Depeche Mode Czechia
Fanklub Depeche Mode pro Českou a Slovenskou republiku

Soukromá zóna


Hlavní navigace



Depeche Mode Czechia

The Independent: recenze Memento Mori: Tváří v tvář nevyhnutelnému 4/5

Ilustrativní: The Independent: recenze Memento Mori: Tváří v tvář nevyhnutelnému 4/5

První album Davea Gahana a Martina Gorea od smrti jejich spoluhráče Tonyho Fletchera nabízí vyladěnější stránku jejich temného elektronického zvuku. (Tony je uvedeno v originálním textu).

 

Depeche Mode vždy tančili se smrtí. Když si poslechnete třeba "Enjoy the Silence" z roku 1989, odhalíte temný, doutnající nihilismus, který nám chce připomenout, že všichni nakonec zemřeme. Dokonce i jejich nejžádanější skladby doprovází naléhavost hraničící se zběsilostí, jako by čas mohl vypršet dřív, než se naskytne příležitost k poslední cigaretce.
Memento Mori, patnácté album kapely, je jedinečné, protože nevyhnutelné se skutečně stalo - jen mnohem dříve, než kdokoli mohl předvídat. Náhlá smrt klávesisty Tonyho Fletchera, kterému bylo loni 60 let, znamená, že kapela je nyní duo. Dave Gahan a Martin Gore museli zpracovat drsnou realitu toho, co je vždy uchvacovalo v jejich hudbě.
Smutek na desce je hluboce procítěný, ale možná ještě výraznější je její odhodlání. "Soul With Me" je velkolepá óda na stárnutí: Gore zpívá: "Vidím tu krásu/ když začíná padat listí". "Následujte světlo/ směrem k hlasům, které volají". Jeho rozlučkové skřeky připomínají Franka Sinatru, který se klaní v "My Way" a je tažen k něčemu, co je mimo dohled, lákavými tóny elektrické kytary a nebeskými syntezátorovými sbory. "Čas je prchavý," přiznává Gahan v singlu "Ghosts Again". Nezní to rozhořčeně, ale utěšeně.

 

Depeche Mode vždy tančili se smrtí. Když si poslechnete třeba "Enjoy the Silence" z roku 1989, odhalíte temný, doutnající nihilismus, který nám chce připomenout, že všichni nakonec zemřeme. Dokonce i jejich nejžádanější skladby doprovází naléhavost hraničící se zběsilostí, jako by čas mohl vypršet dřív, než se naskytne příležitost k poslední cigaretce.

 

Memento Mori, patnácté album kapely, je jedinečné, protože nevyhnutelné se skutečně stalo - jen mnohem dříve, než kdokoli mohl předvídat. Náhlá smrt klávesisty Tonyho Fletchera, kterému bylo loni 60 let, znamená, že kapela je nyní duo. Dave Gahan a Martin Gore museli zpracovat drsnou realitu toho, co je vždy uchvacovalo v jejich hudbě.

 

Smutek na desce je hluboce procítěný, ale možná ještě výraznější je její odhodlání. "Soul With Me" je velkolepá óda na stárnutí: Gore zpívá: "Vidím tu krásu/ když začíná padat listí". "Následujte světlo/ směrem k hlasům, které volají". Jeho rozlučkové skřeky připomínají Franka Sinatru, který se klaní v "My Way" a je tažen k něčemu, co je mimo dohled, lákavými tóny elektrické kytary a nebeskými syntezátorovými sbory. "Čas je prchavý," přiznává Gahan v singlu "Ghosts Again". Nezní to rozhořčeně, ale utěšeně.

Totéž se nedá říct o písni "Neříkej, že mě miluješ". Otevírá ji kytarový lick ze spaghetti westernu - "bang bang, you're dead" ve stylu Nancy Sinatry - a Gahan v ní obsazuje sebe a svou milenku do řady mocensky rozpolcených rolí. Jeho zvučný vokál, který obvykle zní, jako by byl vybroušen při půlnočních pochůzkách po hřbitovech, nabývá na intenzitě. "You won't do well to darken me/ With your secrets and your lies", intonuje. "With your piercing code of silence/ Relax and join the ride".

 

Gahan v nedávném rozhovoru uvedl, že bez Fletchera je vše jako poprvé. Nemohou se odnaučit desetiletí zkušeností, a tak místo toho přistupují k základům. Díky tomu, že se vyhýbají nepořádku, a to jak v textech, tak v instrumentaci, je každá píseň jako vdechnutí chladného, svěžího vzduchu. Zdánlivě přímočarý sentiment se ukazuje být ošidný. "People Are Good," snaží se Gahan naléhat ve stejnojmenné skladbě, aby vzápětí přiznal, že klame sám sebe. Lidé jsou komplikovaní, zdá se, říká on i Gore. Smrt je oproti tomu relativně jednoduchá.

23. březen 2023 o 18:24 • Dangerous • Články

Diskuze

Uživatel: Dangerous

Dangerous      1   23. březen 2023 o 20:02

další pozitivní recenze


Uživatel: Pavel.Z

Pavel.Z      2   23. březen 2023 o 21:05

Jo, jo tak i všichni novináři jim nakonec leží  u nohou ...


Komentáře mohou přidávat jenom registrovaní a přihlášeni uživatelé.