Depeche Mode Cz
Fanklub Depeche Mode pro Českou a Slovenskou republiku

Soukromá zóna


Hlavní navigace




Blick.ch: V sázce byla budoucnost Depeche. Zpěvák vysvětluje, proč se kapela rozhodla pokračovat dál

Ilustrativní: Blick.ch: V sázce byla budoucnost Depeche. Zpěvák vysvětluje, proč se kapela rozhodla pokračovat dál

Uvolněný Dave Gahan (60) sedí v zákulisí legendárního divadla Berliner Ensemble, které kdysi založil dramatik Bertolt Brecht (1898-1956).

"Mluvili jsme o rozchodu"
Dave Gahan nedávno přišel o svého dlouholetého spoluhráče Andrewa Fletchera. V sázce byla budoucnost Depeche. Zpěvák vysvětluje, proč se kapela rozhodla pokračovat dál
Rozhovor: Dominik Hug
Uvolněný Dave Gahan (60) sedí v zákulisí legendárního divadla Berliner Ensemble, které kdysi založil dramatik Bertolt Brecht (1898-1956). Zpěvák Depeche Mode má na sobě tmavé sako, na krku mu visí stříbrný amulet a na prstech má čtyři prsteny. Smrt jeho spoluhráče Andrewa Fletchera (†60) ho viditelně zasáhla. Vzdát se Depeche Mode však pro Martina Gora (61) a jeho samotného nepřipadá v úvahu. Už ani jeden.
SonntagsBlick: Pane Gahane, tento týden jste oznámil, že udržujete Depeche Mode při životě i bez Andrewa Fletchera. Těžké rozhodnutí?
Dave Gahan: Ano. Andrew je u nás již více než 40 let. Po tak dlouhé době jste jako rodina. Pak tak nečekaně zemře. To byl velký šok. Najednou jsme byli s Martinem sami. A my jsme se ani nemohli rozloučit s naším přítelem. Mluvili jsme o rozchodu s Depeche Mode.
A pak?
Smutek nás s Martinem hodně sblížil. Sjednotila nás. Koneckonců, v minulosti jsme nebyli nejlepší kamarádi. A také nás bavilo dělat hudbu jen ve dvou. Většina písní na novém albu byla v základní podobě hotová už v době Andrewovy smrti, takže se na nich podílel. Nevydání těchto písní by k němu nebylo uctivé.
Album vyjde až v roce 2023, ale už jste prozradili jeho název: "Memento Mori". V latině to znamená něco jako "Buď si vědom své smrtelnosti". Proč jste albu dali právě tento název?
To je už dlouho jedno z mých hesel. Jak víte, sám jsem několikrát málem zemřel. Proto si velmi dobře uvědomuji svou vlastní smrtelnost. Vím přesně, že život je velmi pomíjivý. Ale název považuji i za pozitivní, protože nám připomíná, že bychom měli dobře využít každý den na této zemi.
Nedávno vám bylo 60 let a kapela existuje už 42 let. Čekal jsi, že budeš s Depeche Mode tak dlouho na cestách?
Ne. Dříve jsme také přemýšleli jen od desky k desce. Ale dnes se vlastně stále častěji ptám sama sebe, jak dlouho to chci dělat. Účast v této bláznivé hře mě i nadále velmi baví. Uzavření Corony mi však ukázalo, že vést běžný život doma namísto neustálého cestování po světě může být i docela uspokojující. Když vydáme desku s Depeche Mode, vždycky po ní jedeme na turné. Celý tento proces obvykle trvá tři až čtyři roky. To je dlouhá doba. A čím jste starší, tím je čas dražší a dražší.
Tento čas můžete strávit i klidněji.
Přesně tak. Ačkoli jsem si život nikdy neusnadňoval. Často jsem si vybíral tu namáhavější cestu, dokonce i tu sebedestruktivnější. Je to prostě moje povaha. Potřeba větší stability, harmonie a řádu je však dnes jistě silnější.
Jak se obecně vyrovnáváte s věkem?
Zcela pozitivně. Jsem rozumnější, mnoho věcí se mi zdá jasnějších než dříve. Věcí, které mi dnes leží na srdci, ubylo. A to zjednodušuje život. Už se nerozčilujete kvůli maličkostem, protože se maličkostmi vůbec nezabýváte. Lépe víte, co chcete, a co je důležitější, lépe víte, co a koho už v životě nechcete. Jste soustředěnější - to je nesmírně příjemné.
Co je pro vás dnes největší výzvou?
Pravděpodobně to samé jako u všech lidí: být šťastný. Neustále jsme bombardováni tolika negativními zprávami, a to i prostřednictvím sociálních médií, že je stále obtížnější vnímat krásu v životě a najít tak štěstí.
Kde hledáte štěstí?
Tím, že se stáhnete do ústraní, opustíte svět venku, vypnete televizi, vypnete mobilní telefon a místo toho si vezmete do ruky knihu nebo si pustíte nějakou pěknou desku. Tím, že trávím co nejvíce času se sebou nebo s rodinou, například jdu se synem Jimmym na basketbalový zápas nebo se projdu s přáteli do Jeffovy pizzerie, kde strávím příjemný večer. To je pro mě štěstí.
Na co jste nejvíce hrdý?
Že jsem relativně dobrý otec, alespoň to říkají moje děti. A také to, že se mi zatím docela daří jako manželovi. Udržet rodinu není snadné v oboru, který se vyznačuje tím, že je někdy i několik měsíců mimo domov.
Máte ještě sny?
Ach ano. Rád bych se potápěl se žraloky. Vydejte se pod vodu na pobřeží Jihoafrické republiky do jedné z klecí, kde kolem vás plavou velcí bílý. Dovedu si představit, že by to bylo velmi působivé. Ale prosím, neříkejte o tom snu mé ženě (smích).

Zpěvák Depeche Mode má na sobě tmavé sako, na krku mu visí stříbrný amulet a na prstech má čtyři prsteny. Smrt jeho spoluhráče Andrewa Fletchera (†60) ho viditelně zasáhla. Vzdát se Depeche Mode však pro Martina Gora (61) a jeho samotného nepřipadá v úvahu. Už ani jeden.

SonntagsBlick: Pane Gahane, tento týden jste oznámili, že udržujete Depeche Mode při životě i bez Andrewa Fletchera. Těžké rozhodnutí?

Dave Gahan: Ano. Andrew byl s námi více než 40 let. Po tak dlouhé době jste jako rodina. Pak tak nečekaně zemře. To byl velký šok. Najednou jsme byli s Martinem sami. A my jsme se ani nemohli rozloučit s naším přítelem. Mluvili jsme o rozchodu s Depeche Mode.

A pak?

Smutek nás s Martinem hodně sblížil. Sjednotil nás. Koneckonců, v minulosti jsme nebyli nejlepší kamarádi. A také nás bavilo dělat hudbu jen ve dvou. Většina písní na novém albu byla v základní podobě hotová už v době Andyho smrti, takže se na nich podílel. Nevydání těchto písní by k němu nebylo uctivé.

Album vyjde až v roce 2023, ale už jste prozradili jeho název: "Memento Mori". V latině to znamená něco jako "Buď si vědom své smrtelnosti". Proč jste albu dali právě tento název?

To je už dlouho jedno z mých hesel. Jak víte, sám jsem několikrát málem zemřel. Proto si velmi dobře uvědomuji svou vlastní smrtelnost. Vím přesně, že život je velmi pomíjivý. Ale název považuji i za pozitivní, protože nám připomíná, že bychom měli dobře využít každý den na této planetě.

Nedávno vám bylo 60 let a kapela existuje už 42 let. Čekal jste, že budete s Depeche Mode tak dlouho na cestách?

Ne. Dříve jsme také přemýšleli jen od desky k desce. Ale dnes se vlastně stále častěji ptám sama sebe, jak dlouho to chci dělat. Účast v této bláznivé hře mě i nadále velmi baví. Uzavření Corony mi však ukázalo, že vést běžný život doma namísto neustálého cestování po světě může být i docela uspokojující. Když vydáme desku s Depeche Mode, vždycky po ní jedeme na turné. Celý tento proces obvykle trvá tři až čtyři roky. To je dlouhá doba. A čím jste starší, tím je čas vzácnější a vzácnější.

Tento čas můžete strávit i klidněji.

Přesně tak. Ačkoli jsem si život nikdy neusnadňoval. Často jsem si vybíral tu namáhavější cestu, dokonce i tu sebedestruktivnější. Je to prostě moje povaha. Potřeba větší stability, harmonie a řádu je však dnes jistě silnější.

Jak se obecně vyrovnáváte s věkem?

Zcela pozitivně. Jsem rozumnější, mnoho věcí se mi zdá jasnějších než dříve. Věcí, které mi dnes leží na srdci, ubylo. A to zjednodušuje život. Už se nerozčilujete kvůli maličkostem, protože se maličkostmi vůbec nezabýváte. Lépe víte, co chcete, a co je důležitější, lépe víte, co a koho už v životě nechcete. Jste soustředěnější - to je nesmírně příjemné.

Co je pro vás dnes největší výzvou?

Pravděpodobně to samé jako u všech lidí: být šťastný. Neustále jsme bombardováni tolika negativními zprávami, a to i prostřednictvím sociálních médií, že je stále obtížnější vnímat krásu v životě a najít tak štěstí.

Kde hledáte štěstí?

Tím, že se stáhnete do ústraní, opustíte svět venku, vypnete televizi, vypnete mobilní telefon a místo toho si vezmete do ruky knihu nebo si pustíte nějakou pěknou desku. Tím, že trávím co nejvíce času se sebou nebo s rodinou, například jdu se synem Jimmym na basketbalový zápas nebo se projdu s přáteli do Jeffovy pizzerie, kde strávím příjemný večer. To je pro mě štěstí.

Na co jste nejvíce hrdý?

Že jsem relativně dobrý otec, alespoň to říkají moje děti. A také to, že se mi zatím docela daří jako manželovi. Udržet rodinu není snadné v oboru, který se vyznačuje tím, že je někdy i několik měsíců mimo domov.

Máte ještě sny?

Ach ano. Rád bych se potápěl se žraloky. Vydat se pod vodu na pobřeží Jihoafrické republiky do jedné z klecí, kde kolem vás plavou velcí bílý. Dovedu si představit, že by to bylo velmi působivé. Ale prosím, neříkejte o tom snu mé ženě (smích).

 

Dominik Hug, Blick.ch

 

 

9. říjen 2022 o 17:41 • Dangerous • Články

Diskuze

Uživatel: Ultramaraton

Ultramaraton      1   11. říjen 2022 o 12:17

Toho pána prostě nelze mít nerad smile Díky za článek smile


Uživatel: Ultramaraton

Ultramaraton      2   21. říjen 2022 o 21:10

nevím, jestli jsem tak vybluesovaná dneska… vím přijdu do synth-pekla, ale snad to třikrát SOFAD spraví... k věci… když nad tím tak přemýšlím… jo umím to grin neříkal jeho blonďatý opálený kámoš někde, že nad koncem nepřemýšleli? měli by se pánové domluvit… ale to je jedno… jde se pokračovat v Chrisovi Reovi… grin


Komentáře mohou přidávat jenom registrovaní a přihlášeni uživatelé.