Martin: Prvním singlem bude nejspíš Ghost Again

Martin L. Gore a Dave Gahan nyní v Berlíně oznámili, že po smrti člena kapely Andyho Fletchera budou Depeche Mode pokračovat jako duo. Rozhovor se skladatelem Gorem.

Rozhovor: Jens Balzer

OBSAH

V úterý v poledne se před budovou Berliner Ensemble shromáždil početný dav lidí oblečených v černém, kteří možná chtěli zahlédnout své hvězdy. Také uvnitř jsou řady sedadel plné, na tiskovou konferenci Depeche Mode dorazily stovky mezinárodních novinářů: Jedná se o první veřejné vystoupení Davea Gahana a Martina L. Gora po zcela nečekaném úmrtí třetího člena kapely Andrewa Fletchera 26. května. Spekulovalo se, že příběh Depeche Mode je u konce. Gahan a Gore totiž v Berlíně vysvětlili, že v březnu příštího roku vyjde nové album s názvem "Memento Mori" a v létě 2023 se uskuteční také turné. Více se však na tiskové konferenci nedozvíme. Následující den Gahan a Gore poskytli několik individuálních audiencí. Martin L. Gore má dobrou náladu a jeho kůže je lehce spálená od slunce jeho adoptivního domova v Kalifornii.

ZEIT ONLINE: Pane Gore, chceme mluvit o vašem novém albu, protože album ještě není k poslechu. Zeptám se vás: Jaká byla vaše hudební vize nových písní?

Martin L. Gore: Hudební vize... (směje se a pak dlouze přemýšlí) Měli jsme velký výběr velmi dobrých nových písní, ze kterých jsme teď mohli něco udělat. Díky koroně! Pro hudebníky byla pandemie velmi dobrou dobou, měli jste mnohem více klidu na práci. A pokud jde o zvuk, ten se na našich albech vždy vyvíjel organicky. Nejde o to, že na začátku je nějaký zvukový nápad, který pak prozkoumáme, ale o to, že vidíme, v jakém zvuku se nové písně nejlépe rozvíjejí.

ZEIT ONLINE: Úryvky písní, které jste zatím mohli slyšet, znějí, jako byste se chtěli vrátit do osmdesátých let.

Gore: Ukázky, které jsme zveřejnili, jsou ze dvou písní z nového alba. První z nich je naprosto hudebně pokroková a experimentální! S tou druhou máš pravdu, je mnohem komerčnější, něco jako klasická skladba Depeche Mode, která bude pravděpodobně prvním singlem. Současný pracovní název je Ghosts Again.

ZEIT ONLINE: Název písně Ghosts Again, album se jmenuje Memento Mori - to naznačuje určitou melancholii. Souvisí to také se smrtí Andyho Fletchera?

Gore: Ne, o názvu už bylo rozhodnuto a písně byly napsány, když Andy zemřel. Myslím, že na nových písních není vůbec nic morbidního. V případě Depeche Mode tomu tak nikdy nebylo, vždy jsme se považovali za kapelu, která chce své publikum bavit.

ZEIT ONLINE: Já jsem také neřekl "morbidní", ale melancholický, to je rozdíl. To, že mnoho písní Depeche Mode tíhne k melancholii, není úplně špatně, že?

Gore: Dobře, máš pravdu, ano, dokonce bych řekl, že to je možná to, co nás jako kapelu odlišuje, že se dokážeme pohybovat na tenké hranici mezi melancholickou náladou a skutečnými popovými písněmi.

ZEIT ONLINE: S jakými nástroji v současné době nejraději pracujete?

Gore: Když nahrávám svá dema, pracuji hodně s Euroracky, tedy modulárními syntezátory, a tentokrát je to tak, že mnoho zvuků z dema lze najít i v hotových nahrávkách. Pokud bylo co zlepšovat, vylepšili jsme to ve studiu jinými digitálními prostředky. Ale směr písní byl vlastně pevně daný ještě předtím, než jsme šli do studia jako kapela. Což bylo dobře, protože jsme tak skončili rychleji.

ZEIT ONLINE: Právě jsi řekl, že na prvním místě jsou písně a teprve potom zvuky. Ale to zní, jako by na začátku vašeho pracovního procesu byly spíše zvukové nápady.

Gore: V tomto ohledu se moje pracovní metoda v průběhu let několikrát změnila. Na přelomu osmdesátých a devadesátých let jsem skládal velmi tradičním způsobem, na kytaru nebo klavír, psal jsem melodie, pak texty a teprve potom jsem se obrátil k technice. Teď spíš vytvářím atmosféru pomocí syntezátorů a pak o ní začnu zpívat.

ZEIT ONLINE: Právě jste spolupracoval s francouzským průkopníkem syntezátorů Jeanem Michelem Jarrem na jeho poctě ještě staršímu průkopníkovi elektronické hudby Pierru Henrymu. Při poslechu jsem si vzpomněl, jak jsem si někdy v roce 1979 koupil první Jarrovu desku - a moji punkoví kamarádi mě úplně odrovnali, protože elektronickou hudbu zásadně odmítali. Měl jste také tento konflikt, když jste začínal s Depeche Mode?

Gore: Ne, vůbec ne. A že ačkoli Dave Gahan byl skutečný pankáč, když s námi začínal, připojil se k nám jako poslední v roce 1980. Ale v tomto ohledu nikdy nebyly žádné problémy, myslím, že v Británii byli pankáči a postpankáči mnohem otevřenější technickým inovacím než v Německu. Chtěli jsme překročit hranice, dívat se dopředu, překonat staré. Punk vznikl z popela rocku a elektronická hudba vznikla z popela punku kolem roku 1980.

ZEIT ONLINE: Kdy jste si koupil svůj první syntezátor?

Gore: Také v roce 1980.

ZEIT ONLINE: Nebyly tehdy šíleně drahé? Kde jsi vzal tolik peněz?

Gore: Měl jsem Yamahu CS 5, což byl tehdy nejmenší a nejlevnější analogový syntezátor, který se dal koupit. Stála 200 liber, a ano, i to bylo tehdy pro někoho, jako jsem byl já, hodně peněz.

ZEIT ONLINE: První klasickou fázi Depeche Mode tehdy charakterizovaly samplery, v té době zcela nové nástroje. Jak jste se s nimi dostal do kontaktu?

Gore: Daniel Miller, který vydával naše desky na svém labelu Mute Records, nás dal dohromady s producentem Garethem Jonesem. Gareth měl Emulator I, což byl jeden z prvních samplerů vůbec. Jako paměťové médium se používaly diskety s velmi omezenými možnostmi a na každou se vešel přesně jeden zvuk. Z dnešního pohledu je to šílené. Tehdy nám však toto zařízení skutečně změnilo život. Strašně nás bavilo zkoušet a experimentovat, chodili jsme donekonečna s magnetofony a nahrávali zvuky, které jsme pak mohli použít k tvorbě hudby. V kuchyni jsme rachotili talíři a mlátili kladivy do kovového šrotu, nahrávali jsme startování motorů aut a samplovali z nich rytmy...

ZEIT ONLINE: Gareth Jones mi řekl, že jeho nejoblíbenější session byla na prázdném parkovišti, kde jste odpalovali ohňostroje a nahrávali je.

Gore: Jo, to bylo pro Stripped, to bylo fakt skvělý! Celé parkoviště jsme natočili na mikrofon a pak jsme si vyzkoušeli zvuk svištících raket.

ZEIT ONLINE: Na konci osmdesátých let se samplování stále častěji používalo k citování nebo vykrádání písní jiných umělců. Ale nikdy jste nic takového neudělal?

Gore: Ne, samplování pro mě nikdy nebylo technikou, kterou něco cituješ nebo rozpoznatelně přebíráš. Vždycky jsem chtěl hledat nebo vytvářet zajímavé zvuky, spíše ve smyslu musique concrète - jak to mimo jiné nazval Pierre Henry, o kterém jsme mluvili dříve. Kdykoli jsem převzal zvuky z jiných nahrávek, vždy jsem je zpracoval - invertoval, zkreslil, filtroval - tak, aby z nich vzniklo něco úplně nového.

ZEIT ONLINE: Jakou roli hraje samplování v Depeche Mode dnes? Na nadcházejícím albu?

Gore: Docela dost jsme pro něj samplovali, ale ne v tom smyslu, v jakém jsme pracovali v osmdesátých letech. Například v jedné z posledních skladeb, kterou jsme právě nahráli, jsme nasamplovali můj hlas, můj vokál, takže se z něj stal sbor. Zazpíval jsem sérii tónů, jednou nahoru po stupnici, a pak jsme to nahráli na klaviaturu.

ZEIT ONLINE: Používáte někdy přednastavené zvuky? Takže zvuky, které jsou již naprogramovány v syntezátorech?

Gore (zaváhá): Proč se ptáte?

ZEIT ONLINE: Protože před časem jsem o tom mluvil s Garethem Jonesem a Danielem Millerem a oni se kvůli tomu opravdu rozčílili. Přednastavení by prý otupilo vědomí a zničilo duši.

Gore: Snažíme se vyhýbat přednastaveným zvukům. Neříkám, že jsme je nikdy nepoužili, protože... Takže ano, určitě jsme to už udělali. Někdy jsou presety docela dobrým výchozím bodem pro vytvoření zvukového řetězce asociací. Ale v hotových mixech už rozhodně nejsou slyšet.

ZEIT ONLINE: Když dnes sedíte ve svém studiu v Los Angeles a porovnáte svůj způsob práce s tím, jak jste pracoval dříve: Byl tehdy, kdy byly možnosti mnohem omezenější, výrobní proces náročnější než dnes? Nebo snadněji, protože jste nemohli tak snadno zabřednout?

Gore: Vždycky o tom žertuji. Dlouho jsem zastával filozofii, že když se obklopím spoustou technologií, bude se mi lépe psát a skládat písničky. Ale v určitém okamžiku se dostanete do bodu, kdy se to převrátí, a pak přijdete do studia a říkáte si: Proboha, kde mám teď začít?

ZEIT ONLINE: Mnoho hudebníků, kteří pracují s elektronickými nástroji, má problémy zejména s konečným dokončením hudby. Vždycky se totiž dá něco změnit, vylepšit, přidat. Dokážete dobře zastavit? Nebo s tím potřebujete pomoci?

Gore: No, to je důvod, proč téměř vždy pracujeme s producentem ve studiu. Na albu Memento Mori se opět podílí James Ford, se kterým jsme natočili už předchozí album Spirit. Je velmi inspirativní a především velmi rychlý, což je pro producenta velmi příznivá kombinace. Od chvíle, kdy jako kapela nahráváme album, se na něm podílí.

ZEIT ONLINE: Kolik z Andyho Fletchera na albu zůstalo?

Gore: Měl s námi jít do studia v červenci. Písně byly napsané, texty a názvy hotové a my jsme se chystali jít do studia jako kapela a všechno dokončit. Opravdu se těšil, až to zase začne. A pak tak náhle zemřel.