Noví Depeche mode

Rozhovor

"Muj soukromy zivot neni ani komplikovany, ani vzrusujici. Ziji se svou pritelkyni a jeji matkou na okraji Basildonu. Kdyz si nekdy vyjdu z domu, hraji biliar nebo fotbal nebo se poflakuju se dvema prateli diskzokeji. A kdykoliv mam cas, jedu do Chelsea. A jinak? Pokazde kdyz jsem s Depeche Mode naturne, je matka napul silena starosti, ze by se jejimu synovi mohlo neco prihodit." Andrew Fletcher, prirozeny chlapec, ktereho uspech nezkazil. "Mnoho ctu. Predevsim o vyvoji Nemecka mezi dvema svetovymi valkami, o vzniku Treti rise, o zivote Adolfa Hitlera a o uchopeni moci. Odjakziva jsem se zajimal hlavne o historicka temata. Muzeme se mnoho poucit z vyvoje fasismu - napriklad jak nebezpecne muze byt pravo pomerneho zastoupeni pri volbach. S jeho pomoci totiz prisel Hitler k moci, ackoliv prece vlastne zastupoval jen mensinu. Me vlastni politicke presvedceni je spis neurcite a neni zcela snadne je popsat. V mnohem ohledu jsem zameren socialisticky -jsem napriklad presvedcenym zastancem statu poskytujiciho socialni peci. Jsem pro zruseni soukromych skol. Na druhe strane jsem ale take zameren velmi vlastenecky. Vim, ze si mnozi lide mysli, ze je to nespravne. Ale mne se prave zda, ze se nesmime zrikat sveho podilu na atomovem odstrasovani. Bez atomovych zbrani by se postaveni Velke Britanie uz brzy zmenilo. V hloubi sveho srdce mam cosi z vojaka..." Andrew Fletcher, statny vlastenec se socialnim citenim. (Na jeho obranu budiz receno: Tak se predstavoval v letech 1984-85 - kdyz hranice do vychodniho bloku nebyly jeste zdaleka pruchodne.)
Novy Dave Gahan

"Nejdulezitejsi pro gramofonovou firmu a pro nas je, ze nepoustime z ruky kontrolu nade vsim. Upoustime od agresivni reklamy. Nasi fanousci jsou beztak skupine tak verni, ze nase singly se objevuji v zebriccich hitparad uz kratce po uverejneni skoro bez reklamy. Proto vkladame penize, ktere zde usetrime, radeji do poradnych scenickych show a do vyroby nasich desek." Dave Gahan, ktery se vypracoval ve schopneho obchodnika. "Zpocatku jsme nemeli mnoho co rici - ani ve svych pisnich. A fanousci nam presto zustavali verni. Dluzime jim spoustu veci, protoze jsme se diky jejich vernosti nikdy nemuseli nechat ovlivnovat kritiky a dostali sanci take po Vinceove odchodu. Nas puvod, drivejsi prislusnost k delnicke tride, nam pomohl, ze jsme se na pocatku sve kariery prilis nezmenili, kdyz slo najednou o obrovske financni castky. A Depeche Mode je skupina, ktera se stale priucuje. Pro nas je dulezitejsi mit dobre nove myslenky nez delat dojem na sve hudebni kolegy kabinetnimi kousky na nastrojich. Nase budouci perspektivy vidim dost ruzove." Dave Gahan, duverivy hrdina delnicke tridy. Hlavni roli pri inscenovani "Depeche Mode 1984" hral ovsem nekdo jiny.
Novy Martin Gore

Roku 1983 poznal Gore Christinu, divku z Berlina-Spandau. Roku 1984 si najali v zapadoberlinske ctvrti Charlottenburg maly dvoupokojovy byt ve stare zastavbe. "Pristehovat se sem byl Martinuv napad", rekla Christina. Byt vsak zaridila, vytapetovala a malbami sve sestry vyzdobila ona. "Ocekaval jsem, ze nas tu ceka uplny chaos," vypravel Martin Gore. "Byl jsem prirozene prekvapeny, ze je byt uz hotovy-ale Christina presne trefila muj vkus." Zarizovani bytu takto nadsene licil casopis BRAVO: "V jejich loznici lezi na zemi dve matrace, o zed je opreno obrovske zrcadlo a v tmavem kovovem regalu ma Martin slozene sve kramy. Take obyvaci mistnostje zarizena spis uzitecne nez prepychove, je tam stary gauc, bile nalakovana komoda, velky psaci a jidelni stul a take kovovy regal, vic se do mistnosti nevejde." Martin: "Nasli jsme si schvalne maly byt, kde nemusime moc uklizet." Na jidlo chodi Martin s Christinou, rikalo se dal, do jednoho indickeho lokalu. Doma si vetsinou ohrivaji hotova jidla z konzervy. Martin Gore, skromny chlapec ze sousedstvi. Jeho konicek? "Predcitam v nemcine a Christine me opravuje, kdyz udelam chybu" rikal Gore. "A v anglictine to funguje obracene -timto zpusobem si oba zlepsujeme jazykove znalosti." Sest let mel ve skole nemcinu a za sveho pobytu v Nemecku, kde byl na vymenu, se spratelil s jednim chlapcem z Erfde (to lezi na urovni Biisumu, asi 30 km od Severniho more). Neustale tam jezdil na dovolenou, a tak se nakonec stalo, ze to byl on, kdo nasmeroval Depeche Mode do hudebniho studia v Berline. "Mnoho jsem cetl o nacismu, ale take o svetlych kapitolach nemeckych dejin. S reci to bohuzel stale jeste trochu vazne; s Christinou se bavime skoro stale anglicky. Ale jsem pevne rozhodnuty naucit se jeste dobre nemecky." Interview s nemeckymi zurnalisty daval vsak v roce 1984 v anglictine. Nicmene temi nekolika nemeckymi sluvky, ktera ovladal, dovedl pri interview nemecke partnery privadet do rozpaku. "Je to velice prakticke," usklibal se, "kdyz si prede mnou o mne suskaji v nemcine..." V jinem interview vypravel: "Vlastne jsem chtel v povolani neco podnikat s recmi. Ale dostat praci jako prekladatel bylo tehdy po skole velice tezke. Jako Alan jsem i ja vegetarian - ze zdravotnich a etickych duvodu," rekl jindy. "Nejezdim v aute, automobily nenavidim. Jsou nemoralni." Mezitim si dal dohola ostrihat tyl a spanky a upravil si zbyle vlasy v jakousi smesici punkoveho ucesu a neupravenych kucer. Na krk si povesil retezy z perel, rty obtahl cervenou rtenkou, nanesl licidlo na rasy a namaloval se, nosil jen cerne obleceni a v soukromi ustavicne vyboulenou kozenou bundu. Svou prvni kozenou bundu jsem si koupil v osmnacti," prozradil. "Od te doby mam v oblibe cernou kuzi - ackoliv vim, ze v hloubi srdce vlastne pro to nejsem ten spravny typ. Ale cerna kuze je proste napadna, tudiz take dobra pro image. Mozna ze muj fetisismus kuze pochazi take z toho, ze me jako dite tak okouzlil Marlon Brando ve svem filmu The Fugitive Kid. Mel na sobe cosi z hadi kuze, to mi pripadalo senzacni." Na jevisti zacal vystupovat v divcich satech - coz mu okamzite vyneslo titulky v novinach, kdyz citil potrebu dementovat neco, co mu pravdepodobne nikdy nebylo vazne vytykano: "Nejsem teply." Ale takto inscenovany spor kolem napadne oblecene popove hvezdy byl prave -jako ta cerna kuze -"dobry pro image". "Menime si se svou pritelkyni casto obleceni, take nacini na make-up,"znel citovany Goreuv vyrok. "Proc ne? Nic na tom nevidim. Proto me to taky vzdycky sokuje, kdyz se nekteri lide posmivaji, ze beham jako holka." Martin Gore, rajka hrajici vsemi barvami. Martin Gore, dusledny obhajce sveho presvedceni. Jeho nejmilejsi roli se ovsem stala role vazneho hudebnika. "Nechci delat hudbu, ktere se lide mohou smat. Chtel jsem odjakziva psat vazne pisne a byt bran vazne."

Historie -1

Image dostával formy: Pracovali tu čtyři přátelé, kteří se poznali ve škole a přes obrovský úspěch stále drželi spolu jako verní kamarádi.
Depeche Mode drzeli oprate pevne v rukou. O vsechny dulezite ukoly se uvnitr skupiny delili, zadny management, zadna agentura, zadny tiskovy mluvci se nestaral o jejich karieru. Alan Wilder se ujal korespondence a organizacnich zalezitosti. Dave Gahan vyrizoval bankovni veci, Andy Fletcher odpovidal za danova priznani a za praci s tiskem a Martin Gore mezitim dumal nad novymi pisnemi. "V tech letech, po ktera jsme ted spolupracovali," vypravel Andy Fletcher, "jsme se stale dal vyvijeli, stale se necemu ucili. A dnes neznam zadnou skupinu, ktera je lepe organizovana nez my." Vsichni dostavali postu od fanousku. A prichazely ji - prirozene - kose. Martin Gore rika: "Kdyz jsme dostali prvni dopisy od fanousku, nemohl jsem to vubec pochopit. Dnes mi tyhle situace pripadaji spise hrozive. Dostavame mnoho dopisu, ktere jsou tak fanaticke, ze mi proste pripadaji neskutecne. Zname v Nemecku jedno devce, ktere nas zboznuje jako modly. Kdyz jsme se s ni poprve setkali, dala nam knizku o 32 strankach, ve ktere byla presne popsana kazda minuta, kdy slysela nase pisne. Z toho jde podle me uz zase hruza. Co by bylo, kdybychom napriklad na nektery jeji dopis ani neodpovedeli? Zabila by se pak? Kdo vi..." Uctivani tech ctyr Britu dostalo pozdeji zcasti i velice komicke rysy. Tak se napriklad pocatkem roku 1986 vynorila fama, ze klavesista Martin Gore Depeche Mode opustil a ze se stal jako zpevak Rolling Stones nastupcem Micka Jaggera... Na to s udivem reagovali i redaktori casopisu BRAVO (kteri tenkrat na dementi blaznivych falesnych zprav zavedli zvlastni rubriku): "Nevime, kdo prisel s touhle podivnou famou, ktera se vyskytuje v mnoha dopisech. Ale ovsem ze je to nesmysl." Uspech noveho LP Some Great Reward ocividne zvysil poptavku po chlapcich z Basildonu. Hudebnici v pisnich sikovne zpracovavali osobni zkusenosti. Treba Blasphemous Rumours, posledni pisen druhe strany, poskytovala vic nez snadno zapamatovatelny refren a touzebne zastrene akordy. "Ta pisen ma co delat s dobou pred zalozenim Depeche Mode," prozradil jednou Alan Wilder. "Ja byl prece clenem kostelni mladeznicke skupiny a Martin za nami prilezitostne chodil, protoze se mu libila ta atmosfera a protoze jsme neustale spolu zpivali. Pokousel jsem se ho sice ziskat za staleho clena nasi male organizace - ale Martin me odmitl. At, to bylo jakkoli: tehdy existoval seznam ruznych lidi, kteri byli nejakym zpusobem nemocni nebo trpeli. A my jsme se vzdycky modlili za toho, ktery byl na seznamu uplne nahore - dokud se neuzdravil. Nebo neumrel. Tuto naladu se Martin pokousel zachytit v Blasphemous Rumours. A kdyz mi tu pisen poprve prehraval, vedel jsem hned, co se na ni lidem nebude libit..." At to byl kostel a bigotni zboznost jako v Blasphemous Rumours, utiskovani rasovych mensin (People Are People) nebo zasahy moci do denniho zivota, ktere jsou liceny v pisni Master And Servant jako spolecensky uznana forma sadomasochistickych hratek -Martin Gore nevynechal pro Depeche Mode zadne tema, ktere se zdalo vhodne k tomu, aby zajistilo skupine a jejim deskam pozornost sirokeho publika. V pisni Blasphemous Rumours vypravi Gore makabrozni pribeh mladeho devcete, ktere jeste dokaze vyznat Jezise, nez je zachyceno autem a smrtelne zraneno. Ukazka z refrenu: "Nechci ted poustet do sveta zadne rouhave famy, ale zda se, ze Panbuh musi mit zvlastni smysl pro humor. A az jednou umru, bude se asi i tim bezvadne bavit." PeopIe Are People-z posledni sloky: "Vlacis me sem a tam, slapes po mne a kricis na me. Duveruji tvemu dobremu jadru, i kdyz se dosud neukazalo. Potrebuje to svuj cas." A mezi to pak Gore znovu trousi nezne milostne pisne plne melancholie a skoro bolestne procitene. Jako v pisni Somebody. "Chci nekoho, s kym bych mohl sdilet zbytek sveho zivota... Chci nekoho, kdo me vasnive miluje..." A pak znovu: radky o vecerni nude v putykach velkomesta nebo o rozpolcenych vztazich. Zvlastni smes. Smes, ktera skupine Depeche Mode zajistovala mensi skandalky (coz v popmusic vetsinou znamena hit-zde People Are People a Master And Servant, hned dva) a ktera zaroven ukazala, ze Gore jako textar dokaze mnoho. A to jak v kladnem, tak v zapornem smyslu. Nahravani Some Great Reward probihalo v londynskem studiu, jen smixovano bylo jeste v berlinskem Hansa-Studiu. Ale i pohostinske vystoupeni, tentokrat pomerne kratke, v metropoli nad Sprevou poskytlo latku k pekne historce o britskem hvezdnem kvartetu. "Nepoznani jsme se mohli prochazet po ulicich," citovaly skupinu napriklad bulvarni noviny BILD AM SONNTAG. "Jen z jedne ze straznich vezi na vychod od zdi nam nekdo maval. Vubec - Berlinane! Jsou tak klidni, ze by ignorovali i Boy George, kdyby prijel na kytare."
..

Historie-2

Rok 1984, rok jejich až dosud největších úspěchů, se chýlil ke konci. A Depeche Mode zjišťovali, že pokusem pořídit si nový image se dopustili chyby: vydali svůj soukromý život všanc všem, kteří slibovali potřebnou publicitu.

To sice pomohlo predstavyt ty ctyri hudebniky jako charaktery se vsimvsudy - jenom uplne prisli o volny prostor sve intimity. Vsechny podrobnosti jejich soukromeho zivota strasily v casopisech pro teenagery a britsti i nemecti zurnaliste se tlacili hlava na hlave, aby se dovedeli nejintimnejsi detaily. Bylo oznameno, ze Martin Gore nosi pod svym jevistnim oblekem (tenkrat to byla vetsinou saka a dlouhe saty) podvazkovy pas. Potom zlomilo BRAVO tisicum zenskych fanousku Depeche srdce odhalenim: "Dave se tajne ozenil." "Nejsem vlastne typ, ktery takove soukrome veci vynasi navenek a dela kolem toho velky rozruch, jako treba nekteri jini lide v hudebni branzi." Dave Gahan mluvil v interview nekolik tydnu po sve "tajne" svatbe podstatne rozvazneji a opatrneji nez zacatkem roku 1984, kdyz se pred kdekym siril o svych mladistvych trestech a tezkostech v povolani. "Vsechno probihalo pomerne skromne," pokracoval pak prece jen dal, "bez velkeho humbuku. Pro me pratele a pro skupinu to nebylo ani tak velke prekvapeni, ze jsme se vzali. Konecne znam ji uz vice nez sedm let. Uz dva a pul roku spolu zijeme." "Jak doslo k te svatbe?" vyzvidal reporter. "Bylo to uplne banalni. Jednou rano jsem se probudil a rekl si: Proc bychom se nevzali. Tak jsem se ji zeptal a ona rekla jednoduse: "Ano." "Jo", rikal nadsene Gahan, "je jedina zena, se kterou mohu zit. U ni se nemusim pretvarovat a byt hvezdou, a mohu si taky nekdy vyhodit z kopytka. Kdyz jsem doma, tak se o me stara - kdyz jsem na turne, vyrizuje vsechny papiry. A krome toho mame stejne zajmy a konicky." - Napriklad projizdky v porsche, jehoz motor nechal Dave roku 1986 rvat jako zvukovou kulisu pro singl Stripped, nebo v Joine Austinu Mini. Ti dva se poznali pri koncertu skupiny The Damned. Dave: "Jo zila tenkrat v Londyne ve starem dome urcenem k zbourani, v nemz bydleli jen punkove, skinheadi a takovi lide. Mivali jsme sice tu a tam neprijemnosti s policii - ale porad se neco delo." O svatbe nechali Dave a Joanne (to je jeji spravne krestni jmeno) v zahrade jednoho velkeho hotelu postavit slavnostni stan a pozvali jen lidi, ktere Dave nazval "nasimi nejblizsimi prateli" - mezi nimi i Alison Moyetovou a navzdory vsem zpravam o sporech i Vince Clarka. Dave Gahan prohlasil tehdy k tematu Vince Clarke: "Nevim sice, jake hudebni projekty ma v tuto chviliv behu, ale vidame se jeste obcas v hospode a bavime se o starych dobrych casech." Nove casy prinesly hlavne ten problem, ze ti ctyri hudebnici jeste prilis nedokazali celit ustavicnemu tlaku tisku. Koncem roku 1984, jak priznal Dave Gahan pozdeji, se po poslednim koncerte tehdejsiho svetoveho turne vazne zabyval myslenkou, ze Depeche Mode opusti. "Byl jsem tehdy fyzicky tak na dne, ze jsem jednoduse uz nemohl," prozradil pozdeji. "Byl jsem tenkrat taky dost deprimovan - muj rezervoar sil byl tehdy zrejme uplne vycerpan." Tem ostatnim se nevedlo o mnoho lepe. "Ve skupine jsou casto tezke boje," vypravel Martin Gore uz roku 1984 v jednom interview. A pak reporterovi rychle vysvetloval: rozumej mi spravne - mame se skutecne radi! Ale obcas chce Alan taky byt se zenou a ditetem sam. Dave chce surfovat a Andy a ja si chceme lehnout na slunce." Ale nakonec stacilo par tydnu dovolene, aby vse bylo zase v poradku. Martin Gore: "Dave je absolutne zblazneny do Recka - nevydrzi rok bez sve milovane zeme..." Gore, Fletcher a jejich pritelkyne leteli na Mauritius, Wilderova rodina (Alan, manzelka a jeji syn Jason z prvniho manzelstvi) rovnez odcestovali. V soukromi si beztoho dopravali trochu volnosti. Alan Wilder zil ve sklepnim byte v Londyne. Martin Gore si mezitim v Berline pronajal dvoupokojovy byt, ovsem jen jako druhe bydliste, protoze, jak se sveril casopisu MELODY MAKER, Basildonu se nic nevyrovna: "Je ovsem pravda, ze Basildon neni zrovna pupek sveta. Ale kdyz jsi tam cely zivot bydlel, neni jednoduche nekdy se odtamtud odstehovat. Zij i tam vsichni nasi pratele. Podivej se na Vince Clarka: prestehoval se do Walton-On-Thames, tedy jen na druhou stranu Londyna. A i tech necelych 50 mil do Basildonu je mu zatim prilis daleko - premysli o tom, ze se sem zase pristehuje." A take Gore o neco pozdeji berlinskybyt opustil: zacatkem leta 1985 s nim Christine, ktera mezitim dokoncila studium jazyku, odesla do Londyna. Sice ne primo do Basildonu - ale jen pul hodiny jizdy vlakem odtamtud. A Martin Gore zjistil, ze lide u Temze jsou zrovna tak senzacni jako v milovanem Berline. "Jezdim zde nejradeji podzemni drahou - a je to mene komplikovane, nez se mysli," divil se v jednom interview. "Lide v Londyne jsou zvykli vidat na ulici zname tvare. Nevadi jim to. A kdyz musi clovek tu a tam dat par autogramu - co na tom!"