Aktuální srazy
18.05.2024 | Hradec Králové
Sraz Depeche Mode Fans
« Archiv událostí | Všechny událostí »
2005 - Playing in the studio
Depeche Mode se rozhodli vrátit do studia a natočit 12. album. Jako producenta si opět zvolili Bena Hilliera, s kterým si velmi dobře rozuměli v roce 2005 při nahrávání alba Playing The Angel. Jak bude vypadat výsledek jejich nové spolupráce, se lze jen dohadovat, pojďme si ale připomenout pocity skupiny i Bena Hilliera, krátce po ukončení nahrávání před 3 lety.
ANDY FLETCHER
Začali jsme nahrávat v lednu v roce 2005 v Kalifornii. Martin i Dave přinesli písně, které psali v předchozích několika měsících
DAVE GAHAN
Cítil sem, když jsme začali pracovat na tomto albu, nebo vlastně ještě
předtím, jako bychom zanechali nedokončenou práci. Udělali jsme
společně několik opravdu dobrých alb, ale stejně tam zůstává chuť
udělat nejlepší desku jakou můžeme a proto ten pocit, že to vše ještě
není kompletní, z nějakého důvodu.
MARTIN GORE
V prvních pěti týdnech, jsme pracovali na 11 skladbách
ANDY FLETCHER
Což je světový rekord z pohledu Depeche Mode (smích)
MARTIN GORE
Myslím, že to bylo po páté skladbě, kdy jsme si uvědomili kam chceme album směřovat
ANDY FLETCHER
Strávili jsme spoustu času vybíráním producenta a nakonec jsme se
rozhodli pro Bena Hilliera. Nebylo to přesně řečeno kvůli hudbě, kterou
dělal předtím, bylo to spíš o jeho postoji
DAVE GAHAN
Víš, Ben pracuje pěkně rychle, ve studiu bylo cítit neustále
proudící energii, více než na našich několika předchozích deskách.
Myslím, že měl představu, kdy chtěl, aby vše běželo pěkně v tempu
DANIEL MILLER
Práce na dvojici předchozích alb, Ultra a Exciter, zabraly hodně dlouhý
čas a nemyslím, že by jim to nějak prospělo.Cítil sem, že by
potřebovaly být hotové rychleji. A na Playing The Angel sem měl pocit
mnohem větší energie a kreativity
BEN HILLIER
Chtěl jsem něco co bude rozmanitější než předchozí deska, a také trochu více neuhlazené a křípavé, s hrubším soundem.
DAVE GAHAN
Ben ovládá mnoho nástrojů, jako analogové mašinky, staré analogové synťáky
MARTIN GORE
Myslím, že to mnohem více odkazuje na staré depešácké kousky, což
je docela překvapením, jelikož Ben koneckonců není žádný velký
příznivec Depeche Mode a nejen, že není naším fanouškem, ale také o nás
moc nevěděl
ANDYFLETCHER
Což bylo vlastně takové pěkné. Neměl žádnou koncepci, jak co bude
dělat. Postavil se a řekl, “Fajn, máme tady tyhle písně, dejme jim
sound. Asi to tak dělá vždycky.
DAVE GAHAN
Mart šel do zvláštní místnosti a přehrával své nápady, my jsme to
poslouchali a snažili se rozvinout. Nebyli jsme si jistí, kam to
směřuje, ale během následující session už to bylo jasné. Začali jsem s
těžkými bicími, Ben se za ně posadil a začal. Říkali jsme mu Benny
Bonham. Ben moc rád pracuje tímto způsobem, já sem zpíval na živý
mikrofon přímo ve studiu mezi ostatními. Bylo to zábavné. Obvykle se
začíná hledáním a tak vznikají trhlinky
BEN HILLIER
Depeche Mode jsou zvláštní (doslova strange), v porovnání s jinými
skupinami. V tom jak dokáží přijít do nahrávacího studia. s velmi
ucelenou myšlenkou a řemeslně připravenými jednotlivými skladbami. Co
jsme následně museli udělat, je něco nazpůsob rozbourávání písně a poté
sestavení, způsobem, který nám pomůže vytvarovat zvuk nahrávky. Je
zřejmé, že když píšou skladby a demosnímky, tak se nestarají o to jak
znich dostat správný sound nebo jak budou ladit společně s ostatními
tracky, prostě pracují stylem, že se nechávájí inspirovat skladbami.
Dave rozehříval svůj hlas každý den, což je úžasná a tvrdá práce. Získával doslova ocelové plíce
DAVE GAHAN ve studiu zpívá:
“Mary had a little lamb
Its fleece was white as snow
And everywhere that Mary went
The lamb was sure to go”
MARTIN GORE
Pro mne je to vždy trochu děsivá představa přemýšlet o celém albu.
Myšlenka, že musím mít napsáno 9 nebo 10 písní je vždy, no ano, děsivá
DAVE GAHAN
Myslím, že Mart je prostě nervózní, stejně jako já, upřímně, když
přehrává svoje skladby ostatním. Je to opravdu, pořádně bolestivá
zkušenost
MARTIN GORE
Nikdy sem neviděl naši hudbu jako příliš temnou. Pokaždé je možné,
v našich písních nalézt kousek naděje. To vždy opakuji. Naděje prochází
celou naší hudbou. Jedna z překvapujících věcí na albu je tempo. Je
mnohem rychlejší než naše dvě předchozí alba, možná dokonce tři, ale
dvě poslední určitě. Tempo se zrychlilo možná proto, že vystupuji stále
častěji jako DJ a z toho plyne, že si kupuji mnohem více taneční
muziky. Nesešel sem ze své cesty psaním rychlejších skladeb, myslím, že
to přišlo zcela podvědomě. Vždy tě ovlivňuje to co posloucháš
DANIEL MILLER
Myslím, že je to zajímavá deska. Mé pocity z toho jak bude znít, se
postupně stávaly lepší až teď na konci jsou velmi pozitivní. Podle mne,
je to extrémně dobrá nahrávka, ukazuje, že tahle skupina má stále ještě
účinnou sílu, je plná nápadů, skládá kvalitní písně a také má skvělá
vystoupení. Playing The Angel má velmi moderní sound a jsou na ní
skvělé skladby.
Diskuze
Komentáře mohou přidávat jenom registrovaní a přihlášeni uživatelé.
Zdravím fans. Je vždycky lepší si přečíst nějakej článek o názorech a pohledech na hudbu DM, obzvlášť, když vychází od těch nejzasvěcenejších, t.j. lidi, který se přímo na tý hudbě podílí (sama kapela, producenti, studioví technici atd.). Největší tragédie ve většině případů je, když se do toho obuje rádoby renomovanej novinář. Čestnou výjimkou ale budiž Jonathan Miller, kterej svým střízlivě nezaujatým způsobem sepsal historii DM v knize Stripped: depeche mode. Ale proč tohle píšu? V článku o natáčení Playin the angel se mimo jiné píše, že hudba DM vždy působila na lidi jako temná, ponurá a já nevim jaká ještě. Ale ať už jde o texty anebo o atmosféru hudby samotný, vždy tam byla cítit poctivost a nefalšovaný zkušenosti ze života. Proto, a především v pozdějších letech nikdy nemohla jejich hudba znít jako uhozenej tralaláček. To by znamenalo podvod DM na sobě samotných. Díky bohu za to, že je ta hudba taková jaká je a ne jiná!