..jak to vypadá s tou cz verzí????

PJ je asi nejvíce coverovaná skladba. Ale když si to vzal do parády takový mazák jako Radim Hladík (zažil jsem naživo) normálně jsem chcal maggi v kostkách. Výborná předělávka. Výborná.

Tak deska přišla v pátek, vyzvednuto v neděli a včera první poslech - Každá strana 2x. Doslova, Protože manuální přepínání rychlosti sundáváním talíře, to se člověku nechce pořád.

Jsem si říkal, proč dovoz tak dlouho trvá a po notacích na discogs ohledně chybných výlisků jsem rád, že můj kus je OK, bez problémů v pravém kanále.

No upřímně, po MG desce a současném stylu aranžmá skladeb od Martina jsem to čekal horší. Více strojové, méně osobní, méně melodických linek. A hle, bylo tam více melodie, méně strojovosti, méně odosobnění.

Začínám se totiž trošku bát, aby Martin nezačal mít skladby zvukově podobné jak “strojový” projekt EON od Jarrea.

Takže za mne palec nahoru a dnes opět jdu poslouchat.

Pokud zrovna nedominuje sólová kytara, tak to zní lépe než originál. I když ten unikátní Goreův zpěv asi nejde nahradit, byť po formální stránce možná není zrovna špičkový, tak má nicméně naprosto neotřelou barvu a charisma. Ale instrumentálně je zajímavější toto. Byť mám rád vyloženě elektronické skladby, tak téhle to zrovna moc nesedí.

M.j., ta dynamika nahrávky, resp. její absence, zde kupodivu příliš nevadí. Nicméně není na škodu si na srovnání pustit SACD vrstvu na hybridním disku. Ta má dynamický rozsah dramaticky vyšší. působí výrazně civilněji, což může někomu zpočátku připadat nudné. Nicméně to, co by někdo mohl považovat za efektové zpracování původní nahrávky jsou ve skutečnosti kompresní artefakty.Dynamická komprese ovšem velmi ublížila albu Delta. Trocha vzdušnosti prostoru pro transienty by nahrávce ohromně prospěla. SOTU už nemohlo ublížit nic, ani kdyby to nahráli na voskový váleček.

Tak zde víceméně vyjímečně souhlasím s Constructorem. Taky jsem v tu chvíli měl dojem, že se DM oklepali a všecko zas pojede dál. Nevím, zda za to vrzání dalších alb může jen Hillier. jednak asi nerozhoduje o každém jednotlivém bodu aranžmá a navíc mu to musí taky někdo odsouhlasit. Spíš mi nějak přijde, že nikdo z členů DM nemá moc smysl pro práci se zvukem. Přidělený tým tomu taky moc nedá (m.j.třeba v mp3 složkách autoradia mám Corrupt v demoverzi, ta albová mi připadá nudná a nestravitelná, stejně jako většina zbytku SOTU - to třeba SOFAD v demu působí jako celkem zoufalej zdrojovej materiál, a jaká šleha z toho vznikla.) Abych se zastal Gahana - Nothing’s impossible ze jeví být de facto atmosférickým vrcholem alba. Jeho příspěvky mi nijak nevadí a ani nepříjemně nevybočují z konceptu. Bohužel alba Ultra a Playing the angel byly po SOFADU jedinými výraznějšími počiny, když přivřeme oko nad jejich nekompaktností a nevyrovnaností. V poslední době už bych započítal i snižující se skladatelskou invenci Gorea. V minulosti téměř jen tak ‘bokem’ měnil svět svou nápaditou, místy až kacířskou ale vesměs laskavou a melodickou hudbou (a fungovalo to).  Dnes už touto cestou zřejmě nejde, místo toho se snaží na sílu prvoplánově pracovat na proměně světa svým trapným ‘progresorským’ aktivismem - vrcholem bude otřesná Going backwards (to dlouho fungovat nebude). Pravda, v této disciplíně s přehledem vedou Erasure s trackem Unsung.

Multilingual Edition: English, French, German

čo to znamená, že každý podporny text v knihe bude v 3 jazykoch?

díky Covidu - jako mnoho věcí - přesunuto na konec května…

Se mi potvrdilo, proč neposlouchám metal V páté minutě jsem se dívala, kolik zbývá do konce.
Ale jinak kluci sympatičtí