Depeche Mode Czechia
Fanklub Depeche Mode pro Českou a Slovenskou republiku

Soukromá zóna


Hlavní navigace



Depeche Mode Czechia

Má dcera mě naplňuje optimismem

Ilustrativní: Má dcera mě naplňuje optimismem

Krátké povídání s Martinem Gorem o Švýcarsku, dětech a světě, ve kterém žijeme.

Depeche Mode se nesmazatelně vepsali do historie populární hudby, prodali sto milionů desek a plní stadiony po celém světě. Ani třicet sedm let po svém vzniku v Anglii nehodlá jedinečná electro-rocková skupina usnout na vavřínech.

Poslední album Spirit, ponuré a politické, je velmi aktuální. Dvanáct písní protestují proti světu „který se vrací zpátky,“ vzestupu nacionalismu a náboženskému fanatismu.

Zpěvák Dave Gahan, kytarista a skladatel Martin Gore a klávesista Andy Fletcher vystoupí 18. června na stadionu Letzigrund v Curychu v rámci světového turné Global Spirit. Martin Gore nás přijal v luxusním hotelu v Londýně. Brit, 55, žijící v Santa Barbaře, je otec tří dětí z prvního manželství, a dalších dvou, které má se svou druhou ženou.

Velkou část textů ze Spirit jste napsal před Brexitem a zvolením Donalda Trumpa. Už jste tušil, co se bude dít?
Vlastně jsem ty písničky napsal v období mezi polovinou roku 2015 a na začátkem roku 2016, tedy před referendem o Brexitu a příchodem Trumpa k moci. Ale volební kampaň ve Spojených státech již začala, takže jsem mohl sledovat celý ten americký politický cirkus. Nevěřím, že můžeme svěřit naši budoucnost do rukou těchto lidí. Nejdřív se o nominaci u všech stran ucházelo nesčetné množství lidí, přičemž každý se zdál být velmi špatnou volbou!

Jak jste jako Brit žijící v Kalifornii vnímal Brexit?
Byl jsem Brexitem zděšen, protože jsem se vždy považoval spíš za Evropana než Brita. Způsob, jakým se svět v současné době rozpadá, je docela děsivý. Myslím, že jsem idealista. Mám vizi sjednoceného světa, kde všichni žijeme v souladu, ale celé se to pokazilo.

Nechováte v sobě alespoň malou naději? Přestože ve skladbě „Fail“, která uzavírá album, tvrdíte, že „jsme selhali“ a „jsme v háji“.
Po úspěšných zamítnutí vydaného zákazu vstupu muslimů do USA mám trochu větší důvěru v americký politický systém. Bál jsem se, že celý volební program Trumpa bude okamžitě schválen, ale vypadá to, že s tím bude mít potíže, což mi dává určitou víru v lidstvo.

A ve Velké Británii?
Jsem zvědavý, co se bude dít. Z ekonomického hlediska pravděpodobně  nebude Brexit pro Británii dobrý. Nechápu, jaký přínos bude mít návrat ke starostem s pasy nebo k dovozním a vývozním daním. Brexit mi také připadá špatný z etického hlediska. Jsme velmi dlouho součástí Evropy a mnozí z nás se cítí být Evropany.

Depeche Mode existují již téměř 40 let. Copak svět neprocházel těžkým obdobím například v osmdesátých letech?
To je pravda, ale domnívám se, že situace je dnes mnohem horší, protože čelíme většímu nebezpečí. Přítomnost Trumpa v Bílém domě je znepokojující, protože ho považuji za blázna. Ani nesnese, když ho někdo paroduje v Saturday Night Live. Co se stane, pokud bude i nadále provokovat Severní Koreu? Už dlouho jsme nemuseli čelit jaderné hrozbě. A pak je u moci člověk, kteří nevěří na změnu klimatu, to také nevěstí nic dobrého.

Baladu „Eternal“ zpíváte pro vaši nedávno narozeno dceru? Říkáte, že ji stále milujete nehledě na nukleární apokalypsu...
Ano, tato píseň je spíš mezihrou, protože je velmi krátká. Ve skutečnosti jsem zmínil potenciální jadernou apokalypsu, je to trochu černý humor. Znamená to, že musíme tuto hrozbu brát vážně.

Nedávno jste se stal pětinásobným otcem. Přimělo Vás to k většímu optimismu?
Když jsem se svými dětmi, cítím se optimističtěji. Mám třináctiměsíční holčičku, druhé jsou dva týdny. Narodila se těsně předtím, než jsem odjel do Evropy propagovat album. Je skvělé být zase tátou a trávit čas se svými dětmi. Ale jako rodič si dělám starosti o jejich budoucnost.

Vezměte svou rodinu s sebou na turné?
Ano, na dobu, kdy bude skupina na turné v Evropě, se moje žena plánuje usadit v Londýně a pak se ke mně každé dva týdny na čtyři nebo pět dní přidá.

Jaké jsou vaše dojmy z tohoto turné?
Na prvním koncertu k našemu novému albu jsme z publika cítili velkou náklonnost. Připomnělo nám to, jak nás čas strávený na pódiu baví. Těšíme se, až opět vyrazíme na cestu.

Dave Gahan vás v nedávném rozhovoru přirovnal k diktátorovi. Chováte se ve skupině diktátorsky?
Podobnou otázku mi nedávno položil ještě jeden novinář. Se vší upřímností jsem mu odpověděl, že jsem se nikdy jako diktátor necítil. A on odpověděl: „Ano, ale všichni diktátoři se za diktátory nikdy nepovažovali!“ (Směje se) Upřímně řečeno, nikdy jsem nebyl diktátorský. Nemyslím si, že bych to měl v povaze.

Zdá se, že mezi Davem a vámi panuje rivalita, protože chce do skupiny přispívat větším množstvím skladeb než doposud.
Myslím, že toto soupeření je přirozené, protože jsem pro skupinu skládal všechny písně od roku 1982 do roku 2005, s výjimkou jedné nebo dvou písní od Alana Wildera. Zaskočilo mě, když se Dave rozhodl, že chce přispívat ke skládání. Nějaký čas mi trvalo ten nápad vstřebat. Ale to snad ze mě nedělá diktátora! (Směje se)

Viděl jsem vás na Baselworldu, kde Depeche Mode představili hodinky vyvinuté s firmou Hublot. Výtěžek z prodeje je určen na zlepšení přístupu k čisté vodě v rozvojových zemích. Sbíráte hodinky?
Ne, ale jsem velkým zastáncem projektu Charity: Water. Spolupracujeme s Charity a Hublot. Během našeho posledního turné jsme vytvořili dvě limitované série hodinek po 250 kusech a část z příjmů šla na Charity: Water. Také jsme uspořádali velkou aukci v Moskvě a nakonec jsme pro tuto organizaci vybrali téměř jeden a půl milionu franků.

A vy jste přesný jako hodinky?
Věřte tomu nebo ne, jsem velmi přesný. Vždy se cítím provinile, když se opozdím.

Za deset dní se vracíte koncertovat do Švýcarska. Co se vám vybaví, když se řekne Švýcarsko?
Pokaždé, když přijedu do Švýcarska, si říkám, že bych tam mohl žít. Každý kout, do kterého zavítáme, je prostě krásný. Během naší poslední návštěvy jsme zůstali v Curychu v Dolder Grand. To místo si nejde nezamilovat. Ty krávy, zvonky a dřevěné chaty vypadají jako vystřižené z pohlednice. Také si vzpomínám na koncert v Bernu. Švýcarsko je krásná malebná země.

5.6.2017
Autor: Miguel Cid
Zdroj: Cooperation.ch

 

28. červen 2017 o 8:30 • eternal • Články

Diskuze

Uživatel: Constructor

Constructor      1   29. červen 2017 o 5:53

“Myslím, že toto soupeření je přirozené, protože jsem pro skupinu skládal všechny písně od roku 1982 do roku 2005, s výjimkou jedné nebo dvou písní od Alana Wildera.”    Já vím teda o třech skladbách, kterými Alan přispěl. Z nichž jediná dobrá je Landscape is changing. Jinak o jakémkoliv soupeření nemůže být po skladatelských schopnostech a možnostech mezi Davem a Martinem ani řeč.


Uživatel: Lukáš Kuča

Lukáš Kuča      2   29. červen 2017 o 18:40

Two minute warning, Landscape is changing, Fools, If you want, In your memory + ‘kooperativní’ Work hard. Zrovna Landscape mi přijde asi nejslabší, zatímco pro ostatní mám celkem slabost a přijde mi i škoda, že AW toho nezkomponoval pro DM více.


Uživatel: Constructor

Constructor      3   29. červen 2017 o 19:14

ad Kuča: Mluvím o 3 skladbách, které byly vloženy na regulerní album. Osobně nepostrádám žádnou další skladbu, která by byla složena Wilderem. On sám si rychle uvědomil svůj těžkopádný  smysl pro skládání písní (to, co Dave ve svém případě asi nikdy nepochopí resp. nebude akceptovat) a nadále se věnoval výhradně tomu, v čem skutečně tkví jeho potenciál. Sám se veřejně vyjádřil o svém způsobu pro samotné skládání písní a o tom, že Martin je na rozdíl od něj “the natural composer.”


Uživatel: Lukáš Kuča

Lukáš Kuča      4   30. červen 2017 o 13:42

Jo, jasný, ono to v příspěvku nebylo zmíněno, že jde jen o albové skladby. Celkem mi přijde patrné, že skladby AW jsou takové hodně strohé a suchopárné, asi by se mi úplně nelíbilo album složené jen z takových písní, ale vložené mezi ostatní mi přijdou jako příjemné zpestření. Třeba zrovna na SGR - Jasně že Something to do, Somebody nebo Blasphemous rumors vedou, ale zbytek jinak celkově výborného alba bych v oblíbenosti zařadil až za skladbu If you want. Taky souhlasím, že Dave se ve skladatelství angažuje až příliš a občas mu možná chybí schopnost rozeznat, co je opravdu dobrá skladba. Zas bych ale jeho přínos kompletně pod stůl neshazoval, třeba taková Nothing’s impossible je možná nejlepší skladba na PTA.


Uživatel: kosíno

kosíno      5   30. červen 2017 o 13:45

Přiznám se, že jsem nevěděl, že In Your Memory, která je podle mého názoru nejlepším “béčkem” DM, napsal Alan. Samozřejmě nelze pochybovat o tom, že Martin je mozkem kapely a špičkovým skladatelem, byť je taky pravda, že ze spousty jeho skladeb dostal to nejlepší Alan…


Uživatel: kosíno

kosíno      6   30. červen 2017 o 14:00

Co se Davea týče, ten rozhodně není rozeným skladatelem, vždyť žádnou ze skladeb nebyl schopen napsat sám, vždy k tomu potřeboval spolupracovníka(y). Je fakt, že některé z nich jsou opravdu skvostné, třeba Cover Me, Miles Away, Nothing’s Impossible…


Uživatel: Digital

Digital      7   4. červenec 2017 o 20:09

Jedna nebo dvě skladby Alana Wildera?
Takže:

Fools
The Landscape is changing
Two minute warning
In your memory
If you want

A týmové Wilder/Gore skladby:
Work hard
The great outdoors
Christmas island

To máme 8 kousků, ale chápu, že už je to dlouho grin
Jsou mezi nimi hotový perly, In your memory je pro mě spolu
s Dangerous nej Depeš béčko ever grin


Uživatel: kosíno

kosíno      8   4. červenec 2017 o 21:31

Digital: Jsi můj člověk wink


Komentáře mohou přidávat jenom registrovaní a přihlášeni uživatelé.