Recenze alba “Spirit”

Pro ty, kterým se nechce čekat do 17. března, tu máme track-by-track recenzi alba "Spirit", uveřejněnou na stránkách magazínu The Quietus.

Going Backwards
Střední tempo, dva akordy. Zlověstný podtext a pocit hrůzy se prohlubuje Gahanovým zpěvem: "Neuznáváme nic / Ztratili jsme kontrolu." Skladba otevírá album a vskutku předznamenává náladu dalších 11 skladeb na albu Spirit. Píseň se pomalu rozvíjí, přidává se kopák, následovaný malým bubnem, přičemž se na povrch dere skákavý, cik-cak riff. "Jdeme zpět" zpívá Gahan hrozivým hlasem bez radosti, "k mentalitě jeskynního člověka", nakonec opakuje "uvnitř nic necítíme", znovu a znovu.

Where's The Revolution
Potvrzujíc téma alba, a s náznakem, kam nás Depeche Mode vezmou, následuje 'Where' s The Revolution'. Tak jako 'Going Backwards', jde o píseň ve středním tempu, která se oddává techno plískanici, kterou vystřídá slide kytara (spec. Způsob hraní na kytaru pomocí válečku, tzv. Bottleneck - hrdla láhve, pozn. Překl.), Mocné beaty a hutná basa. Text skladby je z politické oblasti, která byla blízká hlavně pro rané tvorbě DM, jako např. v "Everything Counts", nebo "Master and Servant". Je to skladba, která zachycuje náladu doby: "Byl jsi klamán / Byl si krmen pravdami".

The Worst Crime
Očividně se nálada tak brzy nezlepší. Tato píseň je baladou, ne o lásce, ale pláčem nad stavem světa. Afektovanému brnkání na kytaru sekundují nepřerušené a pronikavé akordy na synťáků, znějící jako nějaké ohavné špatné znamení, jako varování před příšernými věcmi, které by se mohly stát. Píseň je prosáklá obrazy smrti a pochmurné naladěný Dave Gahan zpívá "Měli jsme tolik času / Jak jsme se dopustili nejhoršího zločinu?"

Scum
Je možné, že Martinova spolupráce s bývalým kolegou na projektu VCMG ovlivnila současné Depeche Mode? V této skladbě je indicie, že to tak je, ale kdo čeká peckovou tancovačku, bude zklamán. Tempo je stále ve středním tempu, i když takto zní house music na steroidech. Perkuse tvoří jakoby tleskání a hra na claves (kubánský perkusní nástroj, v podstatě dvě paličky bouchající o sebe, pozn. Překl.) A při těchto zvucích zatoužíte po Roland TR-808. Zvuky starožitných synťáků útočí na skladbu jako supi.

You Move
Může to znít směšně, ale toto by vůbec neznělo špatně na výborně dekadentním albu Nightclubbing od Grace Jones. Zvonivé klávesy pulzují na spodních frekvencích, tu a tam propichovány mlaskavými zvuky. Je to očividně skladba pro sex, i když je těžké zbavit se mentálního obrazu kroužícího Alana Partridge v kožených tangách.

Cover Me
Další divná balada řízená rozmáchlými a stálými akordy. Basa pulzuje jako tlukot srdce, tempo se ustavičně zvyšuje, ale zůstává rozvážně a nezlomné. Jakmile se vám zdá, že jste to celé obsáhli, vše se zintenzivní - hutnější bicí, více pomalých, ledovcových rytmů, které připomínají "Autobahn" od Kraftwerk, liší se však tempem.

Eternal
Nejkratší skladba na albu, máte pocit, že zmizí, sotva začala. Obrovské polyfonní akordy evokují kostel, naštěstí vše končí dříve, než přijde na řadu zvonek na milodary.

Poison Heart
I když se síla zvuku zvyšuje díky vyzváněcí kytaře a bicím, které zavání výrobní linkou na automobily v Detroitu, tempo se drží ve střední části tachometru. Očividně, toto je vážná skladba, podpořená vokály, které evokují řadu trestanců v řetězech. Velkolepé smyčce vám připomínají, že toto album je kus práce.

So Much Love
To je ono! Ve skutečnosti jste čekali na toto. Tempo konečně přeřadí z dvojky na vyšší stupeň, sešlápne pedál a odfrčí na pořádnou diskotéku. Hned ze začátku to pulzuje jako metronom a klasicky znějící bicí jsou úchvatným výletem do let osmdesátých. "So Much Love" je tak silným kontrastem k tomu, co předcházelo, že je nemožné zůstat sedět. Nepochybně parádní věcička.

Poorman
A vracíme se do středního tempa, které u alba Spirit dominuje. Intro, tak jako zmiňovaná skladba"Cover Me", zdraví koženou čepicí album "Man Machine" od Kraftwerk. Hrozivá basová linka, tleskání a bicí znovu odkazují k počátku 80-tých let a je těžké nevzpomenout si na "Everything Counts" díky textu "Korporace to mají lehké / a vše, co dostanou, si i nechají."

No More (This Is The Last Time)
Mohutná, hutná basová linka nás uvádí do - ano - další skladby ve středním tempu. Arpeggia, mihotavý, blikající a rozsypaný synťák postupně sílí do crescenda, aby se znovu a znovu stáhl zpět. "Toto je poslední jízda", varuje nás text.

Fail
Zatímco přemýšlíte o vážnosti a hloubce 14-tého alba Depeche Mode, přichází tato věc. Hluboký, dvojnotový puls této plačtivé balady vystřídají pevné znějící bicí. Téměř jako by se Depeche Mode chtěli napojit na nevinnější staré časy, ale uvědomili si, že co nechali v minulosti, tam i zůstává. Na tuto skladbu nebudete skákat a ani tančit. Mám podezření, že to ani nebylo záměrem. Jak zpíval jeden moudrý muž: "Tohle není žádná party. Žádné disko. Žádné legrácky." Ty časy jsou pryč.

překlad: Ogrik - Děkujeme !!!