Muzikanti vyprávějí o tom, co pro ně znamená album Violator

Řečeno s Kentem Brockmanem "Další den v báni"...Aby nám ta karanténní situace lépe utíkala, připravil jsem pro Vás aktuální článek z Billboardu, kde se nejen američtí hudebníci vyznávají z toho, co pro ně album Violator znamená.

Když Depeche Mode zavedli do své hudby elektrické kytary v roce 1987 na albu Music Fot The Masses, otevřely se anglickým synth-popovým průkopníkům zcela nové říše možností s více na rock orientovanou fanouškovskou základnou.

V roce 1990  jednoduché, ale efektivní kytary, které hrál Martin Gore v písních jako „Personal Jesus“ a „Policy Of Truth“, pomohly tomu, aby jejich album Violator bylo komerčním a tvůrčím průlomem, čímž  skupina vytvořila úspěšný crossover U2 a The Cure, úspěch , který se zdál nemožný, když skupina debutovala v Americe s praštěným skákacím singlem "Just Can't Get Enough" před devíti lety. Violator dosáhl vrcholu na 7. místě na Billboard 200, přičemž „Enjoy the Silence“, „Personal Jesus“ a „Policy of Truth“ to dotáhly mezi nejlepších 30 v Billboard Hot 100.

Kytary se později vyskytovaly téměř na každém albu, které vydali od té doby, zejména na 1993 Songs of Faith and Devotion a vynikajícím Spirit, posledním studiovém albu Depeche Mode z roku 2017.

Není tajemstvím, že frontman Dave Gahan se ponořil ještě hlouběji do své lásky k blues jako de facto hlavní zpěvák anglického produkčního týmu Soulsavers (nahrazující předchozího spolupracovníka Marka Lanegana) na posledních dvou LP dua. Depeche nazvali své album 2013 Delta Machine jako stvrzení toho, že jejich kořeny v Son House jsou stejně silné jako jejich původ na plastových nohou Kraftwerku.

Violator zůstává i po 30 letech nejvýstižnějším vyjádřením postoje kapely. Krátký dokument o přípravě alba se jmenuje If You Wanna Use Guitars, Use Guitars, a to je přesně to, čeho Martin Gore, David Gahan, Andy Fletcher a bývalý člen Alan Wilder dosáhli ve studiu s chlápkem, kterému říkají Flood, jenž tuto výjimečnou crossoverovou pop klasiku produkoval.

19. března na počest 30. výročí vydání alba Violator se Billboard magazín zeptal několika hudebníků z celého světa, aby se vyjádřili jak goth-bluesová vlna Depeche Mode z roku 1990, inspirovala jejich poslechové návyky a pomáhala utvářet zvuk hudby pro budoucí generace... tak tedy čtěte...

Hudbu Depeche Mode jsem po osmdesátá léta příliš nesledovala, protože jsem byla ponořena do punku/ undergroundu, ale když jsem slyšela Violator , vzpomínám si, že jsem byla překvapena tou úrovní temnoty. Myslím, že jsem si to nejprve poslechla, protože to vyšlo na Mute, v tí době jsem si od Mute poslechla cokoliv, jako například The Bad Seeds a Einstürzende Neubauten. Singly z Violator "Personal Jesus" a ​​"Enjoy The Silence" hrály na každé rozhlasové stanici a futuristický gloom se tak dostal do hlavního proudu. Všudypřítomné umění Antona Corbijna dokonale symbolizovalo zvuk - obraz květiny, filtrovaný tak, aby zůstala pouze černá a červená. Gotické a pěkné. Produkce od Flooda byla v té době úžasná: industriál plus pop plus euro-techno. Protože velká část hudby byla atmosférická, tak umožnila textům písní jako „Sweetest Perfection“ a „Waiting For The Night“ jasně se ponořit do témat závislosti, sexuality a zoufalství. V roce 2003 jsem spolu s Maximem Mostonem a Jane Scarpantoni nahráli smyčce na albu Davea Gahana Paper Monsters . Já osobně poslouchám album Violator více než kdy jindy. Díky DM! - Joan Wasser, Joan As Police Woman

Pojďme na cestu zpět časem. Osmá třída. Marilyn Manson vydává "Personal Jesus" – a to mě okamžitě dostalo. Tak si to tak zpívám a vychvaluji ve škole, a jeden z mých spolužáků utrousí poznámku: „Uh, to je coververze. To jsou Depeche Mode.“ Jasně, vyslovil jejich jméno jako „Depetchy Mode“, ale měl pravdu. Slyšela jsem o nich, ale přesto jsem jeden z jejich největších rádiových hitů vůbec nezachytila. Šla jsme domů a stáhla Violator na Limewire (jo to byly dny) a poslouchala jsem to celé. Došlo mi, že jsem určitě slyšela "Enjoy The Silence". Zamilovala jsem si ta přímá a skličující prohlášení Davea Gahana. A díky aranžmá syntezátorů jsem si uvědomila, že Trent Reznor nebyl jediný člověk schopný dokonale produkovat a využít tyto druhy zvuků. Jako dospělá, jsem si pořídila kopii Violatoru na vinylu, hned jak jsem měla gramofon. To už je třicet let od vydání?! Všechno nejlepší k narozeninám, Violator, jsi jedinečný. -Rae Amitay, Immortal Bird

Vyrostl jsem v malém městě na Středozápadě. V době před internetem ... Mimo to, že se můj dědeček poslouchal starou country hudby, tak jsme nebyli moc hudební rodina. Naštěstí moje sestřenice šla na vysokou školu, což znamenalo, že jsem nakonec zdědil její kazety se směsí písní. Bylo to někdy v letech 91-92, takže tam byli The Cure „Lovesong“, „Nirvana“ Smells Like Teen Spirit ”atd. A také osamělá syntezátorová kapela Depeche Mode. Goreovo texty a Gahanův hlas mě okamžitě zasáhly. Temné, tísnivé melodie, to nebylo něco s čím bych měl mnoho zkušeností. Nakonec se to stalo mou celoživotní posedlostí a možná i receptem pro začínajícího skladatele písní. Black Celebration až po Ultra jsou stále nadčasové desky, stále je mám ve své sbírce, ale Violator bude vždy standardem, bránou nejen k diskografii kapely, ale k mé fascinaci elektronickým / syntezátorovým žánrem jako celkem. - Jeff Wilson, Chrome Waves

Je vrchol léta, kolem 34 stupňů. Někde v Kolíně nad Rýnem se položilo na trávu sedm postav. Je rok 2017 a jsou to už čtyři dny, co jsme ztratili klíče od zájezdového autobusu. Uvnitř zájezdového autobusu jsou všechny naše pasy a věci. Máme mezi námi jeden telefon s poplatkem. Telefon nemá žádná data a jediné album, které je do něj staženo je Violator . Když hraje v ten den již počtvrté „Sibeling“ slyším někoho zamumlat, že má pocit, že tady umřeme. Všichni souhlasíme. Ale pak se album přehraje a my se všichni znovu začneme bavit. Někdo se spřátelil s místními obyvateli a podařilo se nám získat pár piv zdarma. Smáli jsme se nad tím, že jediné album, které máme, je Violator a první slova první písně jsou doslova "Nech mě vzít tě na výlet." Už jsme o tom žertovali, ale zdá se nám škoda to pokaždé nepřipomenout, když ta píseň hraje. „Personal Jesus“ se zdá být naším nejoblíbenějším a někteří z nás vstávají a tančí jako z filmu Midsommaru. Někdo se vrací s lahví Campari právě v okamžiku, kdy začíná „Blue Dress“. Cigaretové příděly jsou předávány. Brzy zazní „Memphisto“ a všichni si uvědomíme, že ta podivná cesta se má začít znovu. Od té doby jsem album neposlouchala. - Diva, Jadu Heart

Moje první skutečné spojení s Depeche Mode bylo pravděpodobně, když jsem slyšel coververzi Failure Cover "Enjoy The Silence" - udělali to tak dobře, že jsem se snadno rychle přimknul i originálu. Pak jsem měl v určité době kazetovou kopii Violatora, která málokdy opustila kazetový magnetofon v autě. Dema pro toto album jsou také skvělá a stojí za poslechnutí pro svůj minimalismus. - Stephen Brodsky, hudebník, kapela Cave In, žánr metalcore

Bylo mi 12 let, když byl Violator poprvé uveden na trh, ale mám živě v paměti, jak jsem v té době viděl videoklip „Enjoy the Silence“ (pravděpodobně v The Chart Show) . I v tak mladém věku si vzpomínám, že jsem byl okouzlen a s tou písní skutečně spřízněn. Kromě toho, že se jednalo o jednu z největších písní všech dob, představa Davea jako krále putujícího po horách byla podivná směsice útěku a melancholie, která byla přesně to, jak jsem se vždy cítil. Když jsem byl v teenagerském věku, začal jsem správně objevovat katalog alb Depeche Mode, většinou v opačném pořadí, a Violator pro mě bylo a stále je inspirujícím albem. Myslím, že tag synth pop je často chybně spojován s Depeche Mode. Violator je neuvěřitelně oduševněné album. Zajímavé, někdy provokativní, lyrické, plné sexuality, temná euforie a svěží produkce a samozřejmě melodie a hity z něj dělají přesvědčivý poslech od začátku do konce. Ta deska nezní jako něco, co vyšlo v roce 1990, a podobně jako Dave v horách stojí sám a majestátně, i toto album překračuje dobu, v níž bylo vydáno. – Maps / anglický producent a remixér James Kenneth Chapman, např. Should Be Higher, Use You

Abych mohla sepsat tento příběh, tak jsem si právě pustila album Violator, tak jsem se vrátila do kontaktu s pocity, které jsem měla, když jsem poprvé 19. března 1990 vložila kazetovou pásku do stereo přehrávače svého zeleného Volkswagena Brouka z roku 1968. Brouk měl docela úžasný reproduktorový systém, můj otec jej tam nainstaloval, když to bylo jeho auto, než mi ho dal k 16. narozeninám. Koupil si Delorean a VW už nepotřeboval! Jen tak pro upřesnění, když jsme s tátou jezdívali v jeho Deloreanu po pobřeží ze San Francisca do Big Sur, tak si pouštěl Jean-Michel Jarre a Kitaro a povídal mi, že budoucnost celé hudby bude jednou elektronická.

V roce 1989 jsem absolvovala střední školu a v roce 1990 jsem byl úplně ponořena do svých vysokoškolských snů a odchodu z pobřeží. Deska Violator byl pro mě soundtrack, který znamenal mou budoucnost. Pamatuji si na tu kazetu, kterou jsem si koupila ve společnosti Tower Records na El Caminu v Mountain View v Kalifornii, nyní lépe známém jako Silicon Valley. Koupila jsem to na kazetě, abych Violator mohla poslouchat, když jsem jela v autě. Měla jsem tehdy brigádu v obchodě v Nordstromu a měla jsem přítele v Redwood City. Takže jsem jezdívala přes hory do Santa Cruz, také jsem jezdívala s tátou v jeho Deloreanu (pouštěl mou kazetu). Uprostřed noci jsem také jezdívala autem, když jsem se často vyplížila z okna, abych se setkala s přáteli („Waiting For The Night“). Toto album mě provedlo do mé dospělosti, dávalo mi sílu a postoj k nebojácnému prozkoumávání sebe („Personal Jesus“), rozpouštělo mé nejistoty mého sexuálního zrání („World In My Eyes“). Zajímavé je, že Gareth Jones (Depeche Mode, Erasure, Grizzly Bear) později mixoval moje první EP In the Light. On vlastně nahrával s DM "Stripped", neuvědomila jsem si to, když jsme nahrávali coververzi. Rozhodli jsme se udělat coververzi Depeche Mode, protože vždy byli jednou z mých oblíbených kapel a nemyslím si, že kdy dostali dostatek uznání. Když jsme nahrávali živou rozhlasovou relaci pro Xray FM v Portlandu OR, nevěděli jsme, kdo to je EMA, stála tam ve stínu inženýra. Udělali jsme naši coververzi "Stripped" a Erika (EMA) vyběhla ze zvukové kabiny "OMG, právě jsem dělala předskokana Depeche Mode na světovém turné, ta píseň je ve mně z toho turné, nemůžu uvěřit, že jste ji nahráli! “ Miluji své spojení s nimi, je to pro mě opravdu kouzelné. - Shana Falana / členka stejnomenné shoegaze kapely z Brooklynu/

------------------------

sledujte social:

DangerousDMCZ Twitter

Instagram

----------------------