viděl jsem všech 5 koncertů Depeche mode v Praze, z každého alba se mi něco líbí. Nechtěl bych nikdy říct které bylo nejlepší. Nejhorší album , to už se shodneme asi všichni mladší i starší fasnoušci je Exciter. K SOTU bych chtěl říct jen to, že laťka byla po skvělém PTA moc vysoko, SOTU jí bohužel nedosahuje. Je zde 5 vynikajících písní (wrong, Jezebel, In chain, my souls, hole to feed, pak tu jsou 2 které snesou kritiku Come back a Peace. Co se mě ale dotklo jsou totální vycpávky na albu Fragile tension, Corrupt, Perfect, a In Sympathy. Je zde opět cítit , že skupina je fungující koalice kde Gore s krvácejícím srdcem musí přepustit prostor Gahanovi, ale ten je jako autor o několik tříd níže. Pro mě je nejlepší píseň právě Jezebel od Martina, zde se pro mě dotkl depešáckého nebe, škoda že nemá na tomto albu více písní kde sám zpívá.
to Netušil: trochu si v tvém příspěvku odporuješ. Gahan je pro tebe o několik tříd níže,ale líbí se ti Hole to feed a sneseš kriticky Come back,tedy skladby od D.Gahan. naopak se ti nelíbí skladby POUZE od M.L.Gorea?!
Jinak bych dodal, že Fragile tension asi měla být cosi jako Precious(prostě “něco do rádia”), což myslím,že ještě nyní je brzy hodnotit. Jak říká Dangerous(a nejen on): počkejme,až to uslyšíme v plné kvalitě. A co víc - třeba nás ještě uchvátí některý z 5 songů, které ještě neznáme.
Já jsem přišel na chuť skladbám Perfect a Corrupt, které mi zprvu mnoho neseděly.
Pokusim sa i ja o malu recenziu SOTU, nebudem tu pisat o tom ci sa Gahan a Gore uplne zmierili z minulostou a co citia (to nemozem ani tusit), skusim tie skladby rozobrat na sroby. Neprikladám veľký význam toľko Gahanom ohlasovanému kontaktu s Kraftwerkom - ten kontakt DM a Kraftwerk je tu od samého začiatku DM, takže nie je to nič nové. Miestami ten kontakt bol veľmi tesný, napr. bicie World In My Eyes su doslova ukradnuté od Kraftwerk. Tentokrát na SOTU ten kontakt na albume je trochu voľnejší. Bicie od obdobia Headstar 1997 DM netvrdí, v čom pokračuje i na SOTU. Čo si však veľmi cením je návrat kovových zvukov, v tom ma DM celkom prekvapili, kov bol jeden z originalnych znakov DM.
1.In Chains - základné akordy sú prevzaté do bodky z World In My Eyes, keď počúvam In Chains nemôžem si na to nespomenúť. Nová skladba však nemá tak výrazné bicie ani basovú linku, zaver je charakteristikou rytmu a basy zhodny s albumovou In Your Room. Spievanie Gahana vo vysokych tonoch je skor minusom ako plusom, prvé zaspievanie I know je katastrofa.
2.Hole the feed - vedel by som si SOTU predstavit bez tejto skladby, nedosahuje kvalitativnu uroven tohto albumu, myslim tym melodiu a napaditost spevu. Pomerne napadite bicie by si zasluzili kvalitnejsiu kompoziciu, nudna melodia im ublizuje. Genialna zmena akordov dema Come Back sa v tomto pripade nekonala.
3.Wrong - tu jednoznacne plati, DM nic podobne doteraz neurobili, je to kvazi retro z cielom napalit do reproduktorov maximalnu energiu - to je good. Nemozem nespomenut strednu pasaz, zvuky a charakter je navlas podobny zaciatku skladby od Recoil z roku 1992 - Freeze + motiv za slovom Wrong je spomaleny motiv z Ice Machine (celkom na tomto albume 3x pouzity)
4.Frafile Tension - ma zaver na 95% totozny zo Suffer Well, tu si z nas DM robi zarty, inak si to neviem vysvetlit. Tvrde, velmi jednoduche a prvoplanove ponatie gitary mi vadi, podobne ako na Ultre v Useless. Gore raz povedal ze pouzit rockovu gitaru je prilis jednoduche, od Ultry to vsak robi bezne, tazko povedat preco mu to uz nevadi. Naznakove pouzitie gitary ako napr. v Behind the Whell mi
k hudbe DM pristane viac.
5.Little Soul - Prva skutocne silna a originalna skladba albumu. Je nezaraditelna, nie je to rock, jazz, pop, ani ziadna latinoamerika, nie je to nič čo pozname - toto je genialne ! Jej charakter je nezamenitelny , vsetky zvuky su fantasticky zladene + spolocny spev a genialna melodia - jednoznačne najefektnejsia skladba z albumu. V zavere skvela kombinacia gitary a staruckeho organu. Ten organ bol excelentny napad - mohli ho vystrcit viac dopredu ale i tak sa z neho dost tesim. Jedinym negativom kopirovanie gitary z Exciteru, nosneho motivu Ice Machine, na konci gitara do velkej miery kopiruje motiv z Newborn ale prave aj tieto veci dotvaraju skvely charakter tejto skvelej piesne, takze nevadi.
6.In Sympathy - ako prve ma napada - priemerna piesen, opakovana absencia dalsich nadstavbovych melodii okrem slohy a refrenu, ktore DM bezne pouzivali + opakovanie motivu z Ice Machine hned po dalsej skladbe, to je silne kafe. Koniec piesne podobne ako Frafile Tension hlboko podpriemerny a prilis kratky. Inak skladba sa pocuva bezproblemovo, prijmemne, neublizuje.
7.Pease - sloha je ďaleko zaujímavejšia ako refrén, Gahan slohu zaspieval excelentne, starym dobrym hlbokym hlasom, skoda ze tuto polohu hlasu uz nepouziva. Za slohu klobuk dole, medzihra a refren su dost slabe (refren je cisty Erasure), zato od 3:50 skladba celkom dobre instrumentalne zvladnuta - tu je koniec piesne zvladnuty slusne. Ako celok by som ju na SOTU kludne postradal, dodnes neviem co si mam mysliet o refrene, je to spievane zborovo ako v Pimpf. Tato skladba sa najviac podoba na obdobie prvych troch albumov.
8.Come Back - Dalsia silna skladba : Masívne hromotne skvelé zvuky v pozadí + udieranie na kovovu tyc (mnam 101) + dalsie kovove skvele zvuky….., táto verzia oproti vypustennému demu je excelentná. Časom mi však príde príliš hutná a doslova zašpinená ozvenami a hrmotom, je tam toho na mňa veľa, fakt, ten hrmot je ohlusujuci, monstrozny a majestatny, to je super ale je ho nakoniec prilis vela. Skvelej a vybornej skladbe to nakoniec uskodilo.
9.Space Walker - fajn vec, miestami citit navaznost na Easy Tiger z Exciter. Piesen vobec mi pripada ako z uplne ineho albumu a doby ale o.k., rad si ju pustim, koniec je doslova humorne gycovy.
10.Perfect - od začiatku lacná basa a bicie – najvlibsie k Erasure - refren je vsak velmi prijemny az gycovity, pre zvyraznenie spievany po celej dlzke dvojhlasne, co takto v DM nebyvalo zvykom. Gitara v medzihre len nahadzuje akordy bez napadu, skladba ako celok neublizi, dobre sa pocuva, je prijemna, no po hudobnej stranke je to priemerny aranzman. Skoda ze po refrene neprisla nejaka zaujimava melodia len suche rytmicke doplnanie basy, pac, pac, pac, pac - myslim ze maju na viac, koniec slaby, slabucky, hilierovsky. Inak ale na koncerte to bude supa, ak to zaradia bude to spievat cely stadion, toto bude ono, ruky nad hlavami aaaaaaaaaaaaaa
11.Miles Away - Tuto skladbu som nazval „americka“, skvele z nej citit country, akoby vazna parodia - ale bicie su z PTA, buchane bum bac ako cele PTA, tuto citit toho isteho producenta. Pocas druhej slohy v pozadi je tlmena sirena z Paint, ktora v 2:25 lezie na povrch….., dalsi prebraty motiv z PTA. Tuto skladbu by som kludne postradal. Za zmienku stoji ako tu vela ludi pise ze druhy Violator to teda nie, ale druhy PTA, to zrazu ano, toto povazujem za pokrytectvo.
12.Jezebel - vyborna melodia, daleko lepsia nez Macro, Gore je supnuty do skladby cez velky priestor. Gitara v pozadi spomina na Exciter. Stary organ v pozadi, opat svely vyber. Bicie su slabsi clanok, ale od r.1997 (Headstar) hraju bicie v DM druhe husle. Jedna z mala skladieb kde okrem slohy a refrenu prichadza dalsi melodicky motiv v 2:00, co bolo volakedy v DM bezne, dnes uz tak nie je. Mr.Gore inak - skvele, skvele, skvele
13.Corrupt - basova linka charakterom doslova cituje Electro Blues For Bukka White od Recoil z r.1992 + vtipne pouzite noznice do rytmu k bicim, ako v Blasphemous Rumours. Inak bicie su bum-bac bez vyraznejsich prechodov, Hilierovske bicie su uz raz take, co uz. V tejto piesni mi velmi chyba okrem slohy a refrenu dalsi motiv, je tam akasi tahana gitara, v zavere dalsia priemerna gitara bez vyrazneho napadu, tu si snad opat robia z nas zarty. Pre mna horuci kandidat na otvorenie koncertu.
Pri rekapitulovani sa pokusim zaradit skladby podla mna do troch oblasti od najlepsej dalej k horsim :
1.Silne a relativne originalne veci - Little Soul, Come Back, Jezebel, Wrong
2.Vyplnove priemerne tracky - In chains, Corrupt, Perfect, Space Walker, In Sympathy,
3.Skladby ktore by mi na albume vobec nechybali - Frafile Tension, Peace , Miles Away, Hole the feed
Kazdopadne sa z toho albumu nemam rozpacite pocity ako z Exicteru (doteraz mi z neho beha mraz po chrbte) alebo z PTA, ktore nie je tak napadite a prepracovane ako SOTU. Na druhej strane som SOTU stravil na moje skusenosti z DM oproti ostanym albumom rychlo na 3 pokus, je lahko citatelny a nemusim ho pocuvat stokrat aby som ho plne pochopil, co pripisujem zjednoduseniu kompozicii oproti starsim veciam a faktu ze pred 20 rokmi som mal napocuvane podstatne menej ako dnes. Je to skvele ze DM stale robia taketo albumy a ze nie su ako Erasure alebo Pet Shop Boys kt.karikuju samych seba. Klobuk dolu pred nimi, tesim sa B strany singlov a na ich koncert.
viděl jsem všech 5 koncertů Depeche mode v Praze, z každého alba se mi něco líbí. Nechtěl bych nikdy říct které bylo nejlepší. Nejhorší album , to už se shodneme asi všichni mladší i starší fasnoušci je Exciter. K SOTU bych chtěl říct jen to, že laťka byla po skvělém PTA moc vysoko, SOTU jí bohužel nedosahuje. Je zde 5 vynikajících písní (wrong, Jezebel, In chain, my souls, hole to feed, pak tu jsou 2 které snesou kritiku Come back a Peace. Co se mě ale dotklo jsou totální vycpávky na albu Fragile tension, Corrupt, Perfect, a In Sympathy. Je zde opět cítit , že skupina je fungující koalice kde Gore s krvácejícím srdcem musí přepustit prostor Gahanovi, ale ten je jako autor o několik tříd níže. Pro mě je nejlepší píseň právě Jezebel od Martina, zde se pro mě dotkl depešáckého nebe, škoda že nemá na tomto albu více písní kde sám zpívá.
ALe jo bude mit este jednu jako bonusovou na deluxe box tu tak se neboj prides si i na sve ale jinak pekne receno ovsem jak prokoho s tim PTA me nnapriklad PTA bylo temne vyborne skladby ale moc mal jadra DM syntaku prilis mnoho kytary. Ale to uz je na kazdem co a jak Ja mam SOTU nad PTA ale doshuje nebe Violatoru a tak to uz tu bylo nekolirat tak se kdyztak omluvam tak to citim ja ty to citis tez jinak ale vsichni sme Depešáci a to je dulezity to okolo jestli je to album ci to horsi je nepodstatne
to d.stripped: No vidis ja trouba si nevsim ze si odporuje no stanese Dave hodne nabusil s tim skladani typicka je milles away dost se atmosferou podoba PJ coz je dobre na Dava Jezebel je zajimava zalezitost od gora uz dlouho sem neslysel tak goood song zpivany jen jim. Little soul ma zajimavej duet klidne by na to mohli udelat klip a taky nejakou “ujetarnu” at to ma smak
Pokusim sa i ja o malu recenziu SOTU, nebudem tu pisat o tom ci sa Gahan a Gore uplne zmierili z minulostou a co citia (to nemozem ani tusit), skusim tie skladby rozobrat na sroby. Neprikladám veľký význam toľko Gahanom ohlasovanému kontaktu s Kraftwerkom - ten kontakt DM a Kraftwerk je tu od samého začiatku DM, takže nie je to nič nové. Miestami ten kontakt bol veľmi tesný, napr. bicie World In My Eyes su doslova ukradnuté od Kraftwerk. Tentokrát na SOTU ten kontakt na albume je trochu voľnejší. Bicie od obdobia Headstar 1997 DM netvrdí, v čom pokračuje i na SOTU. Čo si však veľmi cením je návrat kovových zvukov, v tom ma DM celkom prekvapili, kov bol jeden z originalnych znakov DM.
1.In Chains - základné akordy sú prevzaté do bodky z World In My Eyes, keď počúvam In Chains nemôžem si na to nespomenúť. Nová skladba však nemá tak výrazné bicie ani basovú linku, zaver je charakteristikou rytmu a basy zhodny s albumovou In Your Room. Spievanie Gahana vo vysokych tonoch je skor minusom ako plusom, prvé zaspievanie I know je katastrofa.
2.Hole the feed - vedel by som si SOTU predstavit bez tejto skladby, nedosahuje kvalitativnu uroven tohto albumu, myslim tym melodiu a napaditost spevu. Pomerne napadite bicie by si zasluzili kvalitnejsiu kompoziciu, nudna melodia im ublizuje. Genialna zmena akordov dema Come Back sa v tomto pripade nekonala.
3.Wrong - tu jednoznacne plati, DM nic podobne doteraz neurobili, je to kvazi retro z cielom napalit do reproduktorov maximalnu energiu - to je good. Nemozem nespomenut strednu pasaz, zvuky a charakter je navlas podobny zaciatku skladby od Recoil z roku 1992 - Freeze + motiv za slovom Wrong je spomaleny motiv z Ice Machine (celkom na tomto albume 3x pouzity)
4.Frafile Tension - ma zaver na 95% totozny zo Suffer Well, tu si z nas DM robi zarty, inak si to neviem vysvetlit. Tvrde, velmi jednoduche a prvoplanove ponatie gitary mi vadi, podobne ako na Ultre v Useless. Gore raz povedal ze pouzit rockovu gitaru je prilis jednoduche, od Ultry to vsak robi bezne, tazko povedat preco mu to uz nevadi. Naznakove pouzitie gitary ako napr. v Behind the Whell mi
k hudbe DM pristane viac.
5.Little Soul - Prva skutocne silna a originalna skladba albumu. Je nezaraditelna, nie je to rock, jazz, pop, ani ziadna latinoamerika, nie je to nič čo pozname - toto je genialne ! Jej charakter je nezamenitelny , vsetky zvuky su fantasticky zladene + spolocny spev a genialna melodia - jednoznačne najefektnejsia skladba z albumu. V zavere skvela kombinacia gitary a staruckeho organu. Ten organ bol excelentny napad - mohli ho vystrcit viac dopredu ale i tak sa z neho dost tesim. Jedinym negativom kopirovanie gitary z Exciteru, nosneho motivu Ice Machine, na konci gitara do velkej miery kopiruje motiv z Newborn ale prave aj tieto veci dotvaraju skvely charakter tejto skvelej piesne, takze nevadi.
6.In Sympathy - ako prve ma napada - priemerna piesen, opakovana absencia dalsich nadstavbovych melodii okrem slohy a refrenu, ktore DM bezne pouzivali + opakovanie motivu z Ice Machine hned po dalsej skladbe, to je silne kafe. Koniec piesne podobne ako Frafile Tension hlboko podpriemerny a prilis kratky. Inak skladba sa pocuva bezproblemovo, prijmemne, neublizuje.
7.Pease - sloha je ďaleko zaujímavejšia ako refrén, Gahan slohu zaspieval excelentne, starym dobrym hlbokym hlasom, skoda ze tuto polohu hlasu uz nepouziva. Za slohu klobuk dole, medzihra a refren su dost slabe (refren je cisty Erasure), zato od 3:50 skladba celkom dobre instrumentalne zvladnuta - tu je koniec piesne zvladnuty slusne. Ako celok by som ju na SOTU kludne postradal, dodnes neviem co si mam mysliet o refrene, je to spievane zborovo ako v Pimpf. Tato skladba sa najviac podoba na obdobie prvych troch albumov.
8.Come Back - Dalsia silna skladba : Masívne hromotne skvelé zvuky v pozadí + udieranie na kovovu tyc (mnam 101) + dalsie kovove skvele zvuky….., táto verzia oproti vypustennému demu je excelentná. Časom mi však príde príliš hutná a doslova zašpinená ozvenami a hrmotom, je tam toho na mňa veľa, fakt, ten hrmot je ohlusujuci, monstrozny a majestatny, to je super ale je ho nakoniec prilis vela. Skvelej a vybornej skladbe to nakoniec uskodilo.
9.Space Walker - fajn vec, miestami citit navaznost na Easy Tiger z Exciter. Piesen vobec mi pripada ako z uplne ineho albumu a doby ale o.k., rad si ju pustim, koniec je doslova humorne gycovy.
10.Perfect - od začiatku lacná basa a bicie – najvlibsie k Erasure - refren je vsak velmi prijemny az gycovity, pre zvyraznenie spievany po celej dlzke dvojhlasne, co takto v DM nebyvalo zvykom. Gitara v medzihre len nahadzuje akordy bez napadu, skladba ako celok neublizi, dobre sa pocuva, je prijemna, no po hudobnej stranke je to priemerny aranzman. Skoda ze po refrene neprisla nejaka zaujimava melodia len suche rytmicke doplnanie basy, pac, pac, pac, pac - myslim ze maju na viac, koniec slaby, slabucky, hilierovsky. Inak ale na koncerte to bude supa, ak to zaradia bude to spievat cely stadion, toto bude ono, ruky nad hlavami aaaaaaaaaaaaaa
11.Miles Away - Tuto skladbu som nazval „americka“, skvele z nej citit country, akoby vazna parodia - ale bicie su z PTA, buchane bum bac ako cele PTA, tuto citit toho isteho producenta. Pocas druhej slohy v pozadi je tlmena sirena z Paint, ktora v 2:25 lezie na povrch….., dalsi prebraty motiv z PTA. Tuto skladbu by som kludne postradal. Za zmienku stoji ako tu vela ludi pise ze druhy Violator to teda nie, ale druhy PTA, to zrazu ano, toto povazujem za pokrytectvo.
12.Jezebel - vyborna melodia, daleko lepsia nez Macro, Gore je supnuty do skladby cez velky priestor. Gitara v pozadi spomina na Exciter. Stary organ v pozadi, opat svely vyber. Bicie su slabsi clanok, ale od r.1997 (Headstar) hraju bicie v DM druhe husle. Jedna z mala skladieb kde okrem slohy a refrenu prichadza dalsi melodicky motiv v 2:00, co bolo volakedy v DM bezne, dnes uz tak nie je. Mr.Gore inak - skvele, skvele, skvele
13.Corrupt - basova linka charakterom doslova cituje Electro Blues For Bukka White od Recoil z r.1992 + vtipne pouzite noznice do rytmu k bicim, ako v Blasphemous Rumours. Inak bicie su bum-bac bez vyraznejsich prechodov, Hilierovske bicie su uz raz take, co uz. V tejto piesni mi velmi chyba okrem slohy a refrenu dalsi motiv, je tam akasi tahana gitara, v zavere dalsia priemerna gitara bez vyrazneho napadu, tu si snad opat robia z nas zarty. Pre mna horuci kandidat na otvorenie koncertu.
Pri rekapitulovani sa pokusim zaradit skladby podla mna do troch oblasti od najlepsej dalej k horsim :
1.Silne a relativne originalne veci - Little Soul, Come Back, Jezebel, Wrong
2.Vyplnove priemerne tracky - In chains, Corrupt, Perfect, Space Walker, In Sympathy,
3.Skladby ktore by mi na albume vobec nechybali - Frafile Tension, Peace , Miles Away, Hole the feed
Kazdopadne sa z toho albumu nemam rozpacite pocity ako z Exicteru (doteraz mi z neho beha mraz po chrbte) alebo z PTA, ktore nie je tak napadite a prepracovane ako SOTU. Na druhej strane som SOTU stravil na moje skusenosti z DM oproti ostanym albumom rychlo na 3 pokus, je lahko citatelny a nemusim ho pocuvat stokrat aby som ho plne pochopil, co pripisujem zjednoduseniu kompozicii oproti starsim veciam a faktu ze pred 20 rokmi som mal napocuvane podstatne menej ako dnes. Je to skvele ze DM stale robia taketo albumy a ze nie su ako Erasure alebo Pet Shop Boys kt.karikuju samych seba. Klobuk dolu pred nimi, tesim sa B strany singlov a na ich koncert.
jak bylo řečeno album je náročnější na poslech,ale dle mne i když jsem depešák který miluje depeche mode 80tých let.Je tohle album skvělé určitě a kvalitnější než např. Ultra které osobně poslouchám nejméně.
také jako mnozí z nás jsem neodolal a poslechl (nemění to nic na tom, že koupím) jsem nové album. Jsem ve fázi, která se u mne opakuje (v poslední době) co 4 roky - točím dokola dílo našich chlapců, hledám a nacházím. První poslech bylo o naladění se na vlnu, kterou nám chtěli sdělit. Poté se dostavila známá fáze obrovské nutnosti, za jakýchkoli podmínek, pouštět album znovu a znovu, diskutovat v okolí o pocitech, které vyvolává a představách, které splňuje. Tak, to bylo trochu o emocích, za které jsem nesmírně rád - protože je stále mohu od roku 1985 prožívat. Jsou různé a jsou ve své podstatě stejné.
teď k SOTU
možná mě někteří z nás odsoudí, ale ....já jsem nadšený .......a mooc. Dalo by se to opsat mnoha vzletnými slovy, ale já jsem prostě rád, že je album takové, jaké je. Vyvolá ve mě zároveň pozitivní pocity, ale i “naše” temné vnímání světa. To vše přes,pro některé, jednoduché a “erasurovité” angažmá - není to pravda. Zkuste se zaposlouchat a není možné, že to neuslišíte (předávám své zkušenosti). Víte, na každou náladu si dokážu představit poslech některé z alb DM a SOTU je pro mě kompaktní celek, který teď zaplňuje celý můj “svět”. takže líbí se mi styl, který byl zvolen, písně mají svou hloubku i melodii a jsou depeche - DM díky (když ne pro nikoho jiného, tak pro mne). Mooooc dobrá práce - SOTU je nejlepší z desek DM
Tak Sounds of the Universe poslouchám od minulé neděle každý den.
Poslouchám jej ráno, v práci a každou volnou chvilku co jsem doma.
A moje dojmy?? Jsem ůplně nadšený!!! Tohle je zase sakra svým způsobem něco
nového a jsem velmi rád že album není PTA vol.2!!! Album je hodně elektronické
a má energii. Prostě DM jsou zpět s novým albem a novým soundem. V každém
dalším poslechu tam objevuji stále nové a nové zvuky a jsou tam zřetelně slyšet
i ty analogové mašinky co Mart zkoupil přes Ebay….
Tahle deska vám musí uzrát a dostat se pod kůži a až se tam dostane tak vás
úplně rozseká!!!
Skladby které mě vzaly za srdce hned na první poslech jsou:
IN CHAINS, FRAGILE TENSION, HOLE TO FEED a pak mrazivý až hororový klip WRONG.
Další skladby které mi ted lezou pod kůži jsou: LITTLE SOUL( ta kytara na konci je pááárááááda), IN SYMPATHY (taková pohoda), PEACE a JEZEBEL. Tahle Goreovka je
pro mne celkem překvapení. Když si vzpomenu na Macro, Damaged People nebo třeba
Comatose tak tohle je o třídu lepší. Možná nejlepší co nazpíval od Home.
Co mě zatím nezaujalo je: MILES AWAY, COMEBACK (albová verze)
Ostatní skladby jsou zatím průměr. A Spacewalker neurazí ale kdyby nebyl na albu nic
se nestane.
Tak to vite ja uz ho posloucham tez dlouho a album je uchvatne ma svuj grif temny ironicky proste prostorovy album nevim proc ale nazev alba se hodi presne k tomu obsahu opravdu to takk je a na leto se tesim moc
