V 94 letech zemřel Donn Alan Pennebaker

V 94 letech skonal režisér filmu 101 a mnoha dalších (nejen) hudebních dokumentárních počinů. Film 101 a vlastně i samotný název - číslo 101- jsou tak hluboko v srdcích fanoušků Depeche Mode, že i jeho režisér se pro nás stal nesmrtelnou legendou. R.I.P. .

"Vždy jsme s manželkou Chris (Hegedus) říkali lidem, že čas, který jsme strávili na turné s Depeche Mode byl naším nejbáječnějším dobrodružstvím." D.A.Pennebaker

Daniel Miller vzpomíná: „Virgin dělalo v té době naše videodistribuce. Byl tam Angus Margerison a ten mi řekl:"Oslovte Pennebakera”. Reagoval jsem, že ten to rozhodně neudělá, to je přece legenda, vždyť udělal ty nejdůležitější dokumenty v rockové historii, ale zavolali jsme mu a on řekl: „Jdu do toho”. Sám režisér D. A. Pennebaker podává svůj pohled: „Když nám Bruce Kirkland zavolal a zeptal se, zda bychom nenatočili film o Depeche Mode a jejich americkém turné, tak jsme se s manželkou Chris podívali jeden na druhého a naprosto stejně jsme reagovali: "Depeche kdo?" Ale Bruceův entuziasmus pro skupinu a jejich hudbu a vyprávění o jejich úžasných fanoušcích nás zaujal. Proto jsme letěli do Kalifornie shlédnout jejich koncert. To co jsme viděli, bylo zarážející. Ještě jim nebylo ani třicet, ale jejich věk neodpovídal jejich zkušenostem. Bylo to neobvyklé. Čtyři úžasní muzikanti předváděli jedinečný sound – svou vlastní značku pop music, žádná další variace na rockové skupiny ze šedesátých a sedmdesátých let. Odhodili bicí a kytary, část hudby pouštěli z pásků. Hráli na syntezátory nutkavé a pulsující písně napsané Martinem L. Gorem a v život probuzené neskutečnou energií a nezaměnitelným hlasem Dave Gahana. Depeche Mode se během těch týdnů prohnali Amerikou jako bouře. A také to jejich publikum - netypické rockové publikum, ne moc alkoholu a žádné vzývání smrti, ale publikum bezmezně oddané, převážně oblečené v černém. Vypadalo jako stvořené jen pro skupinu samotnou, po zbytek roku setrvávající v Druidských oslavných rituálech. To vše doplněné světelnými efekty od Jane Spiers. Byla to velká show, fantastická show. Proto když se tahle mladá skupina rozhodla riskovat svoje peníze, aby zahráli 101. koncert v Rose Bowl, tak si získala naše srdce a my jsme souhlasili, že o nich natočíme film.

Z díla D.A. Pennebakera

“Bob Dylan: Don’t Look Back” (filmed 1965; released 1967)
“Monterey Pop” (filmed 1967; released 1968)
“Sweet Toronto” (filmed 1969; released 1971) (John Lennon)
“Eat the Document” (filmed 1966; released 1972)
“Ziggy Stardust and the Spiders from Mars” (filmed 1973, released 1983) (David Bowie)
“Jimi Plays Monterey” (filmed 1967, released 1986)
“Shake — Otis at Monterey” (filmed 1967; released 1986)
“Victoria Williams: Happy Come Home” (filmed 1986; released 1997)
“Depeche Mode 101” (1989)
“Jerry Lee Lewis: The Story of Rock & Roll” (1991)
“Chuck Berry: Rock and Roll Music” (1992)
“Branford Marsalis: The Music Tells You” (1992)
“Woodstock Diary” (1994)
“Searching for Jimi Hendrix” (1999)
“Down from the Mountain” (2000)
“Little Richard: Keep on Rockin’” (filmed 1969; released 2000)
“Only the Strong Survive” (2002)
“National Anthem: Inside the Vote for Change Concert Tour” (2004)
“65 Revisited” (filmed 1965; released 2007)