a veškleré tyto spekulace jsou zas o ničem ...ale alespoň jsem zabil čas :D


Uživatel: Herrer

Herrer      8   12. únor 2018 o 7:48

Constructor: grin  Já bych prostě rozlišoval spojení “klasický depeš”, který nemám rád a “depešácká klasika”. To první IMHO neexistuje, resp. nemá žádnej určující prvek. Ne v měřítku kvality. Nebo aspoň pro mě ne a obecně tohle fanoušky používaný označení chápu spíš jako nevyřčenou množinu takových těch houpavých melodií s nízko posazeným Daveovým hlasem, do který vedle ETS patří třeba Behind The Wheel, But Not Tonight, Precious, Broken a tenhle typ písniček, což je hodně zjednodušený a nelíbí se mi to. Takže jo, ten tvůj popis vlastně sedí a chápu to podobně. I s tím rozporem na konci, kterej potvrzuje, že je to celý nesmysl smile

Ale třeba se pletu a fans, co to používají, chápou ten obrat úplně jinak, těžko říct…

Depešácká klasika, to je jiná a já si myslím, že to Simenon myslel takhle. Tam jde o ikonický skladby, aniž by musely obsahovat nějakej mustr. Tam už se můžeme bavit o tom, jestli mezi ně zrovna ING patří, ale to už je na vkusu každého soudruha.


Uživatel: Herrer

Herrer      9   12. únor 2018 o 7:48

Ale že jsme si pěkně zafilozofovali, jen co je pravda grin


Uživatel: Logic1

Logic1      10   14. duben 2018 o 18:38

Constructor, album ULTRA je klenot medzi albumami DM, není čo viac dodať!!!!!


Komentáře mohou přidávat jenom registrovaní a přihlášeni uživatelé.