Co psal tisk 19.6.1993 - část I.

Devatenácté zastavení Devotional Tour Depeche Mode ´93 JEDEN VELKÝ SUPERKLIP Po pěti letech vystoupili v pátek v Praze podruhé ve své historii (i tentokrát je pozval Pragokoncert) britští králové industriálního technopopu - DEPECHE MODE.

Na stadion Sparty na Letné přišlo oproti očekávaní jen něco kolem 17 000 diváků. Viděli nádherný spektakulární polyekran hudby, barev, nápaditých projekcí -  prostě veliký skvěle výtvarně pojatý videoklip.

Režisér celé show, jinak také hlavní fotograf - Anthony Corbijn, mohl být znovu spokojen.

Úloha předskokanů byla svěřena pražským TOYEN, jejímž členům se naplnil po natočení dvou alb, absolvování koncertního turné po „Státech" a vysílání klipu na MTV, další hudební sen. V pětatřicetiminutovém bloku zazněly svižné, víceméně taneční skladby z desek Following the Disapeared Railrouds a Last Free Swans... Příjemný sound, nevzrušili, ale svoji úlohu splnili.

Ve 21.29 nad pódiem začalo hřmít, průvan rozvlnil záclonovou oponu, za níž se míhaly černé stíny. S posledními tóny Higher Love vystoupil z rudofialové mlhy Dave Gahan a tribuny šílely. Víra a oddannost! Široké bílé kalhoty, blýskavě černé sáčko a bílá košile s fižím. Černá kůže zapomenuta, ale po nějaké uhlazenosti ani stopy. Naopak, Dave je mnohem živější a některé jeho lascivní pózy se stojanem mikrofonu přípomínají Freddie Mercuryho. Vysoko nad ním jak nehybné sochy čnějí za klávesami jeho spoluhráči.

Následuje druhý singl poslední desky - Walking In My Shoes s nádhernými obrazy v pozadí, „violatorský" hit Policy Of Truth. Střídají se pomalejší a rychlejší bloky, počítačově čistý zvuk je slyšet na všech místech stadionu. Never Let Me Down Again ! Zhruba v polovině programu se vynořují dvě černé sboristky, jejichž služeb se dosud DM zříkali. Prostor dostávají i dvě věci z Black Celebration, na všech šesti plánech píše ruka na ženské břicho Stripped. Dvakrát se dostává ke slovu i melancholický Martin Gore. S kytarou mu to jde ale výrazně lépe, což dokazuje hned za chvíli v Rush a I Feel You. Hity z Songs Of Faith And Devotion skvěle gradují koncert. Publikum nechce své idoly pustit ani po druhém přídavku, zakončeném dnes už klasiou - Everything Counts. Škoda, je Some Great Reward jsme se nedočkali.

„Před pěti lety tady byla všude kolem mlha, dnes vidíme jasno", shrnul atmosféru oblíbeného města klávesista DM Andrew Fletcher.

Dave Gahan (30), Martin L. Gore (29), Alan Wilder (34) a Andy Fletcher (29) umí.

RP Josef Strouhal

DEPECHE MODE A JEŘÁB

Pořadatelé z Pragokoncertu a AC Sparta měli starosti se sháněním jeřábu, který by byl schopen postavit na fotbalovém hřišti pódium pro koncert anglické skupiny Depeche Mode, aniž by pod ním popraskaly drenážní trubky. Podařilo se a kamiony s tunami techniky míří na Prahu. Vše nasvědčuje tomu, že 18. června po setmění vypukne pro mnohé fanoušky na Letné svátek. Podle očitých svědků je představení, s nímž skupina nyní objíždí Evropu, nejen hudební, ale i vizuální zážitek s dokonalým režijním vedením. Depeche Mode předchází pověst kapely, která se se svým albem týden po jeho vydání dostala na první místo americké hitparády, což se v minulosti podařilo pouze Beatles. Na stadion se bude pouštět po osobních prohlídkách od 18 hodin. Ve 20 hodin zahájí předkapela Toyen. Oceán, který má z našich kapel hudebně DM nejblíže, to tedy nakonec není, protože je jakýsi rozbouřený. V Praze jsou lístky v obvyklých předprodejích, k maní jsou i v Brně a v prodejnách Popronu po celé republice. Novinkou je možnost rezervace vstupenek na telefonu 311 87 80. V přepočtu na 18 marek je vstupné na pražský koncert nejlevnější během evropského turné.

(šek)

MÓDNÍ DEPECHE MODE
Posluchači skupiny Depeche Mode jsou vesměs mírumilovní lidé a hudba kapely je spíše povznášející než vy­zývající k agresivitě (viz jejich desáté album Písně víry a oddanosti). Takže se dá předpokládat, že posluchači na stadionu Sparty v Praze na Letné při jejich koncertu 18. června (od 20 h) k úhoně nepřijdou. Pořádající Pragokoncert na spokojenost a klid diváků myslel i při distribuci vstupenek (á 370 Kč), jejichž výrobu zadal kanadské firmě. Padělání lístků je díky počítačovému systému prý nemožné. Fyzikální i chemická ochraňuje vel­kým soustem pro každého potenciálního padělatele. Věřme, že vystoupení skupiny bude pro dav fanoušků chodících v černém oblečení (i když ka­pela změnila i máge) klidným svátkem, aniž by museli zasahovat černí šerifové.

(šek)

DEPECHE MODE NADCHLI LETNOU

PRAHA – Po pěti letech a třech měsících se u nás opět objevila slavná kultovní syntezátorová kapela Depeche Mode z Anglie. A to v rámci stadionového turné k vydání desky Songs Of Faith And Devotion. Přiletěli k nám v pátek odpoledne z Berlína a díky udělané vyjímce odjeli speciálními bavoráky přímo z letištní plochy do hotelu Forum.

Fanoušků, kteří dali 370 korun za lístek, bylo zhruba 15 000. Řada dalších se spokojila se stáním před letenským stadionem Sparty či na střechách okolních domů. Do posledních okamžiků byly v pohotovosti různé policejní složky včetně speciálních jednotek a vrtulníků, protože koncentrace depešácky černě oděné mládeže přece jen vzbuzovala odpoledne respekt. Žádný incident (kromě menší bitvy o místa pod podiem) se však neodehrál.

Úderem osmé večerní svou půlhodinku publikem rozehřála pražská kytarová formace Toyen. Další hodinu, než se setmělo, trvalo čekání na hlavní hvězdy. Mohutnými zvuky připomínajícími hromobití a blýskání pak show začala. Provázela ji řada vizuálních efektů (11 velkoplošných obrazovek) a bezvadné nasvícení.

Dlouhovlasý temperamentní zpěvák David Gahan se pohyboval na celé ploše pódia, na rozdíl od staticky působících kolegů Goreho, Fletchera, Wildera a dvou černošských sboristek. Výjimkou bylo pár písní, v nichž usedl Wilder za bicí a zazněla Goreho kytara. Dle reakcí fanoušků slavily největší úspěch sklady z předposledního alba Violator. Depeche Mode odletěli v sobotu ráno do Lipska. Tam se z Letné vydalo i 15 kamionů s technikou kapely.

Petr Pýchal, Jiří Tlučhoř

DEPECHE MODE ROCKOVÍ

Dvakrát do téže řeky nevstoupíš: páteční koncert Depeche Mode na pražské Spartě byl jiný než jejich vystoupení před pěti lety ve Sportovní hale. Nikdo neměl pocit něčeho výjimečného, co se nemusí zopakovat. Byť nejvěrnější fanoušci skupiny už v šest prorazili bariéry, stadión dlouho zel prázdnotou. Ani vyprodáno nebylo - přišlo přes patnáct tisíc diváků.

Odlišnou atmosféru však vytvářela sama skupina. Už jsme nebyli svědky černé mše čtyř introvertů, ale běžné rockové show. Zpěvák Dave Gahan, zpočátku intonačně dost nejistý, často oslovoval publikum a v písních samých, většinou proti jejich duchu, vykřikoval hey, hey, aby diváky „rozpumpoval". Naopak vizuální show byla stylově čistá. Kombinace světel, dvou projekčních pláten a řady obrovských obrazovek umožňovala dotvořit písně obrazem. Magičností oplývaly Walking In My Shoes s kráčející ženou s ptačí hlavou, Stripped zas doprovázela ruka popisující papír názvem písně.

S výjimkou Stripped, Behind The Wheel a přidaných Fly On The Windscreen a Everything Counts zazněly jen písně z posledních dvou alb, na nichž se Depeche Mode začali vzdalovat stylu, který vytvořili. Překvapení bylo hojné využití kytary, na kterou hrál Martin L. Gore, i bicích, za než usedl Alan Wilder v I Feel You, Policy Of Truth nebo Rush. V rockové instrumentaci působily písně přímočařejí, ovšem ztrácely kouzlo křehkosti.

Alex Švamberk