Depeche Mode Cz
Fanklub Depeche Mode pro Českou a Slovenskou republiku

Soukromá zóna


Hlavní navigace




Knížka - Mute a Visual Document From 1978 - > část 2

Ilustrativní: Knížka - Mute a Visual Document From 1978 - > část 2

Někdy v polovině roku 1977, kdy ještě žil v matčině domě v Decoy Avenue na severozápadním předměstí Londýna, si sestavil vlastní studio, kde měl svůj syntetizér a čtyřstopý rekordér.

“Toho času jsem byl ‘freelancer’ - filmový editor a pracoval jsem každou chvíli, co to šlo, abych se mohl dostat k některému z těchto nástrojů. Koupil jsem si z bazaru synťáky Korg-700S a i když k tomu nebyl žádný manuál, bylo naprosto jasné, co které tlačítko a čudlík dělá. Vzal jsem si k tomu také použitý tape recorder Teac A-2340. V té době jsem si nemohl dovolit mixážní pult, tak jsem používal mixážní router, který byl přibalený ke “kazeťáku” Teac. Každou ze čtyř stop jsem mohl tedy posunout pouze do levého nebo pravého repráku a nebo na střed. Zapojil jsem to vše do HiFi soustavy a prostě jsem začal zkoušet nahrávat věci. Poprvé, když jsem udělal overdub (tzn přidání zvuku do existujících skladeb), byl jsem tak nadšený, že se mi otevřel úplně nový svět.”

DMshop - Knížka MUTE a Visual Document From



Po několika měsíčním domácím experimentování, kdy si Miller pohrával s myšlenkou vydat svojí vlastní desku, příchází s vhodnou dvojicí skladeb. T.V.O.D. a Warm Leatherrette. Byly to dva kousky minimalistické elektroniky, které se skládaly z krátkých jednoduše se opakujících sekvencí not s klasickým rytmem. To vše generováno za využití jednohlasého Korgu. Inspirován skladbou Crash od J.G. Ballarda se text perfektně hodil do ostrého zvuku, který monotónně a bez emocí Miller odříkával. Svoji jednočlennou kapelu pojmenoval “The Normal”.

Punk byl svědkem vzniku spousty nových vydavatelství v obýváku, kdy většina z nich nevydala více než jedno nebo dvě alba. Jednou z Millerových inspirací pro vydání jeho vlastního alba byla londýnská punková skupina The Desperate Bicycles. Vznikli za jediným účelem - nahrát a vydat singl. Na obalu alba uvedly celkové náklady na nahrání desky (153 liber) a dokonce v textu alba doslova zmiňovali “bylo to lehké, bylo to levné, jen běž a udělej to”. Přestože singl nezanechal větší hudební stopu, ovlivnil ve své době především překvapivý počet muzikantů a majitelů nahrávacích společností.
Miller měl od svého singlu jen malá očekávání - “Věděl jsem, že je to jen jednorázová akce. Říkal jsem si: ‘vydám si sám desku a pak život půjde dál.’ ” Plánoval vylisovat 500 kopií, přestože si myslel, že většina z nich skončí pod jeho postelí.

Ještě předtím než vylisoval desky, bylo potřeba vyřešit maličkost a to identitu svého vydavatelství. “Myšlenka nazvat vydavatelství MUTE přišla z filmu” vzpomíná. “Když jsem pracoval ve filmové střižně, viděl jsem toto slovo ‘mute’ úplně všude. A Mute (němý) bylo svým způsobem i ironické jméno pro hudební vydavatelství, které vlastně neexistovalo.”
Návrh obalu byl od Millerova blízkého kamaráda Simona Granta., který pracoval na spoustě ranných desek Mute. Ten velmi často používal sadu písem Letraset. Nejen, že z této sady používali fonty, ale využili z ní i vlastní logo; chodicí muž Mute. Jeden z nejikoničtějších symbolů hudebního průmyslu. Jednoduše ho vybrali ze stránky architektonických symbolů sady Letraset. Na obal první desky dal fotku dvou figurín v autě, které se používají na crash testy. Mute001 byl připraven k výrobě.


Miller přehrál Warm Leatherette Geoffovi Travisovi, majiteli nezávislého vydavatelství a distributorovi Rough Trade. “Bylo to pro mě velké překvapení až téměř šok, když mi řekl, že se mu to líbí a že by to chtěl distribuovat”. Říkám tedy “ok, ať to znamená cokoliv”. Travis trval na tom, aby počet vylisovaných desek byl navýšen na 2000. “Dostalo to překvapivě dobré recenze a okamžitě se to vyprodalo” vzpomíná Miller. Dokonce novinářka Jane Suck z hudebního týdeníku Sounds ho prohlásila za “singl století”. Poté, co se objevil v jedné večerní vysílací seanci Johna Peela na BBC Radio 1, se začal i velmi rychle vysílat v rádiích.

Oficiálně byl vydán v dubnu 1978 a během 3 měsíců se tohoto singlu prodaly tisíce kopií. Pravděpodobně první post punkový elektronický singl bude mít později masivní dopad na vývoj celé elektronické hudební scény ve Velké Británii. Millera muselo určitě těšit i to, že o dva roky později byla vydána cover verze Warm Leatherette, kterou nahrál zpěvák Grace Jones.

Kultovní úspěch Mute001 vyústil také v jeden nepředpokládaný výsledek: Mute Records. Vydavatelství, které fakticky neexistovalo, se najednou stalo cílem začínajících hudebníků, kteří hledali vydavatelství. Miller byl zmatený a říká “ani nevím, proč jsem dal na zadní obal desky svoji adresu. Prostě tam byla a najednou mi začalo chodit velké množství demo pásek, což mě vůbec nezajímalo, protože jsem v té době ani v nejmenším nepřemýšlel o založení vlastního vydavatelství”

Bylo to náhodné setkání, které změnilo jeho pohled na věc. Edwin Pouncey z týdenníku Sounds mu přehrál nahrávku svého spolubydlícího Franka Toveyho. Ten se nedávno vrátil z Leedsu do svého rodného Londýna s čerstvým diplomem ze studia vizuálního umění. Tovey, který si nyní začal říkat Fad Gadget, začal experimentovat s kazeťáky, levnými synťáky a bicími automaty. Byla to první demo kazeta, která se Millerovi líbila. “Seznámil jsem se s Frankem a vycházeli jsme spolu opravdu velmi velmi dobře. Měli jsme společný pohled na hudbu a stejnou vizi a tak jsem mu navrhnul ”pojďme vydat singl a uvidíme, co se stane”. Toto byl opravdový začátek Mute Records, jako vydavatelství. V ten okamžik, kdy začnete pracovat s jinými lidmi, už to pak není jen takový marnotratný projekt, ale začínáte být zodpovědní i za život a kariéru někoho jiného.”


Pronajal si RMS, levné osmistopé studio v Jižním Norwoodu a během jednoho dne nahrál Miller s Fadem Gadgetem synthypopovou klasiku “Back to Nature”, kterou vydal v říjnu 1979 jako Mute002. Stejně jako Millerův debut i tohleto album bylo úspěšné a najednou uvedlo vydatelství Mute jako nové seriózní vydavatelství na nezávislé britské hudební scéně.

Experimentátorský hudebník Frank Tovey byl jedním z prvních elektronických umělců, kteří začali používat industriální prvky ve svém zvuku. Byl poutavý, exctentrický až téměř teatrální umělec. Show Fad Gadgeta byla vždy nepředvídatelným zážitkem. “Byl zřejmě tím nejvíce extrémním příkladem osoby, který se na pódiu kompletně promění”, vzpomíná Miller. “Vždy byl velmi tichý, milý a zábavný chlapík, ale jakmile se dostal na pódium, stal se až docela agresivním”

Možná ani není velkým překvapením, že přestože Fad Gadget vlastně nikdy nedosáhl stejného komerčního úspěchu, jakého dosáhli pozdější umělci u Mute, stále zůstával u Mute, kde nahrával a vydával až do té doby, než se v roce 1993 přestal úplně věnovat hudbě. Poté co zemřel v dubnu 2002, Miller prohlásil: “Frank byl prvním umělcem, se kterým jsem v Mute pracoval. Udělal několik velmi zajímavých desek, které nás všechny následně ovlivnily a hrál velmi důležitou roli v pomoci položení “základů” toho, čím se Mute později stalo.”

Přestože Miller dal stranou svoji hudební kariéru s The Normal, vytvořil svůj druhý sólový projekt. Hrál a zpíval elektronické pop verze klasických rock’n’rollových hitů a prezentoval se pod názvem “Silicon Teens” (Křemíková mládež). Přestože se na plakátech objevilo “Pravděpodobně první teenagerská elektronickáý popová skupina na světě” se jmény čtyř smyšlených členů skupiny - Darryl, Paul, Jacki, Diane. Vydáno v srpnu 1979 jako Mute003. “Memphis Tennessee / Let’s Dance” se hrálo dost často v rádiích. V následujícím roce Miller vydává další dva singly a celé album “Music for the Parties” (Hudba na párty) pod stejně tajemným názvem.

S tím, jak se Mute Records postupně stává dobře zavedenou hudební značkou, se Millerova vlastní hudební tvorba posouvá do ústraní a více se nyní zaměřuje na rozvoj toho, co se brzy stane v Británii jednou z nejvlivnějších nezávislých hudebních značek”.


překlad: Vladimír Kyša

14. březen 2019 o 19:36 • dmf • Články

Diskuze

Uživatel: Mad Wims

Mad Wims      1   15. březen 2019 o 12:03

Music for the parties / Music for the masses…náhoda???


Uživatel: Ada_DM

Ada_DM      2   24. březen 2019 o 8:33

zaujímavé info že chodiaci muž z loga Mute je v podstate jeden zo symbolov písma sady Letraset / dobrý článok / je fajn že vydali druhú čast knihy (tej prvej nebude smutno smile )


Komentáře mohou přidávat jenom registrovaní a přihlášeni uživatelé.