Album - Live - Film

Při příležitosti uvedení filmu "101" a vydání stejnojmenného koncertního dvojalba, prvního v historii Depeche Mode, poskytl M. Gore časopisu Melody Maker interview, kterého velkou část přinášíme:

Dotaz: Proč jste se i vy rozhodli pro "stříbrné plátno", kdy hudební filmy, nevnímajíc U2 s Rattle And Hum, jsou zpravidla předák...

MG: Do nynějška jsme realizovali jenom jedno video jako záznam z koncertu Live In Hamburg. Nestálo za mnoho. To bylo v roce 1984. Od té doby nebylo nic. Myšlenka natočit film se objevila vloni na jaře. Shodou okolností jsme se zkontaktovali s D. A. Pennebakerem, který kdysi režíroval dokument Monterey Pop a Dylanovi Don´t Look Back (neohlížej se), ale potom už nenatočil nic. Pennebaker se zúčastnil většiny koncertů našeho loňského turné v USA, které začalo v dubnu. Název filmu "101" je pořadové číslo koncertu, z kterého pocházejí nahrávky na dvojalbu - uskutečnil se v losangelské Pasadena Rose Bowl. Film se mi velmi líbí, ale jeho komerční úspěch se neodvažuji odhadnout. Filmy tohoto druhu většinou zaujmou příznivce hudby a fanoušky té-které skupiny, sotva však možné očekávat větší divácký ohlas.

Dotaz: Velkou úlohu ve filmu hrají peníze...
MG: Je to tak. Dění se soustřeďuje na turné, koncerty a na to, co se odehrává na podiu. Přitom však není možné obejít "zákulisí". Ale viděl už někdo showbusiness bez peněz...?

Dotaz: Ty jsou cílem i dobročinných akcí
MG: Pokud jde o gigantické události typu Live Aid anebo koncert pro Nelsona Mandelu, všimněte si, kolik interpretů, kteří se zúčastnili, využili svoji propagaci - bezprostředně potom vydávali desky. Z určitého úhlu pohledu je to zneužití charitativního vystoupení na reklamu. Z tohoto důvodu jsme sami odmítli účinkovat na Armenia Aids. Dvojalbum "101" měl být distribuované do obchodní sítě pár dní po plánovaném termínu tohoto koncertu, byla by to tedy propagace, ale jak jsem řekl, nechtěli jsme kalkulovat s city lidí.

Dotaz: Považujete dvojalbum "101" za konec období?
MG: Časového ano. Začínali jsme v roce 1980 a je rok 1989 a příští rok připravujeme nové studijní album. Jak však máte na mysli to, čemu se říká hudební vývoj, těžko říci...

Dotaz: Podle některých hudba Depeche Mode "zpřístupnila" a stala se komerční...
MG: To není pravda. První dvě alba Speak and Spell a A Broken Frame byly skutečně popové, ale už i ty se vzájemně odlišovaly. Ale dnes opravdu pochopit otázky kolem komercionalizace. Na LP desce Construction Time Again jsou indrustriální hudby. Uznává, že některé naše písně se vzájemně podobají, hlavně texty. Mě se však líbí právě to.

Dotaz: Připravujete nějaké změny?
MG: Zřejmě ano. Nad posledními čtyřmi deskami jsme pracovali vyloženě perfektcionalisticky. Teď je nutno se na to podívat s odstupem. Třeba i s minimalismem. Já sám připravuji sólový projekt - bude to EP album s šesti coververzemi méně známých melodií.

Dotaz: ...Experimenty s novými nástroji?
MG: Hrajeme hudbu založenou na využití elektronických hudebních nástrojů. A vždy to tak bude. Na začátku 80. let, tedy v rozkvětu této hudby, jste mohli slyšet mnoho podobných skupin, ale dnes jsme jednou z mála, která přežila. A to nám v polovině této dekády kdekdo radil "změnit styl" třeba na pop-džez. My jsme však zůstali věrni našim computerům a "krabičkám". A jak to vidíme, ty předznamenaly existenci dnešních hudebních trendů.

Dotaz: Vztah k publiku - co od něho očekáváte?
MG: Porozumění a toleranci. Hudba Depeche Mode odráží skutečný život. Takovým chtěl být i náš film "101". Možná někoho překvapí, že v něm místo tváří uvidí hodně dobré nálady. Máme rádi humor. Hudbu však bereme vážně.

"Žádný plechy, žádný šrot, to je hudba DEPECHE MODE."

"Žádný metal, žádný disko, depešáci jsou nám blízko."

"Nebojte se nejste sami, depešáci jsou tu s vámi."

"Co je komu do toho, jsme depešáci a hotovo."