Depeche Mode Cz
Fanklub Depeche Mode pro Českou a Slovenskou republiku

Soukromá zóna


Hlavní navigace




Zapomeňte na zpěváka - věnujte chvíli tajným zbraním své oblíbené kapely

Ilustrativní: Zapomeňte na zpěváka - věnujte chvíli tajným zbraním své oblíbené kapely

Ztráty rock'n'rollových velikánů - Andyho Fletchera, Taylora Hawkinse a Charlieho Wattse - dokazují, že ne vždy jsou to frontmani, kteří udržují největší kapely v chodu.

NME Mark Beaumont

Někdy je třeba sledovat ty tiché. Ty, co se skrývají vzadu, spíš silueta než klávesista, zatímco zpěvák houká na monitorech oblečený jako sadomasochistický Wyatt Earp. Nebo ti usměvaví, co vypadají, jako by si jednoho dne do dodávky odskočil nějaký surfař a oni ho nechali hrát na bicí, protože měl spolehlivé spojení na nějakou drsnou trávu. Nebo ti gentlemani, kteří, kdybyste jim uprostřed noci zavolali do hotelového pokoje a dožadovali se "kde mám bubeníka?", by vstali, oblékli si kompletní oblek a sešli dolů do hotelové haly, aby vám dali pěstí do obličeje a křičeli "já nejsem váš bubeník, vy jste můj zpěvák...". Někdy ztráta (v tomto pořadí) Andyho Fletchera z Depeche Mode, Taylora Hawkinse z Foo Fighters nebo Charlieho Wattse ze Stounů slouží k tomu, aby vynikla genialita tajné rock'n'rollové zbraně. Nenápadná postava, u které si možná budete chtít objednat koktejl na aftershow, ale ukáže se, že je páteří nebo skutečným talentem celé akce.

 

Fletch, který minulý týden zemřel ve věku 60 let, byl toho nejlepším příkladem. Na většině fotek Depeche Mode vypadal jako manažer, který se zatoulal do pop-up bondage clubu, aby se zeptal, jestli by nemohli propíchnout všechny šourky trochu tišeji, ale ve skutečnosti byl tím jediným, co drželo kapelu celé ty roky pohromadě. Jako člověk, který na sebe vzal roli manažera spoluhráčů a staral se o spoustu obchodních záležitostí, které byly pro všechny ostatní příliš, no, "neflákací", než aby se s nimi obtěžovali, byl, jak sám musel říct, "ten vysoký chlap v pozadí, bez kterého by tahle mezinárodní korporace jménem Depeche Mode nikdy nefungovala".

 

Ale zdaleka nebyl jen vzácným druhem. Už víme o těžce maskovaném zlatu celebrit, které se skrývalo v pozadí The Communards a D:Ream, a je jich ještě spousta. Jednou z radostí rozhovorů s Pet Shop Boys je zjištění, že Chris Lowe - muž, který strávil raná léta kapely překonáváním ochromující neschopnosti udržet pozornost a pak zbytek jejich kariéry zdánlivě zatínal zuby a mlátil do kuželovitého spirálového klobouku pro dobro vzdělání svých dětí - je životem a duší kapely překypující anekdotami, synthpopový Peter Ustinov. Stejně tak Albert Hammond Jr, žoviální drogový hochštapler a sólová senzace číhající v misantropickém středu The Strokes. Kdo by to byl řekl, že ve sboru Polyphonic Spree bude poskakovat St Vincent nebo že skrze zadní část šatní skříně raných Tame Impala lze najít tak slavného týpka z Pond? Kdo měl za to, že "Dennis Wilson Solo" má prsty v nejlepším albu spojené s Beach Boys z konce 70. let?

 

Existuje několik zřejmých příkladů, které jsou stále v kurzu. Dave Grohl; bývalý bubeník skupiny Jesus And Mary Chain Bobby Gillespie; zocelující síla Johna McVieho (vzhledem k tomu, že Mick Fleetwood má většinu uznání v názvu kapely); Roger Waters, který byl v Pink Floyd tak mocnou tajnou zbraní, že nakonec celou kapelu zničil. Ale pokud jde o Richarda Hawleye (někdejšího kytaristu Longpigs), Kim Deal (z Pixie se stala Breeder) a Tinu Weymouth (Talking Head, která se prosadila jako frontmanka The Tom Tom Club) tohoto světa v pozadí, bylo by pro pokračující jednotu a hudební chemii jejich skupin skvělé, kdybychom nečekali, až se vydají na sólovou dráhu, budou vytlačeni kvůli tahanicím o vydavatelské rozdělení nebo zemřou, než uznáme jejich zásadní přínos.

 

V mnoha ohledech je to poznámka sama k sobě. Věnujte více času dotazování baskytaristů na jejich skladatelské snahy. Zjistěte, jestli bubeník nosí všude s sebou baseballovou pálku, protože je dvojnásobným manažerem turné. Zjistěte, jestli klávesista nemá ambice stát se příštím Jeanem-Michelem Jarrem. Zároveň je však na kapelách, vydavatelstvích a PR agenturách, aby neskrývaly své tajné zbraně v reklamním křoví. Ano, tisk chce mluvit jen se zpěvákem, takže ten by měl zapojit skutečný talent, který za ním stojí a na kterém je postaven jeho úspěch. Pokud je v kapele člen, který jako Fletch nenápadně vystihuje její podstatu, vystrčte ho jednou za čas do popředí při focení, vyvěste ho na obal alba nebo tričko, dejte mu zazpívat písničku naživo. Dejte nám vědět, co máme, než to zmizí.

 

30. květen 2022 o 15:20 • Dangerous • Články

Diskuze

Uživatel: jaro

jaro      1   31. květen 2022 o 7:48

dobre napísané....


Uživatel: Constructor

Constructor      2   5. červen 2022 o 11:44

Tento clanek je snuzka naprostych kecu.


Komentáře mohou přidávat jenom registrovaní a přihlášeni uživatelé.